Chřest roste planě po celé střední a jižní Evropě. Křehké špičky chřestu připravené v páře nebo krátce povařené v osolené vodě představují výživnou a zároveň zdravou pochoutku.
Jsou nejvýznamnějšími mořskými dary lidstvu. Jejich význam prudce roste zvláště v poslední době, kdy většina zemědělské půdy je zničena intenzívním hnojením, pesticidy, nedostatkem humusu a kyselými dešti. V mnoha krajích vypěstované plodiny neobsahují tabulková množství makro- a mikroprvků, a proto lidé trpí četnými poruchami a nemocemi z jejich nedostatku. Právě mořské řasy-obyčejná mořská tráva - mohou lidstvo zachránit od prudké zdravotní degenerace. Proč?
Z psychického, fyziologického ani kulturního hlediska není lhostejno, co jíme ani jak jíme. Už v roce 1924 napsal Karel Čapek (O české kuchyni) toto: "U nás se proti jiným zemím nepěkně jí; především se nepěkně servíruje. Ušetřte si polovičku práce s přípravou oběda, ale přidejte si čtvrtinu práce s úpravou stolu. Není třeba si k večeři oblékat zrovna smoking, ale také není třeba si k večeři zout boty a vyhrnout rukávy, jako by se měl v potu tváře kydat hnůj. U nás se z jídla nestala denní společenská událost rodiny; ale opět si myslím, že tady není tak vinen muž, který se prostě vrhá na předhozené jídlo, jako hospodyně, která si nedá práci se slavnostní úpravou stolu; co platno, tuhle válku o vyšší životní úroveň českého člověka může vyhrát jen regiment žen.
Když vás babička varovala, že slazené koláče před jídlem vám "zkazí" večeři, věděla, o čem mluví. Její vysvětlení by sice možná chemika neuspokojilo, avšak stejně jako v případě mnoha tradičních axiomů, počínaje Mojžíšovým zákonem o košer jídle a o oddělení při kuchyňském zpracování, jsou taková pravidla založena na letech pokusů a omylů a málokdy jsou neplatná. Většina moderních výzkumů opírajících se o kombinaci potravy je jen rozpracovanou verzí toho, co babička považovala za jisté.
V jablečném octu jsou obsaženy minerální látky a stopové prvky, zejména pak draslík, který je důležitý pro činnost srdeční svaloviny. Balastní látka pektin pomáhá snižovat hladinu cholesterolu. Kyselina octová dodává tomuto prostředku protibakteriální účinek. Škodlivé bakterie tento ocet potlačuje a naopak má příznivý vliv na přirozenou mikroflóru zažívacího traktu. Ačkoliv má ocet kyselou chuť, tak stejně jako citróny působí na organismus zásaditě a je účinným prostředkem proti nebezpečnému překyselení organismu.
Většina mužů se v hloubi duše se bojí impotence. Jelikož je potence obecně považována za známku mládí, vnímá muž selhání jako příznak celkového chátrání organismu a předčasného stárnutí. Existují čtyři hlavní příčiny impotence: onemocnění tepen, stres; psychické poruchy a onemocnění prostaty. Z těchto čtyř je právě zbytnění prostaty a její rakovina daleko nejčastější příčinou ztráty sexuální potence.
Komplexní uhlovodany (polysacharidy, složené cukry) jsou potraviny s vysokým obsahem kyslíku. Jsou to zelenina, celozrnné výrobky, semínka a ořechy. Ovoce splňuje klasickou definici komplexních uhlovodanů, ale obsah jednoduchých cukrů v ovoci je vysoký - velmi vysoký. Ovoce nemá stejnou hodnotu jako zelenina a celozrnné výrobky, které obsahují energii.
Jednoduchý cukr je velmi nežádoucí pro naše zdraví. U mnoha lidí je drogou se všemi důsledky z toho vyplývajícími. Je zatěžující pro naši slinivku břišní, zbavuje organismus minerálů a vitaminů a hlavně je příčinou překyselení organismu. které má za následek mnoho dalších zdravotních problémů.
Podle pokusů, které provedl psycholog doktor James Penland z Centra pro výzkum lidské výživy při americkém ministerstvu zemědělství ve městě Grand Forks, ano. Je tomu tak proto, že ovoce a ořechy obsahují vysoké množství bóru, stopového prvku, který pravděpodobně ovlivňuje elektrickou aktivitu mozku. Škudlením na bóru podle doktora Penlanda můžete utlumit svou duševní bdělost, což znamená, že pří provádění určitých úkolů byste mohli mít potíže.
Protože cukr do značné míry ničí naše střevní prostředí, je třeba šetřit i s tzv. zdravými sladidly jako je med, sušené plody, sušená cukrová třtina, javorový sirup apod. Cukr všeho druhu mění střevní prostředí na kyselé, takže se v něm rozmnožují cizí, patogenní bakterie.

Stránky