Reklama

Pražská záchranná služba patří mezi evropskou i celosvětovou špičku

Pražští záchranáři loni oživovali přes 570 pacientů se zástavou oběhu, tedy se ocitli ve stavu klinické smrti, oživit se jim podařilo 42 procent z nich. Do běžného života se bez závažných potíží nakonec vrátilo asi 17 procent oživovaných.

Novinářům to řekl ředitel pražské záchranné služby Zdeněk Schwarz. Praha se v tomto řadí k celosvětové špičce.

    Podle Schwarze se navíc v Praze loni podařilo záchranářům dosáhnout světového úspěchu v počtu lidí, které se podařilo oživit při takzvané komorové fibrilaci. Tedy v případě závažné srdeční arytmie, kdy se srdeční svalstvo začne nekoordinovaně stahovat, čímž srdce přestane fungovat jako pumpa a dojde k zástavě oběhu. Statistiky komorové fibrilace jsou podle Schwarze celosvětově sledovány. “Poprvé v historii přežilo v Praze klinickou smrt více než 50 procent pacientů s komorovou fibrilací. Jde o světově absolutně špičkový výsledek,“ řekl Schwarz.

    Schwarz zdůraznil, že v počtu zachráněných lidí po klinické smrti Praha patří mezi celosvětovou špičku. Důvodem podle něj jsou rychlé dojezdové časy sanitek i kvalitní práce nemocnic, ale především pomoc laiků, kteří zahájí oživování ještě před příjezdem lékařů. Lidem přitom výrazně pomáhají operátorky tísňové linky, které volajícím radí, jak první pomoc poskytnout.

    Se Schwarzem souhlasí Marek Slabý, předseda Asociace zdravotnických záchranných služeb. “Praha je v tomto na špičce Evropy,“ řekl ČTK. Jako důvody vidí to, že pacienti jsou soustředěni na malém prostoru a že Pražané jsou ohledně první pomoci dobře proškoleni. Dobrých výsledků ale podle něj dosahují i další krajské záchranné služby, které se ovšem musí potýkat s delšími dojezdovými časy. Dodal, že v případě první pomoci se změnila celospolečenská atmosféra a lidé jsou ochotnější pomáhat.

Reklama

    Pražští záchranáři v loňském roce ošetřili rekordních téměř 108.000 pacientů, tedy o pět procent více než v roce 2012. O většinu pacientů se postarají zdravotníci, kteří k případu vyjíždí ve velké sanitě. Těm práce každoročně přibývá. Naopak klesá množství výjezdů posádky s lékařem, kteří k případu vyjíždí v rychlém osobním voze. Loni takto zasahovaly u 14 procent případů.

    Tradičně nejvytíženějším dnem je 1. leden kvůli oslavám nového roku. Během dne záchranáři nejčastěji zasahují mezi 09:00 a 12:00, kdy dispečerky řeší asi 50 událostí, což je dvojnásobek celodenního průměru. Průměrná dojezdová doba byla podle Schwarze u případů s vysokou naléhavostí 6,9 minuty, u ostatních 7,5 minuty.

Zdroj: ČTK

Reklama

Komentáře

milan (So, 29. 3. 2014 - 11:03)
To by vše bylo fajn,našim záchranářům i dámám na telefonu fandím,jen kdyby nebylo to kdyby,že vozí pacienta od čerta k ďáblu a nikde ho nechtějí vzít...!
petr (Út, 2. 9. 2014 - 21:09)
i tohle jse nikdy stava ze pacienta vozi od certu k dablu....ale ja chci ZACHRANE SLUZBE V PRAZE podekovat vzdy mne pomohou primych epileptickych zachvatu vzdy jse postaraji o vse co maji....ale jednou jse mne stalo ze kamarad mel inkfart miokardu a zacharana sluzba nechtela konat sluzbu co mela konat mel to nastarosti lekar ktery nebyl cech ale cernoch nebo i kubanske narodnosti mohl byt.
Reklama