Léčivé účinky našich hub

Jitka Šimůnková z Votic nám poslala zajímavý chorošovitý nález plodnice na kmeni břízy a ptá se, že to asi nebude březovník, protože tato houba je prý strašně tvrdá....Ano , to máte pravdu, paní Jitko. Jedná se o troudnatce kopytovitého, ještě poměrně mladou plodnici, ale i tak už je k běžnému kuchyňskému zpracování nevhodná. Je to ale léčivý druh a tak pokud si z něj dokážete nadrtit prášek, budete mít blaho do těla, neboť houba má silné antioxidační , protirakovinné a detoxikační účinky... Doporučená preventivní dávka je kávová lžička drceného prášku jednou denně a zapít čajem, nejlépe ráno. Zejména v zimním období, kdy nám zpravidla klesá imunita.

březovník se suší klasicky, namočit do octa tvrdou chorošovitou houbu je možné, ale tím ztratí na své léčivosti část léčivých účinků. A ano, na drcení nebo mletí existují speciální mlýnky

Ok, ale záleží na příčině. Čaga je všeobecně doporučována na tyto neduhy stejně jako reishi

Už někde u vás rostou léčivé penízovky? U nás zatím ne,ještě nebyly větší mrazíky. Díky za info

Houbařská poradna.........

"Kufr v obraze...."

To mě tahle nedávno oslovil kamarád Zdenda, zda bych se nezastavil u jeho známého v Popovicích, že prý by něco ode mne potřeboval. Že on sice prý neví co konkrétně, ale že by byl Standa rád, kdybych k němu zajel. Inu, řekl jsem si, proč ne a po chvíli jsem zazvonil u malé chaloupky pod návsí, kde mne mj. uvítal hlasitým štěkotem mohutný psí obranář, naštěstí bezpečně oddělený drátěnou přepážkou.
" Dobrý den, co pro vás mohu udělat, pane? zeptal jsem se, očekávajíc, co nastane vzápětí.
" Ale nic, já jsem v pohodě chlap, ale pojďte dál, něco vám ukážu."
Vešli jsme dovnitř a pan Stanislav se rozpovídal a vzal do ruky velkou fotografii kufru automobilu, naplněného množstvím nádherných hřibů, zapaspartovnou do velikého obrazu:
" Víte pane, já mám velmi blízký vztah k Voticím a čtu se zájmem už několik let také tu vaši houbařskou poradnu a chci se vám tak trochu pochlubit a ukázat vám, co jsme letos našli za úlovek hub. Ano, vidíte dobře, je to plný kufr auta a všechno to jsou převážně pravé hřiby."
Díval jsem se s opravdovým zájmem. Pravda, letos se sezóna vydařila nečekaně mimořádně. A takové legrácky jako, že nám to tady Putin "ozářil" a proto rostly, ty samozřejmě neobstojí. Sešlo se několik mimořádně příznivých vlivů, dostatek srážek, příznivé teploty a vlhkost a to dlouhodobě několik měsíců a proto houby měly velmi příznivé podmínky pro svůj růst prakticky po celou houbařskou sezónu. Pan Stanisav souhlasil, a tak jsem s jeho dovolením vložil tento jeho úlovek i do naší poradny, abyste se i vy potěšili vzpomínkou na hojnou sezónu...
Poděkoval jsem a rozloučil se, ale překvapením ještě nebyl konec:
" Pane počkejte, vy jste mě nepochopil, já vám chci tento obraz věnovat. Vezměte si ho, ať vám dělá radost."
On to myslel opravdu vážně. Trochu mne dostal do rozpaků, ale nakonec jsem nabídku přijal, neboť jsem cítil, že je to od srdce upřímné. Se stejnou upřímností jsem jej obdaroval moji novou knížkou Neobjevené duchovní skvosty Voticka a Podblanicka (lze zakoupit v MKC) a teprve nyní jsem vnímal, že je to vzájemně ok.
" Pane Stando, děkuji a velmi si toho vážím."
Hlavní houbařská sezóna končí a nyní v lese najdeme podzimní druhy hub a brzy i zimní jako například chutné léčivé penízovky sametonohé na kmenech a pařezech zejména listnatých stromů, vzácně i jehličnanů. Rostou po větších prvních mrazech a zpracovávají se pouze kloboučky. Sbírají se i při sněhové pokrývce, mráz je nijak nepoškozuje, při větších mrazech jen pozastaví svůj růst a s oblevou pokračují v růstu dále bez poškození.
Krásnou fotografii hlív ústřičných na vzrostlé bříze nám poslal pan Macášek od Pravonína. Hlívy, rostoucí na břízách nejsou v naší lokalitě zase tak příliš časté jako například hojněji se vyskytující hlívy na topolech, kaštanech nebo vrbách, ale hlívy z bříz vynikají jemnější chutí a méně hutnou masitou strukturou.
K pozdnímu létu se ještě vraťme snímkem V. Mitaše do Pičína a zavzpomínejme na úrodu jedlých a léčivých sírovců žlutooranžových, na které byl letošní rok místy i v naší lokalitě hojný, zejména v okolí Drachkova, Bedřichovic, Miličína nebo Plchova.
Naše soutěž o ceny opět bude otevřena 1. lednem, ale rádi uvítáme vaše snímky kdykoliv a vaši radost předáme dalším čtenářům.
Tak hodně štěstí do košíků a fotoaparátů!

Z magazínu Léčivé houby jsem zkopíroval pro vás část článku o léčivých účincích Outkovky pestré, o které zde již v minulosti také byla řeč. Její růst nyní vrcholí a je vhodné ji sbírat viz text :PSK je první schválený lék získávaný z hub a je jedním z nejvíce používaných pro léčbu určitých typů rakoviny, zejména v Japonsku. V mnoha klinických studiích prokázal PSK působivé výsledky u pacientů s rakovinou žaludku, stejně jako s rakovinou kolorektální, rakovinou jícnu, nasofaryngeální rakovinou, rakovinou děložní, plicní a rakovinou prsu a leukémií. Ve spojení s konvenční léčbou PSK významně (až několikrát) prodloužil přežití, posílil imunitní systém zvýšením počtu imunitních buněk, snížil vedlejší účinky záření a chemoterapie a zlepšil kvalitu života pacientů. Kromě toho má PSK také antioxidační vlastnosti.[44]

Klinické studie rovněž ukázaly, že PSP prodloužil přežití pacientů s rakovinou jícnu a potencoval imunitní odpověď u 70–97 % pacientů s rakovinou žaludku, jícnu, plic a vaječníků. PSP dále snížil vedlejší účinky chemoterapie a zlepšil kvalitu života u více než 70% pacientů, přičemž zvýšil terapeutické účinky.

Bylo také prokázáno, že Trametes versicolor vykazuje antivirovou aktivitu u pacientů s virem lidské imunodeficience (HIV) a virem herpes simplex. Navíc se ukázalo, že má příznivé účinky na játra (hepatoprotektivní aktivita) a na pacienty, kteří mají problém s únavou.

Myko má pravdu, v běžném množství tato houba není nebezpečná

Neobvyklé zajímavosti některých hub.........

Téma do dnešní houbařské poradny vyvstalo nečekaně s příchozím neobvyklým, ale za to velmi inspirativním dotazem od slečny Kláry , která se ptá :
"Zajímalo by mne, zda u nás také rostou parazitické houby, které dělají z mravenců zombíky?"
Máte na mysli patrně parazitickou, českým názvem neobdařenou houbu Ophiocordyceps unilateralis , která se vyskytuje v tropických oblastech a opravdu napadá zejména mravence rodu Camponotus. Tento vztah je jedním z příkladů manipulace parazita svým hostitelem. K parazitismu dochází nejčastěji v tropických deštných pralesích a to takovým způsobem, že si je opravdu dokonale podmaní jako "poslušné loutky".
Mravenec ,který leze dolů ze stromu natrefí na místo, kde se nacházejí spory parazitické houby. Tyto spory napadnou mravence přes kutilkulu, dostávají se do nervové soustavy a začínají produkovat chemickou látku, která samotného mravence dokonale ovládá. Bohužel zatím není známo, o jakou směs látek se jedná. Vědci mnoho látek při výzkumu ani neznali, je ale zajímavé, že se látky lišily, podle toho jaká houba napadala jakého mravence.
Tato infekce trvá 6 dní, poté je mravenec přinucen opustit své hnízdo. Zakousne se na spodní stranu listu do hlavní cévy listové žilnatiny, přibližně 25 cm nad zemí, v místě s velmi vysokou vlhkostí a teplotou mezi 20 a 30 °C. Toto jsou ideální podmínky pro houbu k rozmnožování. Zatím co mravenec umírá, houba nadále šíří hyfy, přemění vnitřní orgány na cukr, aby mohla lépe růst. Svalovou soustavu nechává bez povšimnutí, aby měla jistotu, že mravenec zůstane stále přichycený na spodní straně listu. Ani vnějšího obalu si nevšímá, až na jedno místo, v zadní části hlavy mravence vyroste stopka. Nechce totiž, aby houbu napadly mikroby nebo jiné houby. Po zhruba 2 týdnech stopka dosáhne dvojnásobné velikosti mravence, vyroste plodnice a výtrusy spadnou na zem, kde vytvoří „infekční pole“, do kterého když mravenec vstoupí, je téměř jistotou, že se nakazí. Tedy dost exoticky vypadající ataka houby Ophiocordyceps. Naštěstí v našich podmínkách se ničeho takového obávat nemusíme.
Další neobvyklou exotickou parazitující houbou je Housenice čínská, parazitující na larvách hmyzu. Roste v Tibetu, Nepálu a Bhútánu v nadmořských výškách přes 3000 metrů. Nejčastějším hostitelem houby jsou housenky můry Hepialus armoricanus. V teplém období se spory dostanou do jejich těla, houba získává živiny z těla oběti a postupně nahrazuje její tkáň vlastním myceliem. V zimě se housenka zahrabe pod zem a zahyne, z jejího mumifikovaného těla pak vyroste na jaře plodnice houby. Plodnice je tmavě hnědá a dosahuje délky 4–10 cm. Je to mimořádně léčivá houba ,která se používá zejména při onkologických onemocněních, pooperačních stavech, chemoterapii nebo ozářkách k rychlému posílení imunity a celkové vitality organismu. Tuto houbu lze zakoupit mj. v naší Apatyce Astral v Praze nebo přímo u mne.

Hodně štěstí do košíků a fotoaparátů! Začíná sezóna růstu zimních hub a už nám posíláte první snímky vašich nálezů. A tak o tom aktuálně ve vánočním čísle zase příště....

Už rostou léčivé a chutné penízovky na pařezech a kmenech listnáčů. Sníh a mráz jim nevadí

Souhlas!

Poptal jsem se, výluh z korálovce ježatého pomáhá

M. myslela jsi to dobře,ale vidíš, jak to někoho dráždí..... Myko, taky na ně občas koukám, v sobotu zajedu dát ptáčkům krmení a tak je budu chvíli sledovat

V zimě kromě penízovky lze najít i opěnku měnlivou...."Opěnka měnlivá pro labužníky Také opeňka měnlivá má mnohé léčivé účinky – doplní nám mangan, selen a železo (zapomeňte na špenát, animovaný seriál o Pepku námořníkovi je jen placenou reklamou na konkrétní značku, železa v něm však mnoho nenajdete), udržuje zdravé cévy a pomáhá při chudokrevnosti. Všímáte si, že všechny dosud prezentované zimní houby působí pozitivně na kardiovaskulární systém člověka? Co však víc, opěnka měnlivá má výjimečně lahodnou a jemnou, velice příjemně kořenitou vůni a chuť. Stačí ji osmahnout na másle a osolit. Víc není třeba. Výborná je však i v omáčkách, polévkách, různých směsích s masem a zeleninou. Ale pozor - vařit jen krátce, stačí ji přidat max. 15 minut před dokončením pokrmu. A jak opěnku měnlivou poznat? Má žlutohnědý klobouk, který je velký 2 až 10 cm, obvykle roste ve skupinách (podobně jako hlíva), kde najdete i sto a více jedinců. Vlastně tvoří souvislé porosty na hnijícím dřevě jako třeba známá václavka. Najdete ji především na listnatých stromech, preferuje padlé kmeny a pařezy, vlhké prostředí. Za mírné zimy a deštivějšího léta ji můžeme sbírat celoročně

Medicinální houby jsou skupina různých druhů hub rostoucích často na tmavých a vlhkých místech. Houby jako například maitake jsou považovány za léčivé pro svůj obsah beta-glukanu.

Maitake (Grifola frondosa)Houby maitake obsahují fytonutrienty, které přispívají k jejich potenciálním přínosům pro zdraví (např. alfa a beta-glukany).418

Možné podpůrné působení:

Podpora imunityOchrana buněkProti vysokému tlakuJaterní funkceReishi (Ganoderma lucidum)Reishi jsou velmi bohaté na podpůrné fytonutrienty, jako jsou polysacharidy, triterpeny a fytosteroly.418

Možné podpůrné působení:

Imunitní funkceFunkce buněkJaterní funkceAntialergické vlastnostiRegulace cholesteroluOchrana proti ozářeníAntibakteriální vlastnostiProti vysokému tlakuShiitake (Lentinus edodes)                                                         Houby shiitake jsou považovány za blahodárné pro zdraví díky svému obsahu aktivních fytonutrientů (např. eritadenin, ligniny).419

Možné podpůrné působení:

Imunitní funkceAntibakteriální vlastnostiRegulace cholesteroluAntivirové vlastnostiObecná podpora kardiovaskulárního systémuFunkce buněkAntiparazitické vlastnostiFunkce jater

KONTRAINDIKACE / INTERAKCE S JINÝMI LÁTKAMI:

Nejsou známé. ( zdroj, Doktorka)

Z mykowebu jsem vložil tento zajímavý článek o to, jak nejlépe konzumovat léčivé
houby. Mohlo by to být poučné........" Konzumace léčivých hub s sebou přináší celou řadu úskalí a to zejména v otázce v jaké formě je do sebe vpravovat. Jelikož druh od druhu se liší účinnými substancemi, kterou jsou jednou ve vodě rozpustné, jindy rozpustné jen v alkoholu, někdy termostabilní, zatímco jindy termolabilní, není možné jednoznačně generalizovat, jakou metodu by měl člověk dychtící vyzkoušet houby jako medikament zvolit.

Řada druhů je nejen léčivá, ale též zároveň delikátní pro kulinářské účely. Při kulinářské úpravě je třeba však dbát na to, aby byly vařeny tak, aby nedošlo ke zničení účinných látek. Pravidla, která platí při úpravě zeleniny, platí též při úpravě hub. Je třeba využít vodu, ve které se houba vaří, jelikož polysacharidy se ve vodě rozpouštějí. Stejně tak účinné látky zůstávají v oleji, na kterém houby smažíme. Převařením pak dochází ke ztrátě termolabilních látek. Sbíráme-li houby v přírodě, nejvhodnější metodou je jejich šetrné sušení. Chorošovité houby jako je troudnatec kopytovitý není třeba nijak sušit, jejich konzistence a účinné substance se nemění v průběhu času, naopak třeba outkovku pestrou je nutné rychle nasušit, než ji napadne hmyz. Je třeba zmínit, že na rozdíl od zeleniny není vhodné připravovat z hub za syrova saláty anebo je jíst v syrovém stavu. Spolehlivě vyzkoušenými jsou jen některé druhy např. ryzec syrovinka či rosolozub huspenitý.

Osmahnutí a lehké restování zřejmě zachová více nestabilních látek než vaření. Některé zdroje uvádějí, že buněčné stěny hub jsou tuhé díky polysacharidům a jsou biologicky aktivní jen, pokud jsou předehřány, či extrahovány před konzumací. Polysacharidové komplexy jsou částečně narušeny díky aktivitě kyselin a enzymů v trávicím systému, jsou-li před pozřením tepelně zpracovány, stávají se více bioaktivními. Většina aktivních látek je sdružena v buněčných stěnách, a jsou uvolněny po 45 minutách až hodině vaření na mírném ohni. Jiné aktivní látky typu terpeny jsou rozpustné ve velmi horké vodě a jsou relativně termostabilní. Ve vodě rozpustné polysacharidy z tuhých hub jako je lesklokorka lesklá nebo outkovka pestrá nejsou při orální konzumaci tak účinné proti tumorům (např. sakromy či Ehrlichův karcinom) jako jsou účinné měkčí houby (Ikekawa, 2001). Nicméně myceliální produkty z těchto hub účinné jsou (Ghoneum, 1994, 1995, 1998, Song et al., 1995, Matsushita et al., 1998). Všeobecně se tedy doporučuje plodnice tepelně zpracovat, aby došlo k uvolnění účinných látek z buněčných stěn, jelikož v případě konzumace syrových hub nebude řada aktivních látek z houby využita. Většina z aktivních polysacharidů je rozpustná ve vodě, některé v alkoholu. Přidá-li se alkohol a výsledný roztok je pak alespoň 25%, polysacharidy se vysráží. Některé polysacharidy jsou rozpustné v alkoholu, zatímco ve vodě nikoliv, i z tohoto důvodu se považuje za vhodnou dvojí extrakce. Nevíme, jak velkou roli hrají při léčivých účincích hub vitamíny a minerální látky, nicméně minerály podporující imunity, jako např. germanium či zinek, jsou snáze přístupné pro lidský organismus po vaření. 

Je zdokumentováno jen velmi málo vedlejších účinků po konzumaci léčivých hub. Díky tomu jsou houby považovány za velice bezpečné i při dlouhodobém užívání. Většinou jsou špatné reakce organismu na houby způsobeny tím, že člověk má nedostatek enzymu pro strávení té či oné houby. Často se pak jedná o reakci na ryze nezávadné a oblíbené houby. Bylo zaznamenáno jen velice málo anafylaktických reakcí (druh alergie, přecitlivění na cizorodou bílkovinu). Z těchto důvodů se jeví být bezpečné konzumování řady druhů hub najednou. Vzhledem k tomu, že každá z hub obsahuje jiné aktivní účinné látky a zároveň má jiné účinky na organismus, doporučuje se kombinovat více druhů najednou. Jakákoliv tonika, tj. i houby, je doporučováno užívat minimálně 3 měsíce až 9 měsíců, aby bylo dosaženo posilujícího efektu.

Na trhu se můžeme setkat s celou řadou komerčních produktů, které můžeme v podstatě rozdělit na sušené plodnice, extrakty a kapsle. Kapsle jsou plněny z usušeného a práškovaného podhoubí. Extrakty vznikají extrakcí látek z mycelia ve vodě a alkoholu. Konzumace houbových produktů v prášku nebo kapsli je výhodnější než konzumace sušených plodnic, jelikož většina houbových produktů je vyrobena z podhoubí, což je potentní substance, ve které jsou účinné látky více koncentrovány. Mykologové se nicméně v dnešní době snaží kultivovat houby tak, aby i plodnice měly požadované látky. Organicky pěstované mycelium má i druhou výhodu a tou je větší naplnění hygienických norem v laboratorních podmínkách, kde jsou kultury houby izolované od jakéhokoliv napadení, organické mycelium je sterilizováno, než je dáno do kapslí atd. Konzumace hub v kapslích je také snadnější pro trávicí systém. V současné době je většina hub s léčivými účinky uměle kultivována.

Pokud se rozhodneme pro přípravu léčivého přípravku z námi nasbíraných plodnic, které nelze uplatnit v kuchyni, např. z důvodu jejich konzistence jako třeba u chorošovitých hub, pak nejvhodnější metodou je příprava dvojitého extraktu dle následujícího receptu:

Dvojitý extrakt se skládá z lihového výluhu a vodného odvaru. Zatímco lihový výluh obsahuje zejména ve vodě nerozpustné triterpeny, vodný odvar pak obsahuje především polysacharidy. Použijeme 500 ml čistého lihu. Houby rozdrtíme např. v mixéru nebo rozlámeme na malé kousíčky. Vložíme je do větší zavařovací sklenice a tu celou zalijeme lihem. Uzavřeme a uložíme na teplé tmavé místo. Necháme luhovat 4-6 týdnů a poté přefiltrujeme. Alkohol z hub vymačkáme. Vyluhovanou a vymačkanou houbovou drť vložíme do hrnce a zalijeme čtýř až pětinásobným množstvím vody. Vaříme 2 až 3 hodiny, je-li třeba doléváme vodu. Po dvou hodinách scedíme, houby vyhodíme, vývar pak dále vaříme, dokud se většina vody nevypaří a nezůstane jen silný houbový výluh. Ten necháme vystdydnout a následně jej slejeme s lihovým výluhem."

Ne, to je asi nejpodrobnější materiál k této tematice

Zdraví a štěstí nejen s léčivými houbami přeje Libor. PF 2023 :-)

Děkuji za přání, myslím, že zejména v hlavní houbařské sezóně bude diskuze bohatá, ale občas sem vložím nějaké své poznatky nebo něco zkopíruji ze zajímavých informací a věřím, že se připojí i další

Pro všechny zájemce o problematiku léčivých hub doporučuji publikaci "Encyklopedie léčivých hub - Socha, Jegorov. Podrobná, odborná kniha, podle mne nejobsáhlejší a nejvíce strukturovaná literatura k tématu, co vyšla u nás v češtině. (Academia)

Blahopřeji. Fajn počtení

Zítra se podívám, zda jsou další nové jedlé zimní houby. Zejména léčivá penízovka. Dám echo :-)

Myko, máš pravdu. I lanýž je afrodiziakální. Navštěvníku, lysohlávky, no nevím

Mohlo by vás zajímat....Boltcovitka bezová neboli Ucho jidášovo skutečně roste místy i hojně v našich podmínkách a jak již název napovídá, nalezneme ji především na větvích a kmenech bezu černého, v místech jeho poškození, ale i na spadlých větvích, vzácněji se objevuje i na jiných listnáčích. Roste prakticky po celý rok, častěji od podzimu a i při mírné zimě a je to spolehlivá jedlá houba ke kuchyňskému využití. Jidášovo ucho se dá usušit jednoduše při normální domácí teplotě a chceme-li jej použít do pokrmu, můžeme jak sušené plodnice, tak postačí je ponořit do teplé vody a ony se "oživí" a nabydou původní rozměry. Tím napovídám, že plodnice netřeba na sušení krájet, ale sušit je vcelku . Tuto vlastnost si uchovají i po několik let. V Japonsku je tato houba velmi ceněna, protože má mj. i výrazné léčivé účinky při respiračních nemocech horních dýchacích cest, jako prostředek pro hojení ran, hemeroidů a jako součást kosmetických přípravků. Konzumovat se dají plodnice i syrové. K léčení vysokého tlaku vezmeme 3 gramy sušené houby, máčíme ji přes noc v půl litru vody, druhý den nabobtnalou houbu ve vodě podusíme 1 hodinu a odvar pijeme dvakrát denně. Při krvácejících hemeroidech dusíme 15 gramu sušených hub se lžičkou medu také 1 hodinu a následně užíváme 2 krát denně. Tak hodně štěstí!

Držím palečky a pochlub se!

Houba shiitake: booster imunity i afrodisiakum

Houba shiitake se díky svým účinkům na zdraví právem zařadila mezi superpotraviny. Shiitake je japonský název houby, která je u nás známá pod jménem houževnatec jedlý, latinsky Lentinus edodes.

Houba shiitake je v čínské medicíně ceněna pro své povzbuzující a posilující účinky. V Japonsku se dokonce výtažky z této houby, pod názvem lentinan, využívají při konvenční léčbě rakoviny. Výzkumy odhalily, že houby shiitake obsahují velmi vysoké množství antioxidantu L- ergothionin, který chrání buňky před předčasným stárnutím.

 

Nejvýznamnější účinky houby shiitake podle čínské medicíny:

snižuje vysoký krevní tlak a pomáhá při hypertenzi,upravuje hladinu cholesterolu,působí jako prevence rakoviny, snižuje nežádoucí účinky chemoterapie,předchází cévní mozkové příhodě,snižuje únavu a příznivě působí při únavovém syndromu,posiluje obranyschopnost,má afrodiziakální účinky,je významným zdrojem vitamínu C, D, selenu, železa a zinku.

Houba reishi: japonský elixír dlouhověkosti

Proč se této houbě v čínské medicíně říká houba nesmrtelnosti? Houba reishi je považována za zdroj dlouhověkosti a vitality již několik tisíc let. Věhlas houby reishi se rozšířil z Japonska do západních zemí. Reishi si mnohé domácnosti dokonce sami pěstují. U nás houbu známe pod názvem lesklokorka lesklá, latinsky Ganoderma lucidum.

 

Důvody, proč je v čínské medicíně houba reishi tolik ceněná:

aktivuje imunitní systém,podporuje funkce mozku,upravuje hladinu cholesterolu,napomáhá funkci oběhové soustavy,posiluje funkci ledvin,zpomaluje stárnutí organismu.

Houba maitake: bojovník s toxiny a nadváhou

Poslední, ale stejně významná houba z naší silné trojky nese název maitake. Maitake v překladu znamená tančící houba. Je často využívána v kuchyni, důležitější jsou však její léčebné účinky. Obsahuje vysoké množství alfa i beta glukanů, které pomáhají chránit organismus. Maitake výborně působí jako prostředek detoxikace těla. Navíc má schopnost odvádět z těla vlhkost v podobě tuků. U nás je známá jako trsnatec lupenitý, latinsky Grifola frondos.

 

Proč je houba maitake tolik oblíbená?

pomáhá v boji s nadváhou,zvyšuje imunitu,čistí organismus od toxinů,snižuje únavu. ( zdroj: prirodnilekarna)

Takové myšlenky jsou šílené. Jasně, všechno se dá zneužít. Ale nechci se tím blíže zabývat. I pouhá myšlenka na to, že by toho někdo byl schopen mě zasahuje. UF!

Černý lanýž

Černý lanýž je velmi dobře známou ingrediencí italské kuchyně. Lanýž je podzemní houba, která roste asi pět centimetrů pod povrchem na kořenech stromů. Nejčastěji roste v Itálii, Francii a Chorvatsku. Pro vyhledávání lanýžů se používají speciálně cvičení psi nebo prasata. Díky své jedinečné a lahodné chuti přitahuje mnoho gurmánů, ale tato houba má i léčivé účinky.

Přínosy pro zdraví:

Lanýže podporují imunitní systém a pročisťují organismus od škodlivých látek. Je to také silné afrodiziakum, podporuje plodnost u mužů i žen a zvyšuje tvorbu mateřského mléka. Podporuje také funkci ledvin, jater a žaludku a také má odvodňovací účinky.

Podle vědců, černé lanýže obsahují anandamid tzv. hormon blaženosti, který má podle vědců značný vliv na naše zdraví. Anandamid potlačuje bolest, pozitivně ovlivňuje emoce a náladu a také zlepšuje krátkodobou paměť. ( zdroj: recenzetest)

Pokud chcete si u nás zakoupit léčivou čagu nebo korálovce, tak oznamuji, že se šéfová dala přemluvit a už ji máme také k dispozici. Čaga ale jde rychle na odbyt,ale zase ji doobjednáme...

cena cca 500 kč bal.

Doporučuji shlédnout zajímavý dokument Zázračné houby (Netflix)

To je asi nepřesné. Znám evocen jako léčivý preparát a ten máme v apatyce a je na posílení psychické rovnováhy a vitality, o roztoku jsem neslyšel, ale tím netvrdím, že není

ano

Až na pár nepodstatných nepřesností vyčerpávající článek. Díky za vložení na vlákno

Ok, bondracevka je podpůrně vhodná, lví hříva (korálovec) , to je na trávení a u starších lidí na zlepšení mozkové činnosti a proti degenerativním změnám. Křídlatka je rostlina, dá se u nás sehnat a je dobrá na snížení CRP u zánětů, borreliózy apod.

První jarní houby.

Teploty se zvedly a mnozí z vás netrpělivě čekají, až se v luzích a hájích začnou objevovat první jarní houby. Pojďme si připomenout dva poměrně známé, ale přesto nepříliš sbírané druhy jarních hub

 Prvním z nich je kačenka česká. Má nepravidelný kuželovitý nebo zvonovitý tvar. Klobouk je dutý, směrem dolů otevřený a dosti tenkomasý. Vnější povrch klobouku je výrazně zvrásněný víceméně svislými, zkroucenými, několik milimetrů vysokými žebry, místy se větvícími a  jsou příčně pospojována poněkud nižšími nepravidelnými přepážkami. Barva vnější strany klobouku je žlutookrová až žlutohnědá, v mládí světlejší, později do hněda tmavnoucí. Vnitřní strana klobouku je hladká, bělavá až našedlá.  stranu klobouku. Až v samém vrcholu klobouku je tento připojen ke třeni. Vyskytuje se v březnu a dubnu, nepříliš hojně, a to v listnatých hájích, lužních lesích, křovištích a zarostlých sadech, zejména pod olšemi, topoly, vrbami, jasany a růžovitými dřevinami – především pod třešněmi a trnkami. Preferuje spíše zásadité podloží. Vyrůstá obvykle ve skupinách, někdy velmi početných, a to obvykle v místech s vrstvami spadaného listí apod. Roste od dubna do května, někdy už i v březnu. Upřednostňuje okraje lesů a cest, listnaté háje, luhy, louky, zahrady, parky, ale i méně tradiční houbové lokality jako jsou zavážky, sklady dříví či hromady odpadků a popele.

Další již hojnější a velmi chutnou jarní houbou je smrž obecný. Jeho klobouk bývá kulovitého či mírně protáhlého tvaru. Klobouk o výšce do 100 mm má vejčitý tvar a nažloutlou až nahnědlou barvu. Celý jeho povrch je poset hlubokými jamkami, které jsou od sebe odděleny příčnými a podélnými lištami. Je dutý a těsně přirostlý k bílému až světle hnědému třeni. Hladký třeň dosahuje šířky až 40 mm, ve spodní části bývá a něco širší. Roste od dubna do května, někdy už i v březnu. Upřednostňuje okraje lesů a cest, listnaté háje, luhy, louky, zahrady, parky, ale i méně tradiční houbové lokality jako jsou zavážky, sklady dříví či hromady odpadků a popele. Všechny smrže jsou velmi ceněné jedlé houby, hodí se k nejrůznějším úpravám v kuchyni. Dutost plodnic nabízí možnost porůznu plněných smržů. Dále jsou smrži vhodní na smaženici, do polévky, hodí se i k přípravě méně tradičních pokrmů jako je např. puding či pomazánka ze smržů. Smrže se dobře suší, a to nejlépe tak, že se podélně rozkrojí a opláchnou ve vodě, aby byla plodnice zbavena nečistot a drobného hmyzu. Houba má i podpůrný léčivý účinek na trávení a nemoci dýchacích cest.

Tak hodně štěstí do košíků a fotoaparátů. Své houbařské foto úlovky můžete posílat do soutěže na adresu naší poradny až do 31.října.

Přesto, že druhá polovina května byla slunečná a suchá, do poradny přišlo několik zajímavých houbařských úlovků od vás. Například Zdeněk Liška  z Drachkova si vyšel se svým dědou na ryby a kromě toho, že se zadařilo a ulovil mj. obrovského tolstolobíka, objevili spolu s dědou také nedaleko místního rybníka na kmeni staré vrby množství krásných mladých plodnic sírovce žlutooranžového viz snímek...  Pokud je sušší počasí a běžné houby příliš nerostou, pak to zachraňují podobné druhy jako výše uvedený. Sírovec žlutooranžový je jedlá a chutná houba, která roste od května do podzimu vrstevnatě nad sebou  na poškozených listnatých stromech a jeho nápadně oranžové zabarvení je již z dálky nepřehlédnutelné. Proto se dá s trochou nadsázky sbírat i při pomalé jízdě autem, neboť jej často objevíme u silnice na kmeni jabloně, třešně a podobně. Zejména mladé, šťavnaté plodnice jsou velmi chutné jako obalované a připomínají nám ve výsledku  tak trochu smažený sýr nebo hermelín... Výborný je upravený jako guláš, na kyselo s knedlíkem nebo jej můžeme naložit do sladkokyselého nálevu. Ještě před několika lety byla tato houba v naší lokalitě poměrně dost opomíjena, ale nyní jí houbaři přišli na chuť a nedají na ni dopustit. Houba je mimo jiné velmi léčivá  a vykazuje výrazné antibakteriální, antivirální, antioxidační a protirakovinné účinky. Sírovec se může objevovat na jednom stromě i opakovaně několik let s malými přestávkami. Například na kmeni topolu na hrázi pičínského rybníka roste pravidelně plodnice sírovce již několik let. Pouze loni si dala přestávku viz foto.  Je zajímavé, že plodnice této houby vykazují určité chuťové odchylky a to podle druhu ,na kterém se objevují, ale všechny jsou jedlé. Většina houbařů se shoduje, že nejchutnější sírovec je z jabloní, vrb, topolů nebo třešní. Plodnice, nalezené na dubech, habrech nebo bucích jsou údajně méně chuťově výrazné. Již loni jste se ptali, jestli a jak vysoce je nebezpečné sebrat sírovce, rostoucího na akátu, který je jedovatý. Zde bych byl opatrný. Takového akátového sírovce neseberu. Trnovník akát je jedovatý strom, který obsahuje tzv. toxalbuminy, které mohou přecházet do plodnice samotné. Vážné otravy požitím sírovce sebraného z akátu sice u nás nebyly prokázány, přesto i ostatní mykologové takový sběr nedoporučují.  Na závěr jeden z vašich dotazů . Paní Roubínková z Tábora se ptá, jestli mohou být jejich děti alergické na houby. Po požití hub, i zakoupených v marketu mají vždy oteklé rty a pálení na jazyku a v krku..... Alergie na houby je poměrně vzácná. Zde záleží na konkrétním vyšetření. Pokud by se prokázala, potom je nutné se podobným pokrmům vyhýbat. Paradoxně na léčbu podobných houbových alergií se v přírodním léčitelství úspěšně používají jiné houby jako shi take nebo reishi, konzumované v léčivých kapslích jako drcený prášek....  Hodně štěstí do košíků a těšíme se na vaše foto úlovky do soutěže o hodnotné ceny! Uzávěrka ještě za dlouho až 31. října.....