Jedlé plané rostliny lze užívat čerstvé, sušené či speciálně upravené třeba ve formě pesta. Lze je přidávat nasekané na chleba s máslem, do míchaných vajíček, omelet, placek, polévek, dušené zeleniny, zeleninových či ovocných koktejlů, salátů, omáček atd. Fantazii a tvořivosti se meze nekladou. Nejčastěji se do jídel přidávají mladé listy. S množstvím to není třeba přehánět. Stačí pár lístků a bylinky raději obměňovat.

Vždy je třeba být si danou rostlinou na sto procent jisti a nezkoušet nic, co zcela neznáte. V naší přírodě existují i velmi jedovaté rostliny. Nebezpečná může být např. záměna medvědího česneku za konvalinku či ocún. Dokonalá znalost je potřebná hlavně u miříkovitých rostlin, které se dají lehce zaměnit.

Jaké minerální látky poskytují jedlé plevely:

Bršlice kozí noha je zdrojem vápníku, hořčíku, draslíku a síry.

Česnáček lékařský je bohatým zdrojem draslíku, vápníku, fosforu a síry.

Kopřiva dodává vápník, hořčík, draslík, fosfor a železo. Sbíráme kopřivu hlavně do poloviny května, pak se v ní hromadí dusík a je možno sbírat jen nově rašící mladé rostliny. Křen selský obsahuje hlavně síru a draslík.

Pampeliška je zdrojem vápníku, draslíku, fosforu, manganu, sodíku a síry.  Chutné jsou zejména mladé listy, starší jsou již hodně hořké. Konzumuje se i kořen a květy. Z květů lze vyrobit sirup, „med“ či řízečky v trojobale.

Lopuch větší poskytuje vápník, draslík, hořčík a fosfor.

Jitrocel obsahuje  vápník, sodík, měď a draslík.

Přeslička rolní je zdroj křemíku (pozor na záměnu s jedovatou přesličkou bahenní).

Pýr plazivý obsahuje hodně draslíku.

Ptačinec žabinec je bohatý na křemík a draslík.

Šrucha zelná poskytuje fosfor, vápník, zinek, hořčík, železo.

Popenec nám může dodávat draslík.

Minerály v rostlinách jsou lidským organismem více využivatelné než minerály z anorganických zdrojů.

Kromě minerálů obsahují plané byliny na imunitu a krvetvorbu pozitivně působící chlorofyl (rostlinný zelený pigment podobný našemu hemoglobinu), vitamíny, fytonutrienty i základní živiny (šrucha zelná, tzv. portulák je např. zdrojem zdravých omega-3 mastných kyselin, bršlice je zase dobrým zdrojem bílkovin). Díky obsahu fytonutrientů jsou mnohé plevelné rostliny zároveň i léčivými bylinami.

Možnost zadarmo zvýšit výživovou hodnotu i chuť svých jídel je dobrým důvodem, proč na svých zahradách tolerovat či si dokonce hýčkat nějaké divoké rostliny. Místo urputného boje proti plevelům, můžete plevely využít. Prospějete tím i ubývajícímu hmyzu. Toho, že vám hmyz zlikviduje vaše výpěstky se bát nemusíte, protože má-li hmyz na vybranou, volí divoké rostliny.

Autor: MK