Vaše mučivé bolesti může vyvolávat strava. Aneb potravinová alergie a nesnášenlivost.

Nejsou to obyčejné alergie; jsou to podivné bolesti vyvolané stravou, které se ojediněle vyskytují u některých jedinců. Ačkoliv nikdo přesně neví, proč se objevují, jedno je jisté: Jsou skutečností a jejich rozpoznání už pomohlo vyřešit mnohé zdravotní záhady. Pokud možnost takových nepříznivých reakcí na některé potraviny přehlížíme, mnoho z nás se tak odsuzuje ke zbytečným letům plným nemocí a utrpení.

Uznání existence těchto podivných "alergií" na některé potraviny má přímo revoluční význam. Někteří významní vědci se domnívají, že množství nemocí mají často na svědomí právě skryté nesnášenlivosti některých potravin. Tyto reakce, ačkoliv se jim obecně alergie říká, neodpovídají klasické definici alergie na potraviny. Proto je odborníci často označují jako "nesnášenlivosti", "přecitlivělosti", "metabolické reakce", nebo prostě "odmítavé reakce".

Rozdíl mezi starou a novou teorií potravinové alergie je tento: V tradiční teorii, kterou lékaři již dlouho uznávají, platí, že pokud požijete i to sebemenší sousto potraviny, na kterou jste alergičtí, okamžitě se dostaví často dramatická reakce, jako je bolestivý pocit v ústech, svědivá červená vyrážka na kůži, astmatický záchvat nebo anafylaktický šok. Krevní a kožní testy na tyto alergizující potraviny jsou pozitivní. Při klasickém případu potravinové alergie imunitní systém přehnaně reaguje a chybně zamění nevinné sloučeniny, třeba v kravském mléce nebo ořeších, za nepřátele, jako jsou bakterie a viry. Tato chyba v imunitním systému vyvolá poplašnou řetězovou reakci. Ta vytváří protilátky zvané imunoglobulin E, které na falešnou hrozbu (antigeny) útočí, přičemž se uvolňují histaminy a jiné chemikálie, a ty pak vyvolají příznaky alergií. Za pravé alergie se tradičně považují jen reakce za účasti IgE.

Nyní si získává pozornost lékařů teorie alergií, přesněji nazývaných nesnášenlivosti a přecitlivělosti, která tvrdí, že pokud požijete závadnou potravinu, může se dostavit jen mírná a obtížněji zjistitelná reakce. Ta se může projevit až po několika hodinách či dnech, a možná po ještě delší době. Na vyvolání reakce je třeba větší množství dané potraviny a krevní a kožní testy mohou vyjít bud' pozitivně, nebo negativně. Imunitní systém se do této reakce typickým způsobem vůbec nemusí zapojit. Někteří vědci věří, že tyto opožděné přecitlivělosti na určité potraviny přispívají k množství problémů, jako je netečnost, bolesti hlavy, výkyvy nálady a ztráta koncentrace, jakož i k vleklým stavům, například ke kloubnímu revmatismu a syndromu dráždivého tračníku.

Průkopník v této oblasti, britský lékař John O. Hunter, který působí jako gastroenterolog v Addenbrookově nemocnici v Cambridge, říká: "Při řízených zkouškách jsou diety bez některých složek účinné u migrén, syndromu dráždivého tračníku, Crohnovy nemoci, ekzémů, hyperaktivity a kloubního revmatismu. Ačkoliv se jedná o tak rozmanité nemoci, potraviny, jichž se to týká, jsou si nápadně podobné - nejčastěji to jsou obilniny, mléčné výrobky, kofein, droždí a citrusové plody. Po vyřazení některých nebo všech těchto pokrmů z jídelníčku příznaky nemoci ustupují."

V jedné studii doktor Hunter zjistil, že ze všech potravin nejvíce potíží způsobuje pšenice, která dráždí 60 procent lidí. Další v pořadí jsou mléčné produkty. Nejmenší počet lidí dráždil med, který působil potíže jen 2 procentům pacientů. "Je to divné, ale trpíte-li tímto druhem alergie, reakce se při zavedení dráždivé potraviny přímo do krevního oběhu nemusí vždy projevit," říká doktor Hunter. To tedy znamená, že místo v krvi a imunitním systému probíhá ve střevech. Podle jeho teorie se z potravin při rozkladu bakteriemi v trávicím traktu uvolňují toxiny a jiné chemikálie, které tyto reakce vyvolávají. Ty se pak v závislosti na citlivosti jedince a na křehké rovnováze různých bakterií v jeho zažívacím traktu bud' projeví, nebo neprojeví.

Tyto podivné a vysilující účinky potravin se snaží vysvětlit i několik dalších teorií. Jedna možnost je ta, že někteří lidé trpí chronickým zánětem střev a proto mají "děravá střeva", která nestráveným částem stravy dovolují proniknout stěnou tračníku do krevního oběhu, kde s nimi imunitní systém zachází jako s cizími vetřelci, a tak propuká alergická reakce. Další vysvětlení zní, že složky potravy vyvolávají příznaky přímo. Například káva, ovoce a zvláště víno obsahují fenoly, přírodní chemikálie, které enzymy během zažívání deaktivují. Pokud u určitého člověka enzymy pracují chybně a fenoly se správně nedeaktivují, působí potíže. Fenoly ve vínu jsou v podezření, že napomáhají vzniku migrény. Dále jsou některé potraviny bezprostředními nositeli silných alergických látek. Testy mléka v něm odhalily histamin, látku s významnou funkcí v mnoha alergických reakcích, mezi něž patří i astma. Mléko a pšenice obsahují přirozené opiáty, látky podobné morfiu, které mohou působit na činnost mozkových buněk, ovlivňovat tak náladu a duševní činnost a možná i vyvolávat únavu.