Krása bez chuti - proč potraviny nechutnají jako dřív

Rajče ztratilo téměř 15 procent ze své chuti a pomeranče přišly o deset procent vitamínu C. Kuřecí maso je chuťově mdlé a telecí plátek je samá voda. Jistě, potraviny jsou mnohem odolnější a jsou předmětem větších zdravotních kontrol, ale v kuchyni potřebují víc koření. Odborníci z toho viní intenzivní chovy, genetické modifikace rostlin, skleníky a používání pesticidů a antibiotik, píše list El Mundo.

Rajčatům, bramborám, paprikám, hruškám, řízkům, mořským
pavoukům...se stalo totéž co hloupým blondýnám. Získaly na
estetice, ale ztratily své vnitřní kvality: už nechutnají jako
dřív. Vstupují očima, ale nikoliv ústy; a nosem už vůbec ne.

Tato tvrzení nejsou vyslovována bez podkladu: výzkumníci z
polytechnické univerzity ve Valencii dokázali, že index chuti
rajčete (výsledku násobení cukrů kyselinami) je 2,77, zatímco
před pár lety to ještě bylo 3,24, ztratilo tedy téměř 15 procent
své chuti. Klesl i obsah vitamínu C (mají ho teď o 17 miligramů
méně než před 30 lety) a hladina cukru (z 5,25 procenta na 4,95).
Náhradou je jejich větší trvanlivost (z indexu 6,86 na 12,1
tvrdosti).



"Jakmile se dosáhne zvýšení výroby, jiné vlastnosti,
například organoleptické (=vnímané smysly) jsou ovlivněny
negativně," vysvětluje Montana Cámarová, profesorka výživy na
madridské universitě.


Ale co je to vlastně chuť? V případě ovoce a zeleniny se měří
indexem získaným násobením cukrů kyselinami. "Pro měření chuti
ryb se používají degustátoři - jako u vína či sýra," říká Marisol
Izquierdová z katedry zemědělství univerzity v Las Palmas. "Byl
vytvořen i elektronický nos, který svými 32 senzory imituje
lidský."


Podle odborníků na nynější situaci nese vinu intenzivní
zemědělství, které upřednostňuje kvantitu nad kvalitou. To se
však do pěti či deseti let radikálně změní, a to všechno díky
spotřebiteli. "Zemědělci dělají, co po nich žádá trh. Žádané jsou
zdravější výrobky, které mají chuť, a trh se bude tímto směrem
vyvíjet," říká jeden z nich.


Jestliže chceme konzumovat hroznové víno, které má opravdovou
chuť, musíme se řídit příkladem odbornice na ochranu a zlepšování
životního prostředí Montserrat Escutiové, která jí jen ekologické
výrobky, produkované tradičním způsobem: "Utrácím hodně za
potraviny a málo za oblečení - to je životní volba."


Všechno záleží na výběru: intenzivní zemědělství nebo
tradiční (biologické). Jedno upřednostňuje cenu, vzhled a
odolnost; druhé chuť a zachování původních druhů. Celých 98
procent výrobků, které konzumujeme, pochází z intenzivního
zemědělství.



Věčná rajčata "mají gen, díky němuž v lednici vydrží měsíc,
zatímco dřív změkla za tři dny".
Pěstují se prostě rajčata
trvanlivá a odolná, ale bez chuti. Vinu na tom mají i skleníky,
umělé opoždění zrání - zkrátka rajčata jsou pěkná na omak, chuť
ale ztrácejí.


Podobně jsme na tom se saláty: dříve se konzumovaly ty, které
pocházely maximálně z padesátikilometrové vzdálenosti, dnes k nám
cestují z jiných kontinentů - jejich trvanlivost jde opět na úkor
chuti. Sbírají se před dozráním - jsou tedy odolnější, ale opět
bez chuti.
Biologické saláty mají až o 30 procent více suchého
komponentu (bílkoviny, vláknina, minerály, které dodávají chuti).
Dobrá chuť závisí na co nejmenší vzdálenosti místa sběru od místa
konzumace.


Špatně jsou na tom i pomeranče: jestliže je strom nucený
vydat více plodů (hnojením apod.), pak se snižuje obsah v
jednotlivých plodech. Tímto způsobem mohou pomeranče přijít až o
deset procent vitamínu C. Ztratily také téměř polovinu vápníku a
sodíku a až 75 procent železa a mědi - a tudíž i chuti.



Dříve hrušeň dávala 70 kilogramů ovoce. Genetická selekce
semen, hnojiva atp. a je tu 190 kilogramů plodů větších a
vodnatých, s menším obsahem cukrů, minerálů, vlákniny a vitamínů
- a také s horší chutí.



Evropská unie konzumuje ze 70 procent mandarinky španělského
původu. Po celý rok, dříve jen v lednu a únoru. Mají o 50 procent
méně zinku důležitého pro imunitu. O chuti nemluvě.



Také intenzivní chov má své mouchy: cílem jsou těžká zvířata,
která jsou ale slabší. Aby byla odolnější, cpou se antibiotiky
(to už je zakázáno v Dánsku a Švédsku a od roku 2006 v celé EU).
Chuť masa to sice neovlivní, ale z dlouhodobého hlediska může mít
negativní vliv na lidské zdraví. Maso hospodářských zvířat, ať už
jde o jehněčí, telecí, vepřové atd., má každopádně všeobecně
slabší chuť, protože obsahuje víc vody.


Přecpaná kuřata jsou porážena už ve 45 dnech po narození,
dříve to trvalo tři měsíce.
Kuře v kuchyni je nechutné, protože
je to vlastně nevyzrálý jedinec.


Ani vejce už nejsou co bývala: dnes mají větší bílek a menší
žloutek, který má ovšem žlutější barvu - od umělých barviv
,
cpaných slepicím do krmiva. A taky víc cholesterolu z tuku v
krmivu. V intenzivních slepičárnách nosnice snášejí vejce denně.


Zlepšuje se konzervace ryb, takže zachovávají větší chuť a
obsah původních látek. Ovšem ani vylovené ryby nemají svou
někdejší chuť a složení, ačkoliv situace je lepší než u ovoce a
zeleniny. Přesto se doporučuje nezvyšovat lov - speciálně u ryb
nezávisí na původu, ale na faktorech spojených mj. se znečištěním
životního prostředí.


Intenzivní zemědělství stejně nezmizí - jeho produkty jsou
prostě levnější, případně jsou lidi, kteří mají jiné priority. V
Evropě tvoří biologické produkty tři procenta potravin.



Zdroj: ČTK

Příjde vám tento článek zajímavý? Pošlete ho dál!
Diskuze ke článku
Přidat komentář

Komentáře (5)

  • Obrázek uživatele j.
    j. (anonym)

    Také dávám přednost biopotravinám. Vždyť to je přirozené. Doufejme, že se situace bude lepšit.

    Kvě 26, 2004
  • Obrázek uživatele Planetweb
    Planetweb (anonym)

    Staci vzpomenout na nemoc silenych krav, ze? Proc nam zde nejaky pako cpe, co je zakazano v Dansku ci nejakem Svedsku??? ANo vse bylo hlasano, ze bylo a je spatne krmit masokostni mouckou, proc se nikde nepsalo, ze u nas se ji jiz davno krmit nesmelo???? Jiste, nasi EU nedotovani zemedelci by meli navr tem, co zapalavuji nase hypermarblbince:-( Proc nikdo nevysvetli, ze rakusaci chteji jen zdravi a po tom nasem hnusnem masle se mohli utlouct? Proc maji ti nejzdraveji uvazujici obyvatele nejvyspelejsich statu EU nadvahu (jen jsem nechtel napsat, ze opravdu vypadaji hure, nez prasata pred porazkou)? Jiste, jen nas cpete podobnymi nesmysly, lidi maji jist, na co ma oragnismus chut, ne to co, kdejaky tetrev nedomrly popise... Je to jako s pravidly pro hospody, kdyby to hospodsti opravdu dodrzovali, nikdo si u ich gulasek ci svickovou neda (leda pako, ke to mati varila fakt ze svicek:-D) Staty si nechaly sve zvyklosti, Francouzksym Alssasanum nikdo nesaha na klobasky, syry a mnoho dalsiho. To jen mi si musime dokazovat, ze jsme papeztejsi nez papez. Jsem zvedava, az sem dojde novinka, ze zrat hovna po sobe je to nejlepsi, protoze nejaky trdla ze statu, kteri podepsali Mnichovsou dohodu to delaji:-(

    Dub 26, 2007
  • Obrázek uživatele Kuchar
    Kuchar (anonym)

    Chapu co se planetweb snazis rict, ale zas bych to nevidel tak hrozne. Takovych tech "zakazu utopencu" a vseho na tenhle zpusob byly pred casem plny noviny a televize ale uz se to taky myslim davno uklidnilo. Jo urcite jsme zprvu byli ty poturcenci horsi Turka, ale zase na druhou stranu jsme se jako narod vychcanku, ktery dokazou vsechno obejit a podplatit nijak moc nezmenili takze nakej inspektor ma urcite spravne prihnoureny oci kdyz se dobre maze a gulasek stoji na plotne jako driv. Sama pises "kdyby to hospodsti opravdu dodrzovali" takze to asi neni tak horky a jede se uz zase po staru, jen jsme se museli trochu uklidnit to je vsechno. Kdyz jsem byl v Recku tak plno restauraci by nase hygienicka a pozarni kontrola od hodiny zavrela a taky na to serou a jedou si po svym, jen nesmime bejt ze vseho tak vykuleny a posrany. Cimz nechci rict ze si preju aby to tady byl nakej Afganistan nebo co to ne ale zkratka vseho s mirou.

    Dub 27, 2007
  • Obrázek uživatele sara
    sara (anonym)

    Žeby aktuální příspěvky? po 3 letech? :-//

    Dub 27, 2007
  • Obrázek uživatele Planetweb
    Planetweb (anonym)

    No, my pisem alespon neco, ty jen rejes, ze bys na vic nemela?:-D

    Bře 22, 2008

Přidat komentář

Reklama

Reklama