Jednota stravy a mysli

17.7.2000 00:00
Zdravá výživa

Asi nám nebude činit potíže přijmout skutečnost, že naše strava ovlivňuje stav celého našeho těla a tím i mysli. Již méně zřejmé však je, že tento vzájemný vztah těla a mysli se může projevovat i naopak.Zdá se, že mysl může působit dokonce i na tak jemné procesy, jako je zpracování a využití potravy. Pokud by tomu tak bylo, znamenalo by to, že v některých případech nemusí být strava vůbec dokonalá, protože mysl ji může přeměnit do takové podoby, jakou tělo potřebuje.

Takovýto pohled je zcela v souladu s tradičním učením východních národů. Tak například ajurvédská medicína považuje potravu za důležitou, nikoli však za prioritní. Ajurvéda zcela samozřejmě uznává, že strava má vliv na mysl, za prvořadý však považuje vliv mysli na stravu. Učí, že člověk je nadán schopností vystoupit z řetězu příčin a následků a svojí myslí ovlivnit způsob trávení i vstřebávání potravy. Nejedná se přitom o nějakou zvláštní schopnost, získanou pomocí jakýchsi jógových cvičení. Schopnost dosáhnout takového stavu a naladění, při němž dochází ke změně procesů vstřebávání a zpracování potravy, má zřejmě do určité míry vrozenou každý z nás. Mysl může ovlivnit zpracování potravy možná do takové míry, že se vytvářejí i živiny, které nebyly původně ve stravě vůbec obsažené.

O tom, že živé organismy jsou schopny přeměňovat některé chemické prvky, obsažené v potravě nebo ve vzduchu, na jiné prvky, které ke svému životu nezbytně potřebují, svědčí mnoho známých úkazů z přírody:

- Například španělský mech roste dobře i na drátě, na němž nemá žádnou jinou výživu, než látky, které může získat ze vzduchu. Přitom byl v tomto mechu zjištěn velký obsah železa, a to i v případě, kdy byl pěstován na měděném drátě v kontrolovaném prostředí skleníku. Není jiné vysvětlení, než že rostlina je schopna přeměnit měď na železo.

Při pokusech s klíčením semen se zjistilo, že naklíčí-li se semena v kontrolovaném prostředí laboratoře, nevysvětlitelným způsobem se v nich zvýší obsah vápníku. Rybí jikry neobsahují žádný vápník, a přesto se z nich vylíhnou rybičky s dobře vyvinutou kostrou. Podobný nesoulad nalezneme i u ptáků.

Asi nejprůkaznější je pokus se slepicemi, který provedl francouzský vědec Louis Kevran. Umístil slepice do místa s jílovou půdou, kde neměly žádný zdroj vápníku. Během několika dnů začaly snášet vejce s tenkou, měkkou až ohebnou skořápkou. Pak jim nasypal přečištěnou slídu. Slepice se na ni okamžitě vrhly, hrabaly v ní a zobaly ji s velkým požitkem. Den poté snesly vejce s normální tvrdou skořápkou. Tím bylo prokázáno, že organismus slepic dokáže využít látky ze slídy k výstavbě vápenatých skořápek. Slída však žádný vápník neobsahuje. Kromě jiných prvků však obsahuje křemík a draslík. Nejpravděpodobnější je, že k vytvoření vápníku dokáží živé organismy využít právě křemík. Kevran označil tyto vzájemné přeměny prvků názvem "biologické transmutace".

Poznatky biologické transmutace přijímá dnešní západní věda, založená na zkoumání řetězu příčin a následků jevů, jen stěží. V tomto ohledu může být pro nás přínosem pohled východní filozofie, která již od dob starověku říká, že vše, co je projevené ve hmotném světě, není nic jiného než manifestace něčeho daleko jemnějšího, ze světa duchovního. Vědomí je tedy schopno přetvářet hmotu.

Z náboženských tradic známe řadu světců, kteří žili léta bez jediného sousta potravy. Ve světle biologických transmutací se bez jídla můžeme pokusit to vysvětlit. Takoví lidé jsou prostě schopni přetvářet látky, obsažené ve vzduchu, který dýchají, na látky, které jejich tělo ke své existenci potřebuje. Skutečnost, že se jedná o lidi nábožensky nebo duchovně orientované, svědčí o tom, že tato schopnost je duchovního charakteru.

Do určité míry probíhají procesy biologické transmutace u každého z nás. Není však možné se na ně příliš spoléhat. Známe mnoho případů, kdy různé nemoci, jako třeba rakovina nebo arterioskleróza, vznikly v důsledku nevhodného stravování. Na jisté úrovni schopnost stravu dokonale přeměnit tedy existuje, většina z nás však pravděpodobně této úrovně nikdy nedosáhne.

Zdroj: Strava a vědomí - Tomáš Štanzel

Přidat komentář

 
* *