Mýty a fakta o sóje

Produkty ze sóji jsou již dlouho považovány za skvělý zdroj bílkovin. V západním světě sice sója stále není tolik rozšířená, ale ve východní Asii tvoří produkty jako tofu, miso či tempeh již po staletí základ jídelníčku. Ceněny jsou nejen pro svou všestrannost, ale také pro svou výživnost.

Mnozí lidé se však pod vlivem nejrůznějších mýtů o jejich účincích na lidské zdraví konzumaci těchto potravin vyhýbají. Jak ale ukazují mnohé výzkumy, jejich obavy jsou zbytečné.

„Jako dietoložka často doporučuji zdravé bílkoviny, jako je sója a tofu, v mnoha svých receptech a stravovacích plánech. Přestože klady a zápory sóji byly v posledních desetiletích důkladně prozkoumány, stále je s ní spojována řada mýtů a mylných představ. Mnoho lidí se bojí především přírodních fytoestrogenů,“ říká Susan Bowerman, expertka na výživu společnosti Herbalife Nutrition.

Ačkoli bílkoviny obsahují například všechny druhy fazolí, sója je předčí z hlediska jejich kvality. Jako kompletní rostlinná bílkovina obsahuje sója všechny základní stavební bloky aminokyselin. Kromě toho je také bohatá na arginin, aminokyselinu, kterou tělo využívá k produkci oxidu dusnatého. Ten zvyšuje průtok krve do svalů, což pomáhá dodávat živiny a kyslík během tréninku.

„Sója je samozřejmě spojována s fytoestrogeny, které ale vzbuzují zbytečné obavy. Mezi nimi a estrogeny produkovanými v těle je totiž rozdíl,“ vysvětluje Susan Bowerman.

Jak fytoestrogeny působí v těle?

Některé tělesné tkáně, jako prs, kosti a prostata, mají ve svých buňkách struktury nazývané estrogenní receptory (ER). Estrogen může v buňce působit, až když se v ní na tyto receptory naváže. Přirozený estrogen v těle není zvláště vybíravý v tom, na který receptor se naváže. Na druhé straně fytoestrogeny, jako například isoflavony v sóje, se raději vážou jen na jeden typ receptoru. A právě tím se fytoestrogeny tak výrazně liší od tělu vlastního estrogenu.

Účinky isoflavonů v lidském organismu byly podrobně zkoumány. Podle nedávné vědecké studie nic nenasvědčuje tomu, že by pravidelná konzumace sóji nebo sójových isoflavonů představovala riziko pro lidské zdraví. Právě naopak, výzkumy v posledním desetiletí poukazují na možné příznivé účinky těchto sloučenin.

Sója a riziko rakoviny prsu

Sojové isoflavony nezvyšují ani riziko rakoviny prsu. Tento mýtus v souvislosti s fytoestrogeny vedl v minulosti některé ženy k tomu, že se sójovým potravinám vyhýbaly. V případě rakoviny prsu jsou však obavy ze sóji neopodstatněné. V zemích, kde se sója pravidelně konzumuje, je výskyt rakoviny prsu dokonce nižší.

V asijských epidemiologických studiích se vyšší konzumace sóji v raném věku spojuje se snížením rizika vzniku rakoviny prsu o 25-60 %. Podobně i Severoamerická společnost pro menopauzu dospěla k závěru, že isoflavony ze sóji riziko vzniku rakoviny prsu nezvyšují.

Účinky sóji na muže

Mýtus lidově pojmenovaný jako „mužská prsa“ způsobil, že se i někteří muži zcela vyhýbají sójovým produktům. Tento problém byl však zaznamenán pouze v jedné studii, která dokumentovala „feminizační“ účinky u 60letého muže, jenž denně vypil přibližně 3 litry sójového mléka.

„Odhaduje se, že dotyčný muž přijímal 360 mg isoflavonů denně, což je devítinásobek množství, které obvykle konzumují třeba starší japonští muži, u kterých již příjem sóji výrazně překračuje celosvětový průměr. Neměli bychom tedy dělat závěry z jednoho případu. V mnoha jiných klinických studiích nebyly feminizační účinky hlášeny ani u mužů, kteří konzumovali až 150 mg sójových isoflavonů denně,“ uzavírá Susan Bowerman.

Příjde vám tento článek zajímavý? Pošlete ho dál!
Diskuze ke článku
Přidat komentář
Související produkty na 001shop.cz: 
Zařazení na fórum: 

Přidat komentář

Reklama

Reklama