Podle tradice se prý tibetští mnichové a lamové stravovali velmi prostě. Nebyli přísnými vegetariány, občas jedli i vejce a sýr. Nicméně žádné maso, ryby ani drůbež, z vejce jedli jen žloutek a to syrový. Vzhledem k dnešnímu chovu a krmení slepic, jakož skladování vajec a jejich převozu, bych rozhodně neradil to napodobovat (nebezpečí otravy salmonelami). Ale existuje dost jiných možností, jak si z mnichů brát příklad. Hlavní příčinou jejich pevného zdraví a dlouhého věku byla jednoduchost jídelníčku.
Dávali přednost zelenině a ovoci, pokud možno v syrovém stavu. Při jednom jídle konzumovali jeden jediný druh, např. mrkev s mrkví a nic než mrkev nebo jablka s jablky a nic než jablka. Dalo by se říci, že jde o dělenou stravu v nejčistší podobě.
Také bychom v jejich kuchyni marně hledali omáčky, zálivky, pomazánky, smetanu a některé jiné přísady. Vyhýbali se živočišným tukům, cukru v jakékoliv podobě a jedli velmi pomalu, všechno důkladně rozkousali. Řídili se heslem, že co má hladce
projít zažívacím traktem, to se musí natrávit už v ústech.
Takže jim stačilo minimální množství jídla a přesto mohli od rána do večera pracovat na polích, protože zbytečně neplýtvali časem na dlouhé trávení.
Protože konzumovali výhradně rostlinné a přírodní tuky i bílkoviny, netrápily je žádné potíže, vyvolávané živočišnými tuky a proteiny, jako např. revma, zvýšená hladina cholesterolu atd.
Shrnutí pravidel doporučené stravy tibetských mnichů a tibetského kmene Hunza, které se do značné míry shodují:
Dávejte přednost zcela jednoduchým, pokud možno nevařeným, syrovým, biologicky nezávadným, vegetariánským potravinám a přírodním bylinám.
Bezpodmínečně dbejte na kvalitu, tzn. hlavně na čerstvost, nahraďte množství lepší jakostí, vyhýbejte se denaturovaným potravinám.
Jedno jídlo by mělo obsahovat jen jeden druh, tedy jediný druh ovoce či zeleniny.
Chcete-li kombinovat různé potraviny, řiďte se podle pravidel dělené stravy - napřed to, co obsahuje víc vody (např. ovoce), potom to, co obsahuje méně vody.
Nespěchejte s jídlem, dopřejte si klid a harmonické ovzduší, jakož i příjemnou společnost.
Každé sousto kousejte dvacetkrát až třicetkrát, až je dobře prosycené slinami a stane se z něj řídká kaše. Až pak ji spolkněte.
První jídlo jezte později (až po deváté hodině) a druhé brzy (asi tak od 11 hodin) a poslední jídlo pokud možno co nejdřív (kolem 16 hodiny). Nebo jako Hunzové, kteří jedli jen dvě jídla denně. Vstávali v 5 hodina a první jídlo jedli kolem 11 hodiny, druhé kolem třetí.
Při jídle nikdy nepijte, raději půl hodiny před jídlem nebo hodinu po něn. Nejlepší je čistá voda.
Udržujte své tělo v pohyblivosti a výkonnosti díky každodennímu a vhodnému pohybu.
Choďte na vzduch, na slunce, na světlo, do deště i do větru - denně.
Dýchejte zhluboka a silně do plic.
Dbejte o svůj harmonický citový život. Dělejte to jako mnichové; ti si při práci zpívali celý den.
A hlavně nezapomeňte na radost v srdci, nebičujte se k výkonům, ale odložte pýchu, pocity viny, odříkání a lítost, protože vaše tělo, duch i duše jsou svaté a vy si chcete dopřát jen to nejlepší: zdraví a dlouhý život.
Zdroj: Arnold H. Lanz - Pět Tibeťanů záruka dlohého života
Příjde vám tento článek zajímavý? Pošlete ho dál!
Komentáře (3)
- odpovědět
Lis 09, 2005- odpovědět
Říj 31, 2005- odpovědět
Říj 26, 2005Přidat komentář