Dobrý čaj pro osvěžení těla i duše

"Čaje jsou velmi prospěšné, obzvláště zelené. Obsahují mnoho užitečných látek. Jsou to antioxidanty, minerální látky i vitaminy. Je tam draslík, hořčík, zinek, železo, fosfor a fluor. To jsou látky důležité pro prevenci mnoha onemocnění, včetně srdečně cévních, nebo i rakoviny," řekla ČTK nutriční terapeutka Lucie Růžičková.

Upozornila, že zatímco lístky černého čaje získávají tmavou barvu díky oxidaci, lístky zeleného čaje jsou tohoto procesu ušetřeny. Zpracovávají se hned po utržení a uchovávají si látky přirozené pro tělo. Mělo by se ho tedy vypít víc než černého, míní odbornice.

Zatímco káva působí na člověka okamžitě a intenzivně, čaj teprve po deseti až patnácti minutách. Vzestup energie způsobený pitím čaje není doprovázen útlumem a zažívacími problémy, tvrdí odborníci. Je považován za nápoj lidí duševně pracujících. Do jisté míry snižuje bolesti hlavy a únavu. Zelený čaj pak může snižovat hladinu krevního cukru a cholesterolu v krvi. Příznivý účinek prý má i na zubní sklovinu díky vysokému obsahu fluoru.

"Člověk se cítí svěžejší a lépe si vybavuje myšlenky. Může mít lepší náladu, je soustředěnější, neměl by být nervózní a unavený," uvedla Růžičková.

Přestože je zelený čaj zjevně "zdravější", ani černý není třeba zatracovat. Obsahuje také prospěšné látky a vhodný je například při průjmech. Musí se ale dávat pozor, pokud lidé trpí zácpou nebo vysokým krevním tlakem. Může také způsobit nespavost.

Pokud by se prospěšný účinek čaje měl projevit, pak je třeba vypít čtyři až pět šálků, tedy přibližně litr denně. Vhodné je prý střídat různé druhy. Spolu s čajem by člověk měl konzumovat kolem tří litrů tekutin. Dehydratace může způsobit nechutenství, změny nálad, poruchy soustředění i zhoršení paměti. Nedostatečný pitný režim může být příčinou zácpy a urychluje i proces stárnutí.

Obsah kofeinu v čaji je závislý na druhu čaje a oxidaci. I když se má za to, že černý čaj jej má víc než zelený, není to prý tak docela pravda. Obecně ale platí, že takzvaný kávový stres, tedy bušení srdce nebo zvýšení krevního tlaku, k čaji nepatří.

Kvalitní čaj se získává ručním sběrem čajového pupenu a dvou nejmladších lístků. Dobrý čaj by měl obsahovat přibližně stejné lístky. Vadou je zemitá, mechovitá, připálená, kyselá nebo trpká vůně. Je prý celkem jedno, zda je sypaný nebo porcovaný. V sáčku ale rychleji ztrácí kvalitu, tvrdí Natalija Nikitěnková ze společnosti Mabroc, jež nabízí čaje ze Srí Lanky.

Důležitá je technologie zpracování, balení a skladování. Zájemci by měli pozorně studovat informace na obalu. Podmínky pro dovoz čaje do Česka jsou totiž velmi benevolentní a produkt prý nemusí projít žádnou kontrolou nezávadnosti. "Česko nevyžaduje od dovozců čaje žádný rozbor složení ani osvědčení o nepřítomnosti škodlivých látek nebo pesticidů," uvedla. Stejně jako víno je lepší nakupovat ve vinotékách, měly by se i čaje pořizovat ve specializovaných prodejnách.

Objevení čaje jako blahodárné rostliny sahá podle legend do třetího tisíciletí před naším letopočtem. Do českých domácností se však dostal z Británie až ve druhé polovině 19. století. Dopřávali si ho nejprve jen příslušníci takzvaných vyšších kruhů.

V současnosti patří Češi podle průzkumu společnosti Mabroc-Czechia k průměrným konzumentům čaje. Za rok se v Česku spotřebuje kolem 250 gramů na osobu. Čaj pije 89,7 procenta populace, přičemž průměrný Čech vypije ročně asi 260 šálků. Na rozdíl od Asie převládá v Evropě používání porcovaných čajů. Sypané kupuje jen 13,1 procenta spotřebitelů. Nejvíce se konzumují čaje ovocné (56,9 procenta osob), černé (50,5 procenta) a bylinné (32,6 procenta). Zelené čaje pije 27,2 procenta dotázaných a zhruba stejné množství konzumuje čaje aromatizované. Výrazně oblíbenější je v českých domácnostech káva, které se spotřebuje osmkrát více než čaje.
Alexandra Malachovská - ČTK