John Robbins vydal před dvěma lety kontroverzní knihu Dieta pro novou Ameriku. Je svědectvím manipulace masného a mlékárenského průmyslu s lidským vědomím, zdravím a životním prostředím. Dále kniha popisuje, za jakých podmínek v USA žijí a jsou chována a porážena zvířata, jejichž masem se Američané tak zdatně krmí.

Podle dobrozdání výrobců sestavila ekologické organizace Greenpeace seznam potravin, které neobsahují geneticky modifikovanou sóju či kukuřici. Tyto dvě rostliny jsou často upraveny a jako suroviny jsou součástí mnohapotravin.

O konzumaci masa se zjistilo, že nepřispívá jen ke chronickým a degenerativním nemocem, ale i k akutním a infekčním nemocem. Proč? Především porážka zvířete zastavuje normální očistné funkce v těle, a zanechává zvíře nasycené všemi odpadovými látkami. Encyclopaedia Britannica stručně popisuje všechny tyto dodatky, čekající na jedlíky masa: Toxické odpadové látky, včetně kyseliny močové, se nacházejí v krvi a tkáních stejně jako usmrcené i virulentní bakterie, pocházející nejen z hnilobných procesů, ale i z nemocí zvířete.

Možnost, jak dát organismu šanci déle žít, spočívá ve snížení množství požívaného jídla. Četné průzkumy stále potvrzují, to, co v Německu dokázalo již válečné a poválečné období: Omezená výživa obsahující velmi málo masa a tuků skutečně vede ke zdravějšímu a delšímu životu. Že se podle statistických údajů život v uplynulých desetiletích v celkovém průměru podstatně prodloužil, je zásluhou medicíny, a zvláště pak snížení úmrtnosti kojenců, nikoliv však vlastním chováním lidí.

Maso a vajíčka mi zakázal doktor kvůli cholesterolu. Včera jsem se dočetl, že cukr a sůl jsou bílé jedy. Mé oblíbené buchty mi prý na zdraví nepřidají. Tak to by mě tedy zajímalo, co vlastně mám jíst ?! Takto lamentuje plno lidí. Vědí, co je nezdravé a čemu by se měli vyhnout. Často jde o téměř všechny potraviny, které dosud měli tak rádi. Čím je však nahradit?

Nadbytek soli škodí. Může způsobit zvýšení krevního tlaku, migrénu, zadržování tekutin v těle spojené se závratí a otoky nohou. Pokud chceme nadměrnou spotřebu soli snížit, nestačí vynechat pouze slané tyčinky a chipsy a odstranit ze stolu slánku. Je potřeba i omezit potraviny a polotovary, ve kterých se větší množství soli ukrývá. Při nákupu je užitečné sledovat obsah soli čili nátria (Na) na etiketách.

Výskyt přecitlivělosti, alergie, na kravské mléko se uvádí v populaci mezi 0,3-7 %. Přecitlivělost může vznikat na všechny mléčné bílkovinné složky: kasein, beta-laktalbumin, alfa-laktalbumin a bovinní sérový albumin. Nejčastějším mléčným alergenem přitom bývá beta-laktalbumin. Zahřátím se antigenní účinek mléčných frakcí snižuje.

Základní problém s cukrem je ten, že ho sníme mnoho a často o tom ani nevíme. Všechna uhlovodanová sladidla jsou cukry, i když často mají jiná jména. Mezi součástmi sladkých těstovin je sacharosa na 3-tím, kukuřičný sirup na 5-tém a med na 7-mém místě. Ani to nezaregistrujeme, jenom jíme něco, co je cukr na 50%!

Základem makrobiotiky je snaha o rovnováhu a harmonii. Potraviny, které se dnes ve velké míře konzumují, jsou však podle makrobiotiků extrémně jangové nebo jinové a uvádějí naše organismy do akutní či chronické nerovnováhy. Nejhorší situace pro naše zdraví nastává, pokud dlouhodobě preferujeme jídla jedné skupiny. Další ne příliš přznivou situací je, když jdeme z extrému do extrému. Například když po jangovém masu si dáme jinový zákusek.

Pro každé roční období je ideální určité složení potravy. Když se zamyslíme nad svými chutěmi, v průběhu roku se jistě mění. V létě máme větší chuť na syrové ovoce a zeleninu, v zimě pokrmy více tepelně upravujeme. Určitá strava v sezóně podporuje činnost příslušných orgánů, na jejichž funkci je v průběhu ročních období kladen zvýšený nárok.