Stravujeme se opravdu lépe než Američani ?

John Robbins vydal před dvěma lety kontroverzní knihu Dieta pro novou Ameriku. Je svědectvím manipulace masného a mlékárenského průmyslu s lidským vědomím, zdravím a životním prostředím. Dále kniha popisuje, za jakých podmínek v USA žijí a jsou chována a porážena zvířata, jejichž masem se Američané tak zdatně krmí.

V USA se např. telata okamžitě kravám odebírají. Jsou to mláďata savců, a tak zoufale touží sát, ale nemohou. Místo toho jsou připoutána za krk do klecí tak malých, že nemohou udělat ani krok. Stojí po kolena ve výkalech a křičí steskem. Jejich krmení neobsahuje záměrně železo, aby jejich maso bylo lehčí, protože lidé si myslí, že je to tak zdravější. To, co ale lidé konzumují, je maso mučených mláďat. Některá telata umírají na anémii, ještě než se dožijí čtyř měsíců, věku, kdy jsou dost stará na jatka.

Slepice jsou umístěny do klecí tak malých, že nemohou ani zvednout křídlo. Rošty podlahy jsou neustále v takovém nepořádku, že jich většina má zlomené pařáty. Broileři, slepice na maso, jsou chovány tak, že nikdy nevidí denní světlo. Výrobci masa se manipulací s fluorescenčním osvětlením snaží dosáhnout co největšího přírůstku za co nejkratší čas. Do krmení přimíchávají antibiotika.

Hovězí dobytek prostojí druhou polovinu svého života na betonové podlaze, připoután tak, že se nemůže hýbat. Kravám jsou injektovány umělé hormony - USA jsou jediným z civilizovaných států, který to stále ještě dovoluje.

Prasata jsou také chována v malých klecích a hnůj z horních klecí propadává na hlavy těch níže umístěných. Navzdory běžné představě jsou prasata velmi čistotná zvířata s velmi citlivých čichem. Tady musí prožívat pro ně asi nesnesitelný zápach.

Američané milují své domácí mazlíčky, psy, kočky atd., ale ke kousku vepřového na talíři mají docela jiný vztah. Některým zvířatům říkají "domácí" a jiná konzumují, protože v jejich kultuře to tak je. V jistém smyslu jsou zvířata, která konzumují, jaksi vyňata z běžně platných zákonů a norem. Jinými slovy, zvířatům nemůžete udělat, co chcete, pokud to nejsou zvířata, která chcete sníst. V USA žije spousta Filipínců, kteří běžně konzumují psy, což mnoho Američanů, kterým nevadí mučení telat, bere velmi nelibě.

Vegetariánství je podle Robbinse něco jako jakýsi sociální akupunkturní bod. Minimální úsilí přináší maximální výhody pro celý systém. To, co jíme, ovlivňuje všechno - od utrpení zvířat, po poměry v biosféře, naše vlastní zdraví a schopnost žít. Pozitivní důsledky vědomé volby stravy jsou velmi hlubinné a rozsáhlé, právě tak jako negativní důsledky nevědomé volby stravy. Pokud si člověk je vědom, co jí a co všechno tím způsobuje, činí pak vědomější a rozumnější rozhodnutí.

Málokdo si uvědomuje, že každý hamburger, vyrobený z masa dobytka pěstovaného na plochách vymýcených lesů, reprezentuje padesát pět čtverečních stop zničeného pralesa. Nikdo z nás by asi nebyl schopen jen tak jít a vykácet kus lesa, hamburger si ale dáme bez zaváhání. V tomto smyslu jsou naší pilou a sekerou zákony naší ekonomiky.

Při slavném pokusu Biosféra 2 byly nenapravitelné zásahy člověka do ekosystému za krátkou dobu velmi patrné. Pokud do odpadu vylili něco toxického, druhý den to měli v pitné vodě. Ve větším měřítku ale důsledky své činnosti prostě nevidíme, dokud není pozdě. "Jsme velmi krátkozraký druh," říká Robbins, "což nevadilo, pokud nás nebylo tolik. Dnes je díky přelidnění a technologiím náš vliv na přírodu zmnohonásobený. Dlouhodobé vědomé strategie jsou otázkou přežití."

John Robbins také neuznává nutnost pokusů na zvířatech. "Na lidech, kteří si nejsou vědomi nebezpečí, pokusy neděláme," říká, "a pokud vím, ještě žádné zvíře nepodepsalo souhlas s pokusy."

Domnívá se ale, že 99% pokusů na zvířatech není nezbytných a je zbytečně krutých. Jestli je to jedno procento z nějakých vyšších zájmů akceptovatelné, nechejme na konkrétním posouzení. Tvrdí ale, že když vyřešíme těch 99% zbytečných testů, pak nalezneme řešení i pro to zbývající procento.

Rozdíly mezi vegetariány a jedlíky masa, co se týče jejich zdravotního stavu, jsou přitom neuvěřitelné. Vegetarián žije o sedm a půl roku déle než průměrný jedlík masa. Jinak řečeno, každý, kdo právě jí maso, si tím zkracuje život o jedenáct minut. Nejde ale jen o délku života, jde také a především o jeho kvalitu.


Kardiovaskulární systém jedlíků masa se pomalu ucpává a zvyšuje jim krevní tlak. Jednotlivé orgány tak dostávají méně energie a kyslíku. V USA je hlavním příčinou smrti infarkt. Lidé, kteří konzumují obvyklou masitou stravu, mají více jak 50% šanci, že zemřou na srdeční potíže, zatímco šance vegetariánů je v tomto případě pouhých 15% a šance veganů pouhých 5%. Při pitvách nalézají lékaři v cévách jedlíků masa tuk a cholesterol - ještě nikdy tam nenašli brokolici nebo rýži natural! 100% cholesterolu a 70% tuku získáváme z živočišných produktů.


Ale i vegetariáni dělají podle Robbinse chyby. Jednou chybou je myslet si, že když přestanu jíst maso, všechno se zázračně upraví. Jinou je domnívat se, že se dají živočišné bílkoviny a tuky nahradit mléčnými výrobky - někteří lidé se přecpávají jogurty, sýry a zmrzlinou. Západní kultura je posedlá proteiny, a přitom je to jakýsi kolosální omyl. Základní výzkum proteinů byl uskutečněn v roce 1971 na krysách a myších. Krysy potřebují hodně proteinů, krysí mléko jich totiž obsahuje 47 %. Krysí mládě roste velmi rychle. Jenže lidské mateřské mléko obsahuje jen 5 % proteinů. Následná doporučení tehdejších dietologů tedy byla, co se týče proteinů, omylem. Potřebujeme jich mnohem méně, než jsme si mysleli.


V knize Dieta pro novou Ameriku John Robbins uvádí výsledky stovek studií z nejrůznějších výzkumných ústavů a klinik celého světa, které dokazují, že spotřeba masa má vážné zdravotní důsledky. Přesto tyto informace zůstaly většinou nepovšimnuty. Proč? Podle Robbinse si stačí všimnout, jak se chová lékařský establishment. Medicína investovala a investuje do nemocí. Samozřejmě, lékaři přímo netouží, aby byli lidé nemocní, ale farmaceutické firmy vydělávají na nemocích.

Jejich trhem jsou nemocní lidé. Vynalezni pilulku, která sníží krevní tlak a stane se z tebe milionář. Z toho, že lidi naučíš, jak vhodnou stravou udržovat po celý život tlak ve správných hodnotách, nezbohatneš. Farmaceutický průmysl podporuje ty lékařské školy, na kterých, v rámci pětiletého studia, musí stačit jen čtyři hodiny výuky zásad zdravé výživy.


Potíž je také v tom, že masný a mlékárenský průmysl USA brání rozšíření těchto informací. Situace je podobná jako s tabákovým průmyslem před deseti či patnácti lety. V první vlně informací o škodlivosti kouření změnily tabákové koncerny reklamní strategii a snažily se nepříjemné informace potlačit. V reklamě mléčných a masných výrobců se člověk nikdy nedoví, odkud ten který produkt pochází.

V reklamě McDonalda v rámci sobotního odpoledního vysílání pro děti byl odvysílán šot, který ukazoval, že hamburgery rostou na hamburgerových záhonech. Mohlo by se zdát, že to je nevinné a dětské, ale není to tak. Je to součást strategie, jak zamlžit vědomí o tom, že hamburgery pocházejí z krav. Pokud by hamburgery rostly na záhonech, byly by zeleninou. Tyhle reklamy jsou záměrně takto vyrobeny, protože děti jsou, co se týče zvířat, velmi citlivé.


Velké firmy pak platí různým školám vzdělávací programy a předvádějí filmy, ve kterých představují idylickou venkovskou farmu, kde jsou zvířata součástí rodiny. Kontrast mezi touto idylou a skutečným stavem života krav, zdrogovaných a uvězněných, je otřesný. Jistě, ještě stále existuje několik stovek farem, kde se se zvířaty dobře zachází, ale tyto rodiny nemohou konkurovat vysoce mechanizované produkci masa na velkofarmách. Ne, že by ty velkofarmy byly o tolik produktivnější. Jenže mají v kongresu silné zastoupení a dostávají od státu různé dotace, mají úlevy na daních atd.


V Kalifornii dostávají děti v mateřských školách ilustrovanou knihu, vydanou Asociací mléčných výrobců. Uvnitř je třeba nakreslen obrázek muže a pod ním je otázka: Co táta dnes jedl? Odpověď je velmi návodná: Táta dnes jedl máslo a proto je šťastný. Nakreslete na jeho tváři úsměv! Pak to pokračuje dál: Když si dá táta dnes i sýr, nakreslete mu modré oči. Pokud si nedá sýr, nakreslete mu červené oči. Atd. Na konci knihy je pak možno vidět dva různé tatínky: jeden, který jedl mléčné výrobky, má modré oči, široký úsměv, bílé zuby. Ten táta, který se nenacpal tuky a proteiny, má červené oči, černé zuby, zelenou kůži a mračí se. Mlékárenský průmysl je největším dodavatelem reklamních a propagačních materiálů pro základní školy - a to není náhoda.


Co se s tím dá dělat? Robbins tvrdí, že lidé v USA by se měli vzdělávat sami a pak předat informace svým dětem. Je naší rodičovskou povinností dohlédnout, aby se našim dětem nelhalo. Většina lidí si neuvědomuje, co se ve školách děje, protože se domnívá, že školy jsou vlivu reklamy uchráněny. Co je ale horší, ministerstvo zemědělství dodává školám zdarma mléko a mléčné výrobky a vepřové a hovězí maso v hodnotě 6 miliard dolarů ročně. Pokud tedy chcete dětem podávat tlusté maso a přesolené sýry, dostanete je zdarma. Pokud chcete dětem dávat zdravé výrobky, musíte za to platit. Totéž se děje, co se týče mléka. Chudší školy jsou naprosto závislé na takovýchto potravinových programech. I to je důvod, proč například chudší černošské komunity mají dnes nejvyšší výskyt vysokého krevního tlaku, obezity a srdečních nemocí na světě. Tyto programy vypadají vznešeně, ale jsou také garantovaným odbytištěm nezdravých produktů masných a mlékárenských velkovýrobců.


Další, méně viditelné dopady tlaku masného a mlékárenského průmyslu, jsou také alarmující, píše Robbins. Za prvé, vyprodukovat jednotku proteinu v podobě masa je třicetdevět krát energeticky náročnější, než vyprodukovat jednotku proteinu například ze sóji, a dvacetdva krát náročnější, než získat totéž z kukuřice nebo obilí. Lidé, kteří získávají svou potřebu proteinů z rostlinné stravy tak spotřebovávají daleko méně energie než ti, kteří získávají proteiny z masa.


Za druhé, na jednotku masa v USA spotřebováváme deset tisíc litrů vody. Ne že by zvířata tak pila, většina vody se spotřebuje při výrobě krmiva. V suchých státech jako je Kalifornie jsou s vodou stále větší problémy, tam je spotřeba vody na jednotku masa ještě větší. Přitom na produkci jablek potřebujete dvě stě litrů vody a k výrobě salátu potřebujete jen sto listrů. Polovinu vody v Kalifornii spotřebuje masný a mlékárenský průmysl a přesto musí stát Kalifornie většinu masných produktů dovážet odjinud. Pro srovnání, kdyby se Kaliforňan denně sprchoval a použil osm litrů vody za minutu, pak by spotřeboval asi týchž deset tisíc litrů vody za rok.

Jinak řečeno, v Kalifornii může člověk ušetřit stejné množství vody buď tím, že si dvakrát nedá svou porci masa, nebo že se celý rok nebude sprchovat.
Zvýšený obsah růstových hormonů v mase jatečních zvířat má za následek dlouhodobě nezjistitelné efekty, např. předčasnou sexuální dospělost u dětí. V USA dnes svou první menstruaci dostávají dívky už v jedenácti letech, zatímco v tradičních kulturách to bylo v šestnácti letech. První výzkumy naznačují, že jednou z hlavních příčin je zvýšená spotřeba živočišných tuků, která pak nastartuje proces produkce estrogenu, a přítomnost růstových hormonů v masných výrobcích. Statistiky dokazují, že čím dříve dívky menstruují, tím je pravděpodobnější výskyt rakoviny prsu, čípku a dělohy. Čím dříve dosáhne hoch puberty, tím pravděpodobněji dostane rakovinu prostaty.


Na námitku, že mnozí lidé si ničí těla a jedí nezdravé věci, přesto se jim ale viditelně nic zvláštního neděje, Robbins odpovídá: "Mám dojem, že těm lidem se děje spousta věcí. Jejich imunitní systém, jejich ledviny a játra dělají vše, co mohou, ale existují limity, za které lidské tělo nedokáže jít. Možná - ještě - rakovinu nemají, ale jejich život je už teď jen zlomkem toho, čím by mohl být."


Přeložil a upravil: Vlasta Marek

Kontakt: John Robbins, 420 Bronco Road, Soquel, CA 95073, USA

Příjde vám tento článek zajímavý? Pošlete ho dál!
Diskuze ke článku
Přidat komentář
Související produkty na 001shop.cz: 

Komentáře (6)

  • Obrázek uživatele Jarda
    Jarda (anonym)

    V podstate ma Adriana pravdu, protoze nezdravé potraviny prakticky neexistujou. Zalezi jen na mnozstvi a s pravném poměru. Navic taky asi hodne na geneticke dispozici - jak je poslední dobou modni viz...vrozeně usporny metabolismus, http://www.potrebujidoktora.cz/clanky/030115.htm ale asi nelze si rikat muze za to genetika, ale spis bacha nemuzu jist tolik co geneticky determinovany hubenour. Na druhou stranu nebudem si nic nalhavat, zijem v konzumni a bohate spolecnosti v Etiopii a Indii tyto problemy nemaji, protoze je proste hodne driny a malo jidla. A komu by dneska chtelo drit a malo jist. Mame kolem sebe mnoho pamlsku hodne aut, telefonu, a pocitacu. atd. atd. Jarda.

    Feb 26, 2003
  • Obrázek uživatele Adriana
    Adriana (anonym)

    Tak co máme vlastně jíst? Tuky - nezdravé, pouze rostlinné oleje a jen v malém množství Sacharidy - rafinovaný cukr a sladkosti jsou na indexu už dávno. Nyní se pořádá hon i na ostatní sacharidy, počítá se tzv. glykemický index, takže ty taky omezovat. Bílkoviny - doteď velmi doporučované, důležitá součást každé diety. Podle tothoto článku ovšem bílkoviny taky omezovat. Zbývá tedy zelenina (ovoce ne, to je sladké!). Inu dobrá, zelenina je zdravá, obsahuje vlákninu, ale i té se vždy doporučovalo tak do 50% denní dávky. A co ta druhá polovina? Ostatně, kdo někdy zkusil jíst pár dní JEN zeleninu, podle "zdravých zásad" nejlépe syrovou, ten víc, co to umí udělat se zažíváním a pokud stále ještě nelétá jako balón, určitě nám to poví :-))) Prostě by se ti "odborníci na výživu" měli konečně domluvit, co že to tedy jako biologičtí všežravci máme jíst, když stará dobrá zásada "ode všeho trochu" už nám není dost dobrá..?

    Feb 04, 2003
  • Obrázek uživatele Hanka
    Hanka (anonym)

    Lide v USA, obzvlast v Californii, maji neustaly nedostatek casu. je daleko jednodussi vice pracovat, vydelat vice dolaru, mit tm padem vetsi pohodli, zaplatit hlidani deti, nakupy do domu, udrzbu domu a okoli. Je daleko jednodussi navstivit bufet [ je jich zde az moc}, kde reklamy nabizeji lakava stavnata rychlojidla. Nez se pachtit doma za plotnou a ukuchtit detskou predstavu. Dite je v bufetu spokojene, dostane navic nejakou plastickou hracku, figurku, kterou stejne zahodi, vyhraje si na prilehlem hristi a prolezackach a je spokojene. Az jednou zacnou problemy, i clovek bufetar se pozastavi nad slovy doktora a "zacne" se zdravou vyzivou. Muze byt pozde, ale mnohe se da zachranit.

    Feb 24, 2002
  • Obrázek uživatele larry01
    larry01 (anonym)

    No precital som si nazor pana Robbinsona. Myslim, ze pravda bude niekde v strede. Ale bolo to dobre napisane. Ak by sa neukazal takyto jednostranny nazor pana R., ak by sa napisal ten skutocny stav, aky je v USA, ani by sme sa nepozastavili nad situaciu a nic by sa nezmenilo (aj tak sa nieco zmeni az za 100 rokov, ked padneme na uuuplne dno). Trapi ma, ze ten americky styl sa dostava do Europy. Skratka, americky sposob uprednostnuje pohodlie, slabost ducha a nevedomost. A ludia su zial taki na celom svete. Zdravy sposob zivota si vyzaduje odriekanie, znalost (napr. o strave), fyzicku zataz (sport...), silu ducha, trpezlivost, viac penazi... Ktore asi vyhra?? Cele je to zalozene na kratkodobych pozitkov. A tak je to so vsetkym. Tento svet sa ruti do priepasti a strhne so sebou zas aj tych, co za to nemozu.

    Bře 26, 2006
  • Obrázek uživatele Klára
    Klára (anonym)

    Myslím si,že když jdete do restaurace,taky se neptáte na původ masa.

    Lis 18, 2008
  • Obrázek uživatele pája
    pája (anonym)

    KOMPLETNÍ VÝŽIVA PRO VAŠE TĚLO 7 denní kurz hubnutí zdarma - registrace na www.snama.cz/dieta NEJDE JEN O HUBNUTÍ, ALE PŘEDEVŠÍM O KVALITÍ VÝŽIVU ORGANISMU

    Lis 18, 2008

Přidat komentář

Reklama

Reklama