Byly proto založeny pokusné série, aby bylo možné jeho posouzení. Za tímto účelem se destilovaná voda vařila 20 minut ve zlatu, železe, cínu, mědi, hliníku, skle, porcelánu, emailu a kamenném nádobí. JakmiIe takto preparovaná voda zchladla na 17 stupňů, nechala se v ní vyklíčit pšeničná zrna. Po ukončení pokusu byla u rostlin změřena délka listů a kořenů a byly tak stanoveny vlivy růst podporující i brzdící.
Z pozorování křivky vyplývá, že daleko nejlepší nádoby na vaření by byly ze zlata. Člověk se rozpomene na pohádky, kde jídlo konzumované ze zlatých talířů je prezentováno jako zvláštní milost dobrotivých mocností.
Další pokusy však ukázaly, že dokonce už i zamíchání pozlacenou lžící vyvolává podobné účinky. Toto zadostiučinění se ještě zvýší, jestliže pokusy ukážou, že po zlaté lžíci následuje v tomto žebříčku lžíce dřevěná, jejíž materiál rostl ve slunečním světle.
Že hliník dopadl v uvedené pokusné sérii nejhůře, také není překvapivé. Tento takzvaný kov byl přeci získán z jílové zeminy v elektrické peci. Tento proces je však nesmírně násilný a jílová zemina je nucena do jevové podoby, s níž nemá nic společného, totiž ke zdánlivému kovu. Ve skutečnosti není hliník žádným kovem, nýbrž zeminou - z hlediska funkce. Jak přírodně působí hliněná nádoba (kamenina, porcelán) oproti umělému hliníku!
Úplné pořadí materiálů od nejvhodnějšího po nejhorší je: zlato, kamen, porcelán, email, sklo, měď, cín, železo, hliník.
Rudolf Hauschka - Člověk a výživa
Komentáře (7)
- odpovědět
Lis 05, 2004- odpovědět
Dub 30, 2001- odpovědět
Kvě 03, 2001- odpovědět
Kvě 09, 2001- odpovědět
Čer 02, 2001- odpovědět
Dub 16, 2021- odpovědět
Dub 17, 2021Přidat komentář