Několik zásadních skutečností a pravidel pro léčbu bylinami

a) Nesmějme se lidovým radám a receptům. Doufám, že doby, kdy se vědci smáli lidovým moudrostem, jsou pryč, i když se takoví "věd­ci" jakožto tovar totalitní vědy ještě dost vyskytují. Dnes už víme, že účinnou část byliny je třeba sbírat v době, kdy je obsah účinných látek největší. Tedy kořen v noci nebo na podzim či brzy na jaře, nať v maximální síle, tzn. někdy dopoledne, někdy ve 12 hodin nebo ně­kdy v 16 hodin apod. (tj. před rozkvětem nebo v květu). Nedodržení těchto zásad má za následek ztráty účinných látek až o 80 %. Toto se ovšem týká i doby, teploty a místa sušení, skladování atd.

b) Skladba čajů musí být pečlivě volena a taktéž i počet obsažených by­lin. Smíchání dvaceti bylin "na žlučník" nemusí vůbec znamenat, že čaj bude mít žádoucí účinek - spíše naopak. Já sám příliš nevěřím čajům s více než pěti bylinami, zejména pokud jsou "zaručeně" odzkoušeny. Do čaje nikdy nedávejme bylinu, jejíž účinek sami ne­známe. Nejlépe se poradit s odborníkem na byliny a sám pak vypo­zorovat, jaká skladba nejlépe vyhovuje.

c) Velice opatrně přebírat zkušenosti sousedů i starých receptářů. Připo­meňme si skutečnost, že každý člověk má svou nemoc, a že tedy re­cept nemusí platit obecně, mnohdy však postačí docela malá úprava. A pokud jde o staré receptáře? Jednak tehdejší lidé neznali dnešní moderní nemoci, zejména nemoci látkové výměny, a jednak měly byliny tehdy zcela jiný obsah účinných látek, zřejmě i v jiné podobě. V každém případě neobsahovaly dnešní škodliviny z prostředí.

c) Žádný extrakt nemůže účinek byliny v plném rozsahu nahradit. Ex­trakt obsahuje sice tzv. nosné látky dané byliny, ale bylina obsahuje ještě řadu jiných látek, které jako katalyzátory umocňují účinek ne­jen nosných látek, ale i byliny jako celku. A navíc - jistě ne nadarmo - stojí u každé byliny v herbářích psáno: "...a kromě těchto látek ob­sahuje řadu látek dosud nezjištěných a neověřených."

d) Zpracovaná čerstvá bylina má daleko větší účinek než bylina suše­ná. Sušením se jednak řada látek odpařuje a jednak také vznikají jedovaté kysličníky. Proto se dnes propaguje hlavně výroba tinktur. Výjimku tvoří byliny, u kterých se teprve su­šením tvoří účinné látky např. kumariny. Ale ani to neplatí v plném rozsahu, protože v některých případech je u mařinky vonné a u ko­monice lékařské účinek v čerstvém stavu bud větší než po usušení, nebo alespoň stejný.

Problém dneška je shánění dostatečného množství nezávadných by­lin, aby léčba mohla být vůbec započata. Problém je o to větší, že léčba bylinami bývá většinou dlouhodobá. Pomýšlet tedy na léčbu většího množství lidí bylinami je v dnešní době skoro utopie. Jediné možné řešení je použití homeopatie. Na druhé straně stojí ovšem fakt, že dneš­ní civilizační choroby, většinou choroby látkové výměny nebo choroby vyplývající z trvalého nedostatku některých prvků, se prostě bez použití bylin nedají léčit vůbec. Mohou to být pochopitelně různé for­my bylin, ale musí obsahovat potřebné látky.

To znamená léčit nenásilně, bez použití chemických látek, a tedy bez vedlejších účinků. Žádná akupunkturní jehla, žádný laser ani elektřina nedodají organizmu látky, které mu chybějí a které jsou pro náš nor­mální život nezbytné. Zato ale mnohé byliny jsou jediné, které potřeb­né látky obsahují.

Zdroj: Alternativní medicína - Jiří Janča, nakladatelství Eminent