Se ztrátou genetických zdrojů klesá šance lidstva na přežití - genová banka v ohrožení

Genové banky slouží jako depozitáře rostlinných genetických zdrojů a rezervoáry zemědělské rostlinné rozmanitosti planety. Národní genová banka rostlin Ukrajiny, která se zde nachází, je jedna z nejvýznamnějších genových bank světa. Její poškození nebo zničení by znamenalo nenahraditelnou ztrátu nejen pro ukrajinské šlechtitele a výzkumníky, ale i ohrožení budoucí potravinové bezpečnosti lidstva. Snahy ukrajinských vědců o přesun sbírek z okupovaného Charkova do bezpečí jsou zatím nevyslyšeny.

Institut rostlinné výroby V. Y. Jurjeva, ve kterém se Národní centrum pro genetické zdroje rostlin Ukrajiny (National Center for Genetic Resources of Plants of Ukraine, NCPGRU) v Charkově nachází, schraňuje přes 150 tisíc položek genetického materiálu z 544 zemědělských plodin a 1 802 druhů rostlin v životaschopném stavu, což charkovskou genovou banku řadí mezi 10 největších na planetě. Mezi 300 sbírkami národního významu se tu nacházejí unikátní soubory triticale, ječmene, kukuřice, prosa, sóji či slunečnice, z nichž některé považuje Organizace pro výživu a zemědělství Spojených národů (FAO) za nejvýznamnější na světě. Každá odrůda je souborem neopakovatelných jedinečných vlastností, jejichž ztráta by byla nenahraditelná a nevyčíslitelná.

 

Operace Aleppo, Sýrie: záchrana jedné z nejvýznamnějších genových bank světa

Odborníci si tuto situaci dobře pamatují z jiného konfliktu v nedávné době, a to v Sýrii. Oblast Úrodného půlměsíce je považována za jednu z kolébek zemědělství. Vzorky kulturních a planých obilnin z této oblasti jsou nejen kulturním dědictvím lidstva, ale také jsou obzvlášť důležité díky své adaptaci na suché klima. V genové bance Mezinárodního centra pro zemědělský výzkum v suchých oblastech (ICARDA), založené v roce 1985 v syrském Aleppu, se podařilo shromáždit více než 157 tisíc unikátních položek genetického materiálu ječmene, cizrny, bobu, čočky a pšenic, včetně planých druhů, ze kterých vznikaly kulturní druhy. Obava z hrozícího válečného konfliktu vedla v roce 2011 k urychlenému přesunu vzorků od většiny rostlinného materiálu do globální genové banky na Špicberkách. Zatímco Aleppo bylo v letech 2012–2016 skutečně téměř zničeno, více než 110 tisíc vzorků se podařilo zachránit.

 

Ukrajina: úrodné lány i špičkové šlechtitelství

Ukrajina bývá nazývána sýpkou Evropy. Patří např. mezi největší exportéry kukuřice (zde zaujímá skoro jednu pětinu celosvětového objemu), obilovin, slunečnice a slunečnicového oleje, a to i do Ruska a Asie. Její šlechtitelé 20. století se řadí mezi uznávanou špičku svého oboru. Patří mezi ně především Vasyl' Mykolajovyč Remeslo (1907–1983), jenž vyšlechtil vysoce výnosné odrůdy ozimé pšenice se zvýšenou odolností vůči extrémním podmínkám. Díky tomu se mohla oblast pěstování pšenice rozšířit i do netradičních, méně úrodných oblastí. Remeslo je autorem 20 odrůd ozimé pšenice – nejznámější Mironovská 808, napsal přes 200 vědeckých prací. Byl autorem pokrokových šlechtitelských metod, které umožnily další rozvoj oboru i v zahraničí.

Zaměstnanci charkovské genové banky, která tyto odrůdy uchovává a která jich poskytne pro výzkum, vzdělávání a šlechtění okolo 2000 ročně, bijí právem na poplach. Problém ohrožení a zániku sbírek se netýká jen jich, ale týká se i celé Evropy. Podobná záchrana jako v Aleppu by nyní mohla proběhnout i v Charkově.

 

Se ztrátou genetických zdrojů klesá šance lidstva na přežití

Zachování zemědělské rozmanitosti je nezbytné pro zajištění dostatku potravin pro lidskou populaci. Každá rostlina je unikátní zásobárnou genů, tzn. vlastností, které nejde nijak nahradit. Všechny tyto genetické zdroje mohou v budoucnu sloužit lidem pro šlechtění nových odrůd, při léčbě chorob nebo pro nová průmyslová využití. Původní odrůdy plodin si zachovávají vlastnosti, které u moderních odrůd  již vymizely. Genobanky na celém světě schraňují místní, krajové i moderní odrůdy zemědělských plodin i jejich plané příbuzné.  Ztráta těchto zdrojů je hrozbou pro lidstvo.

Ochrana genetických zdrojů v Česku

V Česku vznikl Národní program konzervace a využívání genetických zdrojů rostlin a agrobiodiverzity již v roce 1993 a v jeho kolekcích je nyní shromážděno 1173 druhů kulturních a planých rostlin. Ve více než 56  tisících položkách rostlinného materiálu jsou zastoupeny zejména obilniny, zelenina, pícniny, luskoviny a ovocné rostliny. Koordinátorem programu je Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Genová banka semen se nachází v jeho sídle v Praze Ruzyni.

Kontakty VÚRV, v.v.i.

Janovská Dagmar, Ing., Ph.D., janovska@vurv.cz, 702 087 743, OGŠR, Genová banka

Holubec Vojtěch Ing., CSc., holubec@vurv.cz, 731 448 341, OGŠR, Genová banka

Výzkumný ústav rostlinné výroby

VÚRV, v. v. i. je největším pracovištěm aplikovaného výzkumu v České republice, zaměřeným na rostlinnou výrobu a příbuzné obory. Kromě hlavního pracoviště v Praze-Ruzyni má výzkumné a pokusné stanice i další pracoviště po celé ČR, včetně vlastní vinice na Karlštejně. Vedle tradičních oborů, jako jsou rostlinná výroba, agroekologie, genetika a šlechtění, výživa rostlin či rostlinolékařství se výzkum zaměřuje na udržitelné systémy zemědělského hospodaření, rozvoj rostlinných biotechnologií a molekulární biologie, oblasti kvality a bezpečnosti potravin a v oblasti produkce a zpracování nepotravinářských plodin i bioodpadů.

Příjde vám tento článek zajímavý? Pošlete ho dál!
Diskuze ke článku
Přidat komentář
Zařazení na fórum: 

Komentáře (1)

  • Obrázek uživatele Tobiáš
    Tobiáš (anonym)

    Na té Ukrajině se může podělat mnoho věcí, které ohrozí lidstvo. Všcihni příčetní vládci by měli volat po vyjednávání a ukončení bojů. Ne válku dál rozdmýchávat dodávkami zbraní.

    Bře 12, 2022

Přidat komentář

Reklama

Reklama