Zdroje bílkovin

22.2.2000 00:00
Zdravá výživa

Volba druhu bílkovin, které jíte, může mít v delším časovém úseku velký vliv na vaše zdraví a schopnost se léčit.
Jedním z problémů je, že strava bohatá na živočišné bílkoviny vás staví na vysokou příčku v potravinovém řetězci, což není právě výhodné postavení.

Potravinový řetězec je vzorec závislosti vyšších organismů na nižších při získávání energie. Rostlinám dává energii slunce. Býložravá zvířata získávají stejnou energii tím, že jedí rostliny. Masožravá zvířata ji získávají dál od zdroje tím, že jedí maso býložravých. Čím větší je organismus a čím více spotřebuje masa, tím výše se v potravinovém řetězci nachází. Jedním z následků stravování vysoko v potravinovém řetězci je, že získáváte mnohem vyšší dávky toxinů, protože jak se posunujete z nižších úrovní na vyšší, toxiny z okolního prostředí se koncentrují. Tuk domácích zvířat často obsahuje mnohem vyšší koncentraci toxinů než například obilí. Problémem jiného druhu jsou metody chovu živočišných zdrojů bílkovin, které maso dále plní nezdravými látkami.
Uvádím stručný přehled zdrojů bílkovin ve stravě.

Maso: má několik proti. Je hlavním zdrojem nasycených tuků ve stravě a zároveň je vysoce koncentrovanou formou bílkovin. Nachází se vysoko v potravinovém řetězci, a proto akumuluje toxiny z okolního prostředí. Pokud daný živočich není chován organicky, je jeho maso také plné přídavných toxinů: zbytků hormonů podporujících růst, antibiotik a dalších chemikálií užívaných v komerční živočišné výrobě. "Bílé maso" není o nic lepší než červené, kromě toho, že telecí má míň tuku než hovězí a tuk z vepřového (sádlo) se zdá pro lidský kardiovaskulární systém míň nebezpečný než tuk z hovězího. Pokud není maso opravdu dobře uvařeno, může přenášet patogenní viry a bakterie na lidi, kteří je jedí.

Drůbež: má nad červeným masem jednu hlavní výhodu: drůbeží tuk je mimo svalovou tkáň a lze jej odstranit s kůží. Jinak představuje drůbež stejné toxické nebezpečí jako maso krav, ovcí a prasat a může obsahovat dokonce víc přídavných hormonů. Drůbež je často nakažena nebezpečnými bakteriemi, zvlášť salmonelou. Pokud není velmi dobře uvařena, mohou z ní lidé, kteří ji jedí, onemocnět.

Ryby: čím dál víc se ukazuje, že ryby jsou velmi zdravým zdrojem bílkovin. Mluvím o šupinatých rybách (scale fish), ne o korýších (shellfish). Národy, jež jedí nejvíce ryb, mají nejdelší průměrnou délku života a nejnižší poměr nemocí. Nejzdravějšími jedinci u těchto národů jsou ti, kteří jedí ryb nejvíce. Proč jsou pro nás ryby dobré, není jasné. Částečné vysvětlení možná skýtají omega-3 mastné kyseliny, ale ty se vyskytují jen u některých ryb. Odpověď nemusí mít nic společného ani s jednou složkou. Jsou ti, kdo jedí ryby, zdravější, protože jedí ryby, nebo protože nejedí něco jiného? Hodně z nich jí například mnohem méně masa zvířat. Dnes je důležité být opatrný i u ryb. Mnoho z nich je znečištěno toxiny z chemikálií vylitých do řek a oceánů. Větší, masožravější ryby a ryby, které žijí v pobřežních vodách, jsou v tomto ohledu nejnebezpečnější.
Nedoporučoval bych jíst mečouny, mariiny (Makaira) a žraloky, protože je pravděpodobné, že jejich maso bude obsahovat toxiny. Ryby se po celém světě čím dál více chovají uměle, zvlášť lososi, pstruzi a sumci. Chované ryby nemusí být zdraví tolik prospěšné jako jejich protějšky (chovaní lososi mají nižší obsah omega-3) a mohou obsahovat zbytky léků užívaných proti nemocem vznikajícím v podmínkách velkochovů. Ale i s těmito nevýhodami jsou ryby dobrým zdrojem bílkovin.

Korýši: nejsou tak vhodní, protože je více pravděpodobné, že budou obsahovat toxiny. Žijí u pobřeží a ústí řek a živí se způsobem, vinou kterého se dostávají do styku s velkými koncentracemi odpadů. Syroví korýši mohou na lidi snadno přenášet nemoci.

Mléčné výrobky: mívají velmi vysoký obsah nasycených tuků, pokud se nevyrábějí z odstřeďovaného nebo nízkotučného mléka. Mnoho lidí nedokáže strávit mléčný cukr (laktózu) a mnohem více z nás asi zažilo podráždění imunitního systému mléčnou bílkovinou. (Tento problém se týká zvlášť kravského mléka. Kozí mléko imunitní systém zdaleka tolik nezatěžuje.) Pokud jste alergici, máte autoimunitní onemocnění, potíže s dutinami, bronchitidu, astma, ekzém nebo gastrointestinální potíže, stojí za to vynechat ze stravy alespoň na dva měsíce mléko a zjistit, co to s vaším stavem udělá. V mnoha případech se dramaticky zlepší. Komerční mlékárenské výrobky jsou dalším zdrojem toxinů ze životního prostředí, léků a hormonů.

Vejce: alespoň vaječný bílek, jsou dobrým zdrojem vysoce kvalitních bílkovin, ale vaječný žloutek obsahuje tuk a cholesterol, kterým by se většina z nás měla vyhýbat. Komerčně pěstovaná vejce jsou vyráběna ve strašných podmínkách, mohou obsahovat toxické zbytky léků a hormonů a mohou být nakažena salmonelou.
Vyhýbejte se syrovým a nedostatečně uvařeným vejcím a pokuste se najít vajíčka od slepic chovaných volně, bez použití léků a hormonů.

Obiloviny a luštěniny: obsahují mimo bílkovin i cukry a vlákniny, takže jich můžete sníst víc bez potíží vznikajících z přetížení bílkovinami. Protože jsou však často pěstovány za použití různých zemědělských chemikálií, doporučoval bych hledat organicky pěstované druhy.

Ořechy a semena: jako mandle a slunečnicová semena jsou zdroje rostlinných bílkovin, ale proti jejich nadměrnému používání mluví vysoký obsah tuků (většinou polynenasycených).

Sója: má mnohem víc bílkovin než ostatní luštěniny a zároveň značné množství polynenasycených tuků. Sojová bílkovina se dá oddělit a přeměnit v neuvěřitelné množství forem, včetně napodobenin živočišných potravin. Většinu z nich najdete v ledničkách obchodů se zdravou výživou, ale hledejte je i v obchodech s orientálními potravinami. Dnes už je k dostání mnoho druhů tofu a tempeh stejně jako lepší a lepší druhy burgerů, řízků a lunchmeatů včetně několika vynikajících nízko- a beztučných verzí. Sojové potraviny, které se právě dostávají na trh, mohou být zdraví velmi prospěšné. Obsahují skupinu chemických látek, nazývaných fytoestrogeny, skýtajících značnou ochranu před rakovinou prostaty u mužů a nemocemi, na jejichž vzniku se podílí estrogeny u žen, včetně rakoviny prsu, endometriózy, fybrocystického onemocnění prsů a děložních fybroidů či problémů s menopauzou. Nízký výskyt těchto onemocnění u Japonek může být způsobován vysokou konzumací sójových potravin, hlavně tofu. Dva z nejznámnějších fytoestrogenů - genistein a daidzein - se v současnosti zkoumají pro svou schopnost upravovat u lidí hormonální nerovnováhu.

K přehledu hlavních zdrojů bílkovin ve stravě připojuji nejjednodušší rady, jak uvedené informace využít při změně stravovacích návyků způsobem působícím ve prospěch spontánního vyléčení:
  • Jezte méně bílkovin. Naučte se poznat zdroje bílkovin ve stravě a snižovat jejich konzumaci. Zkoušejte připravovat jídla, která se nezakládají na velkých porcích hutných bílkovinných potravin.
  • Začněte nahrazovat živočišné bílkoviny ve stravě rybami a bílkovinami ze sóji. Tím jednak snížíte možnost příjmu toxinů a jiných škodlivých látek z masa, drůbeže a mléka, a zároveň využijete zdraví prospěšné složky v rybách a sóji.
  • Přehled komentářů

    zobrazit všechny komentáře 

    Dobrý článek. Říkám to proto, protože toto téma mě krom jiných...
    Markéta B  |  10.4.2015 11:58

    Na jednu stranu máte pravdu, ne vždy musí být to, co bylo, dobré, na...
    Markéta B  |  10.4.2015 12:04

    Jím maso max jednou týdně a hlady nechcípám. Mám pestřejší stravu...
    Markéta B  |  10.4.2015 12:05

    jsou rozporuplné názory na snídani. Teď nový poznatek. Ráno různé...
    Kača  |  10.4.2015 12:26

    Já ráno nemůžu vůbec jíst. Když přijdu z noční tak zalehnu a spím....
    Jitka  |  10.4.2015 13:06

    zobrazit všechny komentáře

    Přidat komentář

     
    * *