Selektivní jedlíci

Někdo neodolá čokoládě a někdo denně spolyká víc než jeden prášek, další si dá 12 káv denně. "Selektivní krmě či návyk na jisté potraviny je málo prostudovaný jev," upozorňuje podle španělského listu El Mundo doktorka Dasha Nichollsová, první člověk, který provedl epidemiologickou studii této choroby.

"Vybíravost v jídle se obvykle objevuje poprvé už v dětství.
Především u dětí zdravých, které se fyzicky vyvíjejí normálně,
ale zároveň jsou považovány za špatné strávníky. Z těch, kdo tím
trpí, 70 procent mělo stravovací problémy již v raném dětství. A
všeobecně je to spojeno a dalšími stravovacími potížemi."


"Selektivním jedlíkem nazýváme toho, kdo se živí výhradně
méně než deseti potravinami, a to po dobu nejméně dvou let... Je
to nemoc stejně vážná jako anorexie či bulimie
," vysvětluje
dětská endokrinoložka Cristina Azconová z univerzitní kliniky v
Navaře, která měla co do činění již s mnoha případy ve Španělsku.


Návyk na jisté potraviny se může objevit v kterémkoliv věku a
mnohdy jde o výsledek psychologických problémů nebo dokonce
citového nedostatku.
Selektivní jedlíci se obvykle léčí, i když
ne možná tak striktně. Tendence se u nich ovšem objevuje i v
dospělosti. "Je těžké říci, jestli do toho znovu spadnou. Je to
nemoc teprve nedávného zrodu a zatím neexistují práce, které by
měly vývoj problému prostudovaný," říká Azconová.


"Ve třech letech mi moje matka brala čokoládu, protože jsem
ji měla hrozně ráda, a ona si myslela, že mi budou naskakovat
uhry. Když jsem šla na školu, uvědomila jsem si, že všechny
pamlsky, které jsem si kupovala, byly vždycky aspoň zčásti
čokoládové," vzpomíná Elvira Hernándezová z Valencie, která
závislostí na čokoládě trpěla 20 let.


"Z psychologického hlediska se závislost na jídle projevuje
téměř stejnými symptomy jako závislost na alkoholu či tabáku. Ale
fyzicky je o něco slabší.
Když někdo přestane kouřit nebo pít,
bude kuřákem i pijanem na celý život, je ve vážném nebezpečí, že
začne znovu. Člověk, který trpí závislostí na nějaké potravině,
se jí může postupně zbavit; a dokonce, když ji překoná, čas od
času si tu potravinu může dopřát," vysvětluje doktor Juan José
Rodrigánez, lékař biolog specializovaný na závislosti.


"Návyk na potravinu má původ v emocionální příčině nebo
traumatu. Ten, kdo jimi trpí, se uchyluje k jídlu, aby se jich
zbavil. A následně se snaží konzumovat jen některé potraviny, aby
se cítil lépe." Dokazuje to i případ jeho pacientky Elviry: "Když
jsem byla smutná nebo neklidná nebo jsem se potýkala s nějakým
problémem, snažila jsem se to kompenzovat pojídáním čokolády."


Je vědeckou pravdou, že některé potraviny, především
uhlohydráty (sladkosti, těstoviny), působí přímo na náš mozek,
protože stimulují sekreci hormonu serotoninu - neurotransmisoru,
jenž pomáhá vylepšit náladu.
"Když je člověk ve stavu úzkosti, je
mu geneticky dána touha po sladkých potravinách (patří k nim i
mateřské mléko)," ujišťuje další odborník na závislosti,
psychiatr José María Vázquez Roel.


Všichni odborníci se shodují, že uhlohydráty (chleba, slazené
nápoje, sladkosti, brambory) jsou potraviny nejvíc návykové, k
nimž se selektivní jedlíci nejvíce uchylují.
Azconová se stala u
dětí svědkem vášní po žervovitém druhu francouzského sýra,
sušenkách a sladkostech. Rodrigánez má zase u svých pacientů
zkušenost s čokoládou, sladkostmi, kávou a nápoji typu coca-cola.
Závislost na těchto nápojích je kuriózní, protože se často
objevuje u lidí, kteří přestali kouřit nebo drží nějakou dietu. A
je jen velmi málo těch, kteří jsou závislí na slaných jídlech;
totiž ten, kdo neodolá nějakému sýru, si musí uvědomit, že
obsahuje hodně laktózy (cukr obsažený v mléčných produktech),
přestože se vyrábí se solí.


V případě dětí je to jasné: do ordinace je přivedou rodiče.
Dospělí si ale návyk obvykle neuvědomují. "Když jim po konzultaci
řekneme, že jsou na něčem závislí, řeknou, že jim to hodně
chutná, ale závažnost problému si neuvědomují. Setkal jsem se s
lidmi, podle nichž je pět litrů koly denně normální nebo že živit
se masem a rýží je to nejzdravější," říká Rodrigánez.


"Pít hodně koly bylo doma velmi běžné, všichni ji pili, když
měli žízeň," potvrzuje María Luisa Alcarazová, 77letá Madriďanka,
která 40 let pila kolové nápoje, aniž za tu dobu požila vodu.
"Když jsem pracovala v restauraci, dorážela jsem zbytky v
láhvích, které nechali zákazníci. Vodu jsem nezkoušela; je to
zvláštní, kdyby Coca-cola byla víno, byla bych bývala opilá každý
den."


"Závislost může mít původ také biologický. V ústech se
vyskytuje houba, která vyvolává zvýšenou potřebu jíst sladké."
Dvě třetiny takto postižených jsou muži
, upozorňuje ve své studii
Nichollsová. Většina z nich pochází z vyšší střední třídy. Když
se ohlédneme zpátky, zjistíme například, že král Karel III. trpěl
těmito příznaky, aniž si toho byl vědom: každý den konzumoval
stejné menu - čokoláda, polévka, telecí, vejce, salát a sladké -
a vždycky to bylo ve stejných jídlech.


Léčba této nemoci "závisí na tom, jestli pacient trpí ještě
jinou stravovací potíží. Ideální je, pokud se léčí z více
hledisek, totiž například když endokrinolog spolupracuje s
psychologem nebo psychiatrem", zdůrazňuje Azconová. Protože tento
syndrom je téměř vždycky spojen s poněkud maniatickým chováním.



Závislosti se naopak "podle mých zkušeností objevují spíše u
žen; zejména u těch, které jsou v domácnosti a nerealizují se
profesionálně mimo domov, nebo u těch, které jsou samy.
Když má
někdo co dělat, má menší tendence vypracovat si závislost",
zdůrazňuje Rodrigánez.


A jak vždycky tvrdil uznávaný psychiatr a psycholog Francisco
Alonso: "Závislost na potravinách a na nakupování je u žen
nejtypičtější závislostní chování."


Zdroj: ČTK/El Mundo

Příjde vám tento článek zajímavý? Pošlete ho dál!
Diskuze ke článku
Přidat komentář

Komentáře (2)

  • Obrázek uživatele eva.email"email.cz
    eva.email"email.cz (anonym)

    Mám 3letého syna, který trpí střevní malabsorbcí, má aktutní nedostatek železa, zinku. Přes veškerou snahu a různé metody přístupu všech blízkých i lékařů nemá důvěru v jiné jídlo než je SMAŽENÝ řízek, SUCHÉ těstoviny, SUCHÁ rýže, SUCHÉ hranolky, výhradně 1 druh jablek (ostatní odmítá, pozná jinou chuť i když jsou nakrájená a bez slupky), banán, syrová mrkev (vařenou nesnáší), dětské piškoty, čistou čokoládu a Nutrilon Pepti II, který mu předepisuje lékař.SUCHÉ rohlíky, SUCHÝ chléb, polévka musí být pouze ČISTÝ a ČIRÝ vývar bez zrnka masa nebo zeleniny.Toť vše. Výraz SELEKTIVNÍ JEDLÍK jsem nikdy předtím neslyšela, ale zřejmě "sedí" mému synovi.

    Říj 14, 2007
  • Obrázek uživatele alena
    alena (anonym)

    Mám stejny problem se synem,neji nic jineho než ovoce,zeleinu ,určity druh jogurtu,rohlik a chleba.Nic jineho do pusy neveme.Už si nevíme rady.

    Říj 25, 2007

Přidat komentář

Reklama

Reklama