Kalorická redukce prodlužuje život

Zhruba před 30 lety se objevily první informace, že strava lidí z japonského ostrova Okinawa obsahuje zhruba o 20 % méně kalorií než strava japonského obyvatelstva žijícího na hlavním ostrově. Obyvatelé ostrova Okinawa se dožívají vyššího průměrného věku a méně často umírají na srdeční onemocnění, rakovinu a mrtvici. Za příčinu je považována právě kaloricky chudší strava.

 Tato domněnka je potvrzena i výzkumy na zvířatech. Průměrnou a maximální délku života je možné u různých organismů od kvasinky, přes hlísta až k obratlovcům a opicím zvýšit až o 50 % právě snížením kalorií obsažených ve stravě (kalorická redukce).

Například výzkumy na myších ukazují, že snížení příjmu kalorií o 20–50 % vede k prodloužení života o 10–50 %. Rovněž je zajímavé, že vlivem omezeného příjmu kalorií dochází u hlodavců k omezení vzniku stařeckých chorob, jako jsou rakovina, odbourávání kostí nebo poruchy funkce ledvin. I právě probíhající studie na primátech naznačují lepší zdravotní profil u jedinců se sníženým příjmem kalorií. Nicméně bude trvat ještě desetiletí, než se prokáže, zda budou žít skutečně déle než primáti bez sníženého příjmu kalorií. V současné době rovněž není známo, zda na snížení příjmu kalorií reagují i lidé.

Dosavadní výsledky ale odhalují fascinující spojení mezi příjmem potravy, látkovou výměnou, reprodukcí a očekávanou délkou života a naznačují, že délka života zvířat je modelovatelná. Kromě toho mohou mít jednoduché zákroky příznivé efekty jak na zdraví, tak na délku života a pravděpodobně mohou působit i na mechanismy zakonzervované ve zvířecí říši. Snížení příjmu kalorií má ovšem i svou stinnou stránku: zvířata jsou subfertilní a hladová. Přestože molekulární a fyziologické základy sníženého příjmu kalorií zůstávají i nadále tajemstvím jedná se o oblast velmi intenzivního zkoumání. Tento fenomén je velmi rozšířen a zdá se, že má pozitivní vliv na zdraví organismů.

Nejprve se předpokládalo, že kalorická redukce potlačuje látkovou výměnu, čímž omezuje i produkci kyslíkových a hydroxylových radikálů. Jak již bylo uvedeno, tyto radikály jsou schopny ničit makromolekuly včetně těch proteinových. Dnes již víme, že je celý mechanismus mnohem komplexnější. Kalorická redukce vyvolává velmi přesně řízený biochemický proces. K jeho porozumění přispělo studium genové exprese prostřednictvím cDNA microarrays.

Zdroj: Perspektivy stárnutí (Portál 2009)

Příjde vám tento článek zajímavý? Pošlete ho dál!
Diskuze ke článku
Přidat komentář

Komentáře (1)

  • Obrázek uživatele hahahhahhahaha
    hahahhahhahaha (anonym)

    njindfsdhfiouhsiíhtgiuoweruoizhtuiwr

    Lis 01, 2009

Přidat komentář

Reklama

Reklama