Reklama

Syndrom penzionovaného manžela

Téměř dvě třetiny starších žen v Japonsku mají jeden společný problém - manžela. Muži v důchodu, kteří strávili léta "ženatí se svou prací", působí neobyčejně škodlivě na zdraví svých partnerek. Jejich ženy trpí takzvaným "syndromem penzionovaného manžela", napsal britský server BBC News.

Takako Terakawaová sdílí svůj malinký dvoupokojový byt v Ósace s kočkou o velikosti malého dítěte, 400 plyšovými medvídky a manželem. Medvídci jsou pečlivě naskládáni a seřazeni podle barvy a velikosti ve skříni v jejím pokoji. Takako je každý den vytahuje a "hřebelcuje". Bezvadně si při tom odpočine. Zdá se, že plyšáci jsou náplní jejího života. Nahrazují jí totiž chotě.

Tato Japonka trpí "syndromem penzionovaného manžela", nemocí, která vzniká, když se nakupí určité společenské okolnosti. Ženy, jež vyrostly v 50. a 60. letech minulého století, tedy v generaci baby-boomu, jsou často svými choti považovány za pouhý předmět - někoho, kdo dělá domácí práce a stará se o děti. Manželé-úředníci chodí do práce brzo ráno a přicházejí se domů pouze vyspat. Páry se postupně vzájemně odcizují, muž i žena žijí svými vlastními životy.

Když se blíží manželovy šedesátiny, což je věk, kdy se v Japonsku chodí do důchodu, uvědomí si žena, že je jí souzeno prožít zbytek života v permanentní přítomnosti "cizince". Důsledkem jsou deprese a zdravotní potíže.

"Když jsem jen pomyslela na to, že je můj manžel doma, objevila se mi vyrážka a začalo mne bolet břicho. Někdy po jídle zvracím," vypráví paní Terakawaová. "Někdy, když jsme spolu v jedné místnosti, je mi z jeho přítomnosti špatně," dodává.

Reklama

Existenci syndromu objevil doktor Nobuo Kurokawa. Po deset let léčil spoustu Japonek určitého věku, které si stěžovaly na stejné potíže, například deprese, vyrážky, vředy, astma a vysoký krevní tlak. Kurokawa soudí, že "syndromem penzionovaného manžela" trpí asi 60 procent starších Japonek.

Pokud se podle něj syndrom neléčí, příznaky se zhorší. "Jestliže se to manžel nebude snažit pochopit, nemoc se stane nevyléčitelnou," varoval Kurokawa.

Na Západě by se v takovém případě manželé nejspíš rozvedli. Především pro starší japonskou generaci je však takové řešení méně přijatelné. Kromě toho nemá rozvedená žena nárok na podíl z důchodu svého manžela a pravděpodobně by nevyšla s penězi. Změna rozvodového zákona, která počítá s přidělením části manželovy penze jeho bývalé ženě, je plánována na rok 2007.

Pro paní Terakawaovou a další ženy v podobné situaci by to však patrně nebylo spásou. "Syndrom penzionovaného manžela" má totiž tu zvláštnost, že ženy chtějí se svými životními partnery i přes všechny problémy zůstat. Mnoho mužů si ani neuvědomuje, že oni jsou tím problémem.

O syndromu se překvapivě nediskutuje nejvíce v klubech důchodců, ale mezi mladými, kteří jsou odhodláni poučit se z chyb předcházejících generací.

Do deseti let bude čtvrtině Japonců podle demografů přes pětašedesát. Vzhledem k tomu, že očekávaná délka života je v Japonsku nejvyšší na světě - 81 let - nebere se syndrom na lehkou váhu. Vážně se o něm debatuje v televizi i v tisku.

Zdroj: ČTK

Reklama

Komentáře

Reklama