Jak špatně jíme

Až do současnosti se člověk několik tisíc let živil převážně sběrem divokých plodin a semen. K dispozici měl také zeleninu, byliny, kořínky a příležitostně vejce, maso, ryby, hmyz a med. A to vše lidé zapíjeli vodou. Vědy o výživě neexistovaly, složení jídel záviselo na momentální chuti člověka a vůni potravin, tak jako si potravu vybírají i divoká zvířata.

Všechna strava byla konzumována v syrovém stavu. Až do rozvoje zemědělství člověk nikdy nepil a nejedl mléčné výrobky a obilí jedl pouze v omezeném množství.

Člověk neandrtálský, který lovil a pak si připravoval pečínky, je mýtem. Toto konstatoval přední antropolog dr. V Bryant z texaské univerzity. O co se opírá jeho tvrzení? O podrobnou studii zkamenělé stolice prehistorického člověka.

Analýza umožňuje vnést jasno do složení jeho stravy a způsobu přípravy jídel. Můžeme se také dovědět, zda naši předci jedli syrovou či tepelně zpracovanou stravu. Dokonce je možné zjistit, zda obilí bylo mleto či rozžvýkáno, protože jde o různé druhy rozmělnění..

Doktor Bryant zjistil, že strava prehistorického člověka se skládala z ovoce, oříšků, zrn a zelených listů. Tuky netvořily více než 10 % kalorií. Bryant nenalezl zvláštní poškození koster, které by mohlo svědčit o nedostatku některých nezbytných součástí stravy (stopové prvky, vitaminy, bílkoviny, tuky, cukry), našel pouze jednu lebku se zubním kazem.

Je to teprve 10 000 let, kdy lidstvo začalo systematicky využívat:

oheň, který umožňuje tepelné zpracování stravy;

chov dobytka, a tudíž může konzumovat mléko;

kultury a genetické transformace obilí ve větším měřítku;

moderní metody pro přeměnu potravy (potravinářský průmysl). To jsou čtyři obrovské omyly lidské civilizace a moderního stravování.

V posledních letech se změny v přijímaných potravinách ještě více urychlily. Od r. 1965 do r. 1985 se průměrná spotřeba cukru v Evropě zvýšila ze sedmi na 110 g denně na osobu. Od r. 1840 do roku 1974 se průměrná spotřeba masa zvýšila z 55 na 246 g na osobu a den. To je pětkrát více!

Chléb neexistoval ještě před 10 000 lety. V r. 1880 byl základem kalorického příjmu: 600 g snědla osoba za den. Dnes jíme 180 g chleba denně. Nejdříve neobyčejně mnoho a pak najednou čtyřikrát méně!

Z takových změn je lidstvo v dokonalém zmatku. Je to až udivující, jak dokáže přežívat lidský organismus i při tak ohromných změnách. Dokážete si představit, jak by asi jelo auto, kdybyste do nádrže vlili místo benzinu pomerančový džus? Moderní člověk přikládá větší důležitost druhu oleje, kterým krmí své auto, než tomu, čím krmí sám sebe. Nyní by se měl zamyslet nad vlastním pohonem.

Jsem dalek od toho, abych vám vnucoval návrat ke stravě prehistorického člověka. Mým záměrem je především se ptát: jaké mohou mít následky změny stravovacích návyků na lidské zdraví? Existuje souvislost mezi nimi a závratně rostoucími výdaji na naše zdraví?

zdroj: Bruno Comby: Stres pod kontrolou - nakladatelství Pragma