Reklama

Mýtus odumírajícího mozku

Pokles mozkové činnosti v pozdějším věku byl vždy vysvětlován úbytkem mozkových buněk spojeným s přibývajícím věkem. Teprve nedávný výzkum neurologů na Bostonské a Washingtonské univerzitě a na Medical School v Harwardu prokázal, že to staré, kdysi uznávané tvrzení už neplatí.

Při pokusech s lidskými a opičími mozky výzkumníci dokázali, že téměř všechny z deseti miliard buněk, které tvoří neokortex, tj. část mozku, již nejvíce využíváme při myšlení, zůstávají zcela funkční i u sedmdesátiletých lidí.

Mýtus odumírajícího mozku vznikl jako výsledek poválečného výzkumu, který vycházel ze srovnání obětí Alzheimerovy nemoci s normálními lidmi. Tehdy nebyla choroba ještě dostatečně diagnostikována, tak jako je dnes, a některé její počáteční a mírné příznaky byly pokládány za nevyhnutelné příznaky stáří. Teprve z důkladnějšího studia mozku vyšlo najevo, že normální mozek zvolna smršťuje, ale k tomuto jevu nedochází v tak zvané šedé mozkové kůře, která obsahuje mnoho důležitých neuronů.

Při novém výzkumu se zjistilo, že pokles mentálních funkcí spojený se stárnutím je způsoben poruchou funkce myelinu, tukového obalu obklopujícího axon, výběžek nervového vlákna, které přenáší impulsy z buňky. Myelin působí jako izolátor, umožňuje rychlý a účinný přenos informací mezi buňkami, které vytvářejí mozkovou síť buněk. Tento obal je normálně vždy po několika milimetrech přerušován podél délky axonu úzkými, tzv. Ranvierovými zářezy. Putují-li nervové impulsy dolů po axonu, musejí projít přes tyto zářezy. Během své cesty po axonu ztrácejí na intenzitě, ale po každém styku se zářezem se vždy obnoví jejich původní intenzita. Ranvierovy zářezy byly výstižně přirovnány k miniaturním přečerpávacím stanicím nebo kompresorům.

Poruší-li se z jakéhokoliv důvodu myelinový obal, dojde k obnažení nervových buněk. Taková situace může nastat například při zánětu tohoto obalu. Potvrdilo se, že k danému procesu dochází u lidí s roztroušenou sklerózou. Dnes je známo, že se podobný jev vyskytuje také při normálním stárnutí. Ti, kdo si uchovají dobrou mentální aktivitu do pozdního věku, mají patrně genetickou predispozici, která chrání myelinový obal před porušením.

Reklama

Dobrou zprávou pro nás ostatní je, že z nových výzkumů svítá naděje, že budou objeveny nové léky a léčebné metody, které dokážou zastavit úbytek mentálních funkcí tím, že zabrání porušování myelinu.

Mohou však existovat některá alternativní řešení těchto nervových chorob. Je už dlouho známo, že při poškození části mozku mohou jeho nepostižené části převzít funkci postižených partií. Onen tajemný proces, známý jako neuronální plasticita, je tím účinnější, čím je člověk mladší. Sousední buňky v nepoškozené části mozku zčásti převezmou funkci ztracených nebo poškozených buněk. Postižený člověk, který ví, o co jde, může někdy postřehnout vjemy spojené s průběhem tohoto procesu. Děj, který se odehrává v mozku, se odráží v chování, jež může buď zlepšit jeho stav, nebo také přivodit další problémy.

Spisovatel divadelních her a filmových scénářů Robert Bolt, autor díla A Man for All Seasons (Muž pro každou dobu), byl postižen mrtvicí, když se předtím podrobil voperování bypassu. Původně velmi hovorný a výmluvný člověk, který se zabýval psaním, čtením a konverzací, ochrnul na pravou polovinu těla a zpočátku téměř přišel o řeč. Po záchvatu mrtvice ztratil přirozený spád řeči a kromě toho nedokázal jako dříve upoutat pozornost na více věcí najednou. Přestal se rovněž zajímat o hudbu, ačkoli jí dříve nadšeně holdoval. Skladby, které kdysi poslouchal s potěšením, ho nyní dráždily. Jeho plynulá znalost francouzského jazyka a schopnost zpaměti provádět jednoduché matematické výpočty byly pryč. Zdálo se, že mozkové buňky, ve kterých byly původně uloženy tyto speciální informace, byly zničeny. Přesto však se mu jeho záliba v hudbě časem znovu vrátila a zbylé, nepostižené části mozku reorganizovaly svou funkci. Nakonec zjistil, že přes ztrátu přirozené plynulosti řeči, která byla pro něj před mrtvicí tak typická, je znovu schopen postřehnout mnoho vjemů - to je dokonalý příklad plasticity nervového systému.

Reklama

Komentáře

llllllllllllll… (Út, 4. 4. 2006 - 14:04)
jfgfgfgfgfgffgfgfgfgmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuoooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooookkkkkkhjjhjfhhjhghhghghghgghgghghghhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhghhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhghhghghhghhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhggggggggggggggggghghgggghghhg
www.biolide.cz (So, 16. 8. 2008 - 23:08)
Mozek, jeho funkce, anatomie, struktura, bioelektrické vlastnosti + dokonalý software pro vylepšení všech mozkových potencialit..... hledejte na www.biolide.cz
Návštěvník (Ne, 17. 8. 2008 - 08:08)
dealer?
jaushckahodnacka (Ne, 28. 2. 2010 - 10:02)
proč detektiv hercule poirot používá své šedé buňky mozkové?
Protože (Ne, 28. 2. 2010 - 10:02)
to tak Agatha Christie vymyslela. U nás se používá při policejním vyšetřování spíše pendrek.
y (Ne, 28. 2. 2010 - 19:02)
Mozek, jeho funkce, anatomie,...Tragédie. Informačně nedosahuje ani úrovně středoškolské učebnice biologie, koncentrací blbostí to naopak výrazně přesahuje i středoškolskou učebnici filozofie.
Reklama