"Poodrosteme-li od mléka, zůstávati sluší se při věcech podobných mírně temperovaných (rozuměj - v mírném množství) - při chlebu, máslu, kaši nějaké, vodě a pivu. Tím porosteme jak byliny při tekutých vodách.". Komenský tedy už před 350 vyslovil moudrou zásadu moderní dietologie, že pokud potraviny jíme v rozumné míře, prospívají našemu zdraví.
V některých západních zemích vzrostla konzumace tzv. soft drinků na 8 až 12 za týden, to je asi 400 až 600 za rok. Různé coly a limonády také obsahují kofein. Především je v nich ale příliš mnoho cukru. Dodávají nám z hlediska výživy prázdné kalorie, které tělu neprospějí. V plechovce obsahující 330 ml Coca-Coly je asi 7 lžiček cukru, tj. 40 gramů. Navíc je plná chemikálií, které tělo znečišťují a překáží játrům při odbourávání tuků.
Pokud byste byli za druhé světové války zajatci v Japonsku, vaším denním přídělem potravin by byla hnědá rýže, zelenina a trocha ovoce, dieta obsahující pouze 800 kalorií denně na 70 kg tělesné váhu. Jak dalece zůstává tato dieta pozadu za minimálními doporučenými požadavky na výživu?.
Existuje šest základních chutí: sladká, slaná, kyselá, pálivá, hořká a trpká. Tradiční indická medicína ajurvéda přisuzuje každé této chuti důležité vlastnosti. Nadužívání určité chuti je znamením tělesné nerovnováhy a může být provázeno vznikem určitého onemocnění.
Podle indické ajurvédy chuti přímo ovlivňují citové rozpoložení. Citový stav je výsledkem přijímání potravy a chutí v ní obsažených. Když člověk vytrvale sahá po specifické chuti, je potřeba pokládat to za důležitý prostředek diagnózy.
Byly proto založeny pokusné série, aby bylo možné jeho posouzení. Za tímto účelem se destilovaná voda vařila 20 minut ve zlatu, železe, cínu, mědi, hliníku, skle, porcelánu, emailu a kamenném nádobí. JakmiIe takto preparovaná voda zchladla na 17 stupňů, nechala se v ní vyklíčit pšeničná zrna. Po ukončení pokusu byla u rostlin změřena délka listů a kořenů a byly tak stanoveny vlivy růst podporující i brzdící.
Chřest roste planě po celé střední a jižní Evropě. Křehké špičky chřestu připravené v páře nebo krátce povařené v osolené vodě představují výživnou a zároveň zdravou pochoutku.
Jsou nejvýznamnějšími mořskými dary lidstvu. Jejich význam prudce roste zvláště v poslední době, kdy většina zemědělské půdy je zničena intenzívním hnojením, pesticidy, nedostatkem humusu a kyselými dešti. V mnoha krajích vypěstované plodiny neobsahují tabulková množství makro- a mikroprvků, a proto lidé trpí četnými poruchami a nemocemi z jejich nedostatku. Právě mořské řasy-obyčejná mořská tráva - mohou lidstvo zachránit od prudké zdravotní degenerace. Proč?
Z psychického, fyziologického ani kulturního hlediska není lhostejno, co jíme ani jak jíme. Už v roce 1924 napsal Karel Čapek (O české kuchyni) toto: "U nás se proti jiným zemím nepěkně jí; především se nepěkně servíruje. Ušetřte si polovičku práce s přípravou oběda, ale přidejte si čtvrtinu práce s úpravou stolu. Není třeba si k večeři oblékat zrovna smoking, ale také není třeba si k večeři zout boty a vyhrnout rukávy, jako by se měl v potu tváře kydat hnůj. U nás se z jídla nestala denní společenská událost rodiny; ale opět si myslím, že tady není tak vinen muž, který se prostě vrhá na předhozené jídlo, jako hospodyně, která si nedá práci se slavnostní úpravou stolu; co platno, tuhle válku o vyšší životní úroveň českého člověka může vyhrát jen regiment žen.
Když vás babička varovala, že slazené koláče před jídlem vám "zkazí" večeři, věděla, o čem mluví. Její vysvětlení by sice možná chemika neuspokojilo, avšak stejně jako v případě mnoha tradičních axiomů, počínaje Mojžíšovým zákonem o košer jídle a o oddělení při kuchyňském zpracování, jsou taková pravidla založena na letech pokusů a omylů a málokdy jsou neplatná. Většina moderních výzkumů opírajících se o kombinaci potravy je jen rozpracovanou verzí toho, co babička považovala za jisté.

Stránky