Přeměna prvků v živých organismech - biologická transmutace

O tom, že živé organismy jsou schopny přeměňovat některé chemické prvky obsažené v potravě nebo ve vzduchu na jiné prvky, které ke svému životu nezbytně potřebují, svědčí mnoho známých úkazů z přírody:

Například španělský mech  roste dobře i na drátě, na němž nemá žádnou jinou výživu než látky, které může získat ze vzduchu. Přitom byl v tomto mechu zjištěn velký obsah železa, a to i v případě, kdy byl pěstován na měděném drátě v kontrolovaném prostředí skleníku. Není jiné vysvětlení, než že rostlina je schopna přeměnit měď na železo.

Při pokusech s klíčením semen se zjistilo, že naklíčí-li se semena v kontrolovaném prostředí laboratoře, nevysvětlitelným způsobem se v nich zvýší obsah vápníku.

Rybí jikry neobsahují žádný vápník, a přesto se z nich vylíhnou rybičky s dobře vyvinutou kostrou. Podobné případy nalezneme i u ptáků.

Asi nejprůkaznější je pokus se slepicemi, který provedl francouzský vědec Louis Kevran. Umístil slepice do místa s jílovitou půdou, kde neměly žádný zdroj vápníku. Během několika dnů začaly snášet vejce s tenkou, měkkou, až ohebnou skořápkou. Pak jim nasypal přečištěnou slídu. Slepice se na ni okamžitě vrhly, hrabaly v ní a zobaly ji s velkým požitkem. Den poté snesly vejce s normální tvrdou skořápkou. Tím bylo prokázáno, že organismus slepic dokáže využít látky ze slídy k výstavbě vápenatých skořápek. Slída však žádný vápník neobsahuje. Kromě jiných prvků však obsahuje křemík a draslík. Nejpravděpodobnější je, že k vytvoření vápníku dokáží živé organismy využít právě křemík. Kevran označil tyto vzájemné přeměny prvků názvem „biologické transmutace“.

S poznáním biologické transmutace se ukazuje, že vyšší forma hmoty může úplně přetvářet nižší formy hmoty. Rostliny a živočichové mohou přeměňovat jeden prvek v druhý.

Je pravděpodobné, že podobné přeměny prvků probíhají i v těle člověka. Tím je ovšem nutné celý náš přístup k problematice výživy zcela přehodnotit. Již je jasnější, proč není možné stanovit ve výživě jednotně platná pravidla. Každý z nás má zřejmě tuto schopnost vyvinutou do různého stupně. Mnoho lidí může trpět nedostatkem minerálních látek čistě proto, že jejich tělo není schopno si je samo vytvářet.

Zdá se, že při současné dostupnosti potravin, a to dokonce i v zimě, má deficit živin v těle svou základní příčinu v psychice.

Poznatky biologické transmutace přijímá dnešní západní věda, založená na zkoumání řetězu příčin a následků jevů, jen stěží. V tomto ohledu může být pro nás přínosem pohled východní filosofie, která již od dob starověku říká, že vše, co je projevené ve hmotném světě, není nic jiného než manifestace něčeho daleko jemnějšího ze světa duchovního. Vědomí je tedy schopno přetvářet hmotu.

Z náboženských tradic známe řadu světců, kteří žili léta bez jediného sousta potravy. Ve světle biologických transmutací se můžeme pokusit to vysvětlit. Tito lidé jsou prostě schopni přetvářet látky, obsažené ve vzduchu, který dýchají, na látky, jež jejich tělo ke své existenci potřebuje. Skutečnost, že se jedná o lidi nábožensky nebo duchovně orientované, svědčí o tom, že tato schopnost je duchovního charakteru.

Zdroj: Tomáš Štanzel - Strava a vědomí, nakladatelství DharmaGaia

Příjde vám tento článek zajímavý? Pošlete ho dál!
Diskuze ke článku
Přidat komentář

Komentáře (11)

  • Obrázek uživatele Dan
    Dan (anonym)

    To zni ale divoce. Aby se mohl premenit jeden chemicky prvek v jiny, musi se bud rozpadnout nektery neutron v jadru na proton, elektron a neutrino (tzv. slaba interakce), nebo musi atomove jadro napriklad brutalne kolidovat s nejakym jinym jadrem, hadronem ci podobne tezkou castici (jaderne stepeni). Spis si proto myslim, ze je cely clanek blabol, a ze se jeho autor snazi veset buliky na nos neinformovanym lidem.

    Feb 19, 2012
  • Obrázek uživatele Yveta S.
    Yveta S. (anonym)

    To zni ale divoce. Aby se...Buď je to jak říká Dan, nebo se v živých organismech děje něco čemu zatím nerozumíme. Osobně se spíš přikláním ke druhé možnosti,protože skutečně někteří chudí lidé v Indii nebo v Africe jedí jen potraviny, které nemohou ani zdaleka obsahovat všechny živiny, a přesto žijí někteří i 40-50 let.

    Feb 19, 2012
  • Obrázek uživatele Magda
    Magda (anonym)

    Taky jsem často přemýšlela kde se v luštěninách berou bílkoviny. V hlíně je sice spousta mikroorganismů, sem tam nějaká žížala, jak je tedy možné že z toho získají 20% své hmotnosti bílkovin? Čočka dokonce 25%. V 1 kg čočky je tedy jeden pořádný libový 200 g vážící steak.

    Feb 19, 2012
  • Obrázek uživatele Magda
    Magda (anonym)

    Zapomněla jsem napsat, že luštěniny mají kolem 20 % bílkovin

    Feb 19, 2012
  • Obrázek uživatele Dan
    Dan (anonym)

    Taky jsem často ...Pochybuji, ze by takoveto rostliny napriklad vyrabely biogenni prvky (uhlik, vodik, kyslik, dusik, siru) z nejakeho hliniku ci kremiku. Spis si proste z pudy velmi cilene vybiraji to, co potrebuji ke svemu rustu, homeostaze a dalsi reprodukci.

    Feb 19, 2012
  • Obrázek uživatele Magda
    Magda (anonym)

    Pochybuji, ze by takoveto...Dane, něco skutečně zajímavého se ale dít musí, protože jak píší v jikrách žádný vápník není a vylíhnou se z nich ryby z kostrou,kde ten vápník zjevně je. Třeba tokový kaviár neobsahuje dokonce žádné bílkoviny ani sacharidy, tuků má asi 20%

    Feb 19, 2012
  • Obrázek uživatele hliník
    hliník (anonym)

    se odstěhoval do humpolce

    Feb 20, 2012
  • Obrázek uživatele Dan
    Dan (anonym)

    Dane, něco skutečně...A proc by v jikrach nemel byt vapnik? Kdo zjistil absenci vapniku v jikrach? V jakem vedeckem periodiku byl tento objev publikovan? Mimochodem, myslim, ze jsem vcera potkal svagrovou tam kde bydlim, zatimco ve skutecnosti mela byt 1000km daleko - svagrova tedy zrejme musi mit schopnost levitace...

    Feb 20, 2012
  • Obrázek uživatele Chemik
    Chemik (anonym)

    Umělá transmutace prvků je energeticky velmi náročná a proto k ní dochází jen za velmi speciálních podmínek (jaderné reakce apod.). Některé izotopy jsou nestabilní a rozpadají se samovolně, většinou za emise zářeni různého druhu (alfa, beta, gama). K přeměně prvků může tedy dojít jen ve druhém případě a může to být pro organismus nebezpečné.

    Feb 21, 2012
  • Obrázek uživatele Johny_S
    Johny_S (anonym)

    Taky jsem často ...Proboha, kde by se asi v rostlinách vzaly bílkoviny? Ty rostliny si je samy syntetizují - z dusíkatých látek, oxidu uhličitého a vody. Všechny buňky jsou vlastně takové bílkovinné stroje - naprostou většinu jejich funkcí vykonávají bílkoviny. Rostliny si dokonce umějí syntetizovat některé esenciální aminokyseliny (základní stavební kameny bílkovin), které my musíme přijímat v potravě. Některé z nich pocházejí jenom z rostlin. Ach jo, tenhle článek je zas naprostá blbost.

    Kvě 14, 2012
  • Obrázek uživatele Radiměřský
    Radiměřský (anonym)

    To je taková kravina, že se mi ani nechce věřit, že to byl někdo schopný napsat.

    Říj 11, 2013

Přidat komentář

Reklama

Reklama