Negativní dopad bezlepkové diety na občana České republiky

7.4.2006 00:00
Zdravá výživa

Bezlepková dieta se dodržuje při nemocech nesnášenlivosti lepku, jako jsou celiakie nebo Duhringův syndrom (Duhringova dermatitida). Nesnášenlivost lepku je při těchto onemocněních trvalá a nelze ji v současné době vyléčit. Základní terapií je celoživotní úplné vyloučení lepku ze stravy. Lepek (gluten) je bílkovina obsažená v obilí. Bezlepková dieta je bohatá na bílkoviny, s nízkým obsahem tuků a polysacharidů. Výrobky obsahující gluten (lepek) jsou zakázané: ječmen, pšenice, žito a oves. Tyto složky by měly být nahrazeny kukuřicí, rýží nebo sójou.

Finanční újma:

Dle oficiálních odhadů, (které používá např. Ministerstvo práce a sociálních věcí), jsou při bezlepkové dietě zvýšeny náklady na stravování v průměru o 1800 Kč měsíčně.

Zvýšené náklady vyplývají z těchto faktů:
  • Speciální potraviny pro bezlepkovou dietu jsou extrémně drahé:1kg bezlepkového chleba stojí 110--160 Kč, 1kg mouky 70-- 110 Kč, 500g těstovin 45--80 Kč, 500g špaget 100-120 Kč, 200g muesli 65 Kč, 200g sušenek 55--100 Kč.
  • Většina levnějších uzenin, jogurtů, sýrů je nastavována moukou, je třeba kupovat dražší výrobky.
  • Při stravování v restauracích většinou není možno vybírat z levnějších hotových jídel, pro bezlepkovou dietu se hodí pouze minutky (grilované maso, ryba apod.)
  • Většina dětí, studentů či zaměstnanců nemůže využívat výhod dotovaného školního či závodního stravování.
  • Při školních akcích (školy v přírodě, kursy) platí děti či studenti stejnou cenu a musí navíc dodat vlastní chléb, těstoviny, mouku apod.

    Další náklady:
  • Pořízení domácí pekárny na chléb je téměř nutností. Kvalitní spotřebič značky Panasonic, který jediný nabízí program na bezlepkový chléb, stojí kolem 6000 Kč.
  • Pro úsporu času je třeba dovybavit domácnost velkou mrazničkou a mikrovlnou troubou.
  • Někdy není jiné řešení než do školky či do práce na vlastní náklady pořídit mikrovlnou troubu, aby bylo možno ohřívat přinesené vlastní jídlo.
  • Většina školních jídelen není ochotná připravovat dietu (často se odvolávají na hygienické předpisy?!), maminky dětí s bezlepkovou dietou musí podřídit svoji kariéru (např. zůstat několik let doma, pracovat na částečný úvazek, vzít práci v místě bydliště ap), což má výrazný dopad na finanční situaci rodiny.
  • Někdy i dospělý člověk kvůli své dietě musí změnit zaměstnání.

    Ztráta času: (čas jsou též peníze)
  • Při nakupování: ze supermarketů má nejširší sortiment pro bezlepkovou dietu Tesco, proto rodiny jezdí většinou nakupovat do Tesca bez ohledu na vzdálenost. Pro čerstvé bezlepkové pečivo se běžně cestuje půl hodiny přes Prahu či desítky kilometrů do nejbližšího specializovaného obchodu ve větším městě. Některé obchody mají dietní potraviny předražené, takže ti, kdo mají finanční problémy ztratí ještě další čas sháněním potravin za nejvýhodnější cenu.
  • Vlastní nákup je též časově náročný. Teoreticky by se mělo u každého výrobku zkontrolovat složení (méně obvyklé ingredience porovnávat se seznamem povolených ingrediencí). Je třeba důsledně kontrolovat dobu použitelnosti (často se objevují prošlé výrobky). Pokud je výrobek vyprodán, nelze ho většinou nahradit jiným a je třeba zajet do jiného obchodu nebo hledat jiné řešení.
  • Z finančních důvodů není možné vařit bezlepkové jídlo pro celou rodinu. Vaří se tedy naprostá většina jídel dvojmo. (dvoje těstoviny, dvoje knedlíky, pečou se dvoje buchty, apod.).
  • Je třeba denně vařit, prakticky není možné využívat hotová jídla a polotovary.
  • V práci nelze využít rychlého závodního stravování, je třeba doběhnout do nejbližší vstřícné restaurace, na což většinou polední pauza nestačí. Je třeba si vařit večer jídlo na další den.

    Nedostatečná kvalita bezlepkových potravin:

  • Nedostatečně přesné a podrobné označování potravin:Celiak často nemá na základě prostudování složení daného výrobku jistotu, že je bezlepkový a musí jej tudíž preventivně vynechat. (např. používání souhrných názvů jako: "rostlinná bílkovina", "kořenící směs", apod. nedávají informaci o použité surovině)
  • Některé potraviny označené jako bezlepkové při kontrolních analýzách vykazují obsah gliadinu nad povolenou normou.
  • Kontroly se neprovádějí průběžně. Potraviny, které při atestu vyhověly normě, již v dalších šaržích nemusejí odpovídat.
  • Norma pro bezlepkové potraviny 10mg gliadinu ve 100g výrobku nevyhovuje určitému procentu senzitivních jedinců (Např. v Austrálii a v Kanadě je tato norma označována jako snížený obsah lepku a pro bezlepkovou dietu se považuje za nedostatečnou. Bezlepkové potraviny musí mít obsah gliadinu pod mezí detekce).
  • V poslední době se objevuje označení "přirozeně bezlepkové". V západní Evropě toto označení znamená, že výrobek je z bezlepkových surovin a vyhovuje přísnější normě: obsah gliadinu nižší než 1 mg gliadinu ve 100g výrobku. U nás nesou toto označení potraviny, které ani nebyly testovány.

    Nedostatečná osvěta a všeobecné povědomí ve společnosti:

  • Prodavači v dietních potravinách nemívají dostatečné znalosti (doporučují výrobky se špaldou, sladem, apod., pletou si bezlepkovou dietu s nesnášenlivostí pšenice)
  • Dietní sestry se ve škole neučí v dostatečné míře o bezplepkové dietě
  • Problémy při hospitalizaci, zdravotnický personál nechápe, co přesně obnáší bezlepková dieta a nutnost 100% dodržování (většina bezlepkářů má zkušenost, že jim museli vhodné potraviny zajišťovat příbuzní a ještě se to považovalo za nějaký rozmar).
  • V běžných restauracích číšníci i kuchaři neznají nebo podceňují nutnost naprostého zákazu mouky a jako bezlepkové nabídnou jídlo, které obsahuje mouku.
  • Rovněž kuchařky ve školkách, školách a závodních jídelnách neznají bezlepkovou dietu
  • Dietní restaurace Ve Smečkách nenabízí bezlepková jídla (jsou však alespoň schopni nabídnout nějakou zjednodušenou variantu z jídelníčku), jinak snad neexistuje veřejné stravování zaměřené na diety.
  • Učitelé nemají ponětí o bezlepkové dietě. U mladších dětí je nezbytné, aby dokázali dohlédnout, poradit, vysvětlit spolužákům, vnímat problémy a předcházet dietním či psychologickým újmám. Ne všichni rodiče dokáží zvládnout s přehledem situaci, kdy musí dát učiteli důkladný výklad o všech praktických aspektech diety.

    Diskriminace a psychologická újma:

    Z hlediska přístupu zdravotních pojišťoven se jedná o zásadní diskriminaci pacientů s celiakií.
    Poněvadž lékařská věda nemá k dispozici lék, který by při této nemoci účinkoval, léčí se dosud pouze speciální a nákladnou dietou. Náklady na toto léčení však nese výhradně pacient.
    (Jestliže pacient bude nucen na dietě šetřit, způsobí si zdravotní problémy, které již bude pojišťovna schopná hradit.)

    Protože se jedná o dědičné onemocnění, je celkem běžná situace, že v rodině jsou na dietě i dva či tři členové. Vzhledem k vysokým nákladům se pak jedná o diskriminaci celé rodiny. Částku, kterou mohou v jiných rodinách použít na vzdělávání (hudební škola, jazykové kursy, apod.) či sportování, cestování a zdravý životní styl, je třeba vyhradit na dietu.

  • Na venkově je podstatně horší dostupnost bezlepkových potravin.
  • Dítě nemůže chodit se spolužáky do školní jídelny, (spíše výjimečně jsou některé školy a školky schopny vyjít vstříc),
  • V některých rodinách nemá dítě zajištěnu důslednou bezlepkovou dietu. Dieta bývá porušována z finančních důvodů, z nedostatku zájmu či nedostatečných intelektových schopností. Zvládnutí diety pro rodiče je časově i intelektuálně poměrně náročné, informace o bezlepkové dietě nejsou snadno dostupné a není zajištěna supervize kvalifikovanou dietní sestrou. (nesrovnatelné např. s péčí o diabetické dítě).
  • Cukrárny nenabízejí ani jediný bezlepkový zákusek. Obdobně pizzerie, McDonald apod.
  • V supermarketech nejsou k dispozici bezlepkové potraviny v dostatečném sortimentu, zcela chybí čerstvé pečivo. (v minimální variantě by mělo být k dispozici alespoň v mraženém stavu, což minimalizuje riziko ztrát pro obchod).
  • Při podnikových akcích se nemyslí na zaměstnance s dietou (výjimečně v menších kolektivech se bere ohled, je to spíše projev dobré vůle, nikoliv samozřejmost). Např. při školeních se místo oběda objedná pizza, aniž by se předem myslelo na to, zda to mohou všichni jíst.

    Tak jako se postupně odstraňuje diskriminace vozíčkářů a právo na bezbariérový přístup je již u nových budov samozřejmé, tak by mělo být zakotveno právo na dostupnost bezlepkových potravin a jídel v obchodech, školách, nemocnicích a stravovacích zařízeních.

    Zdroj: Společnost pro bezlepkovou dietu, prosinec 2003
  • Přehled komentářů

    zobrazit všechny komentáře 

    Proč si jí teda všímáš, když je ti volná? Ona tu na něco...
    Vykuk  |  19.3.2015 10:27

    neměň nicky
    ,  |  19.3.2015 13:06

    Pokud chcete péct, zkoušela jste třeba pohankovou mouku (na chleba, ale...
    alien  |  25.3.2015 11:17

    Člověk tu pár dní není a už asi někomu chybí natolik, že vymýšlí...
    alien  |  25.3.2015 11:21

    Se opět potvrdilo že debila hledat nemusíš, jsou všude
    Pavel  |  4.2.2016 17:56

    zobrazit všechny komentáře

    Přidat komentář

     
    * *