Úvaha o vegetariánství aneb uděláme z něj normálního člověka
Učitelky ve školách se s tím často setkávají a dávají pozor, aby děti maso nenechávaly, takže některé děti si jej schovávají ve tváři a vyplivnou jej teprve po odchodu z jídelny. Nevím jestli to probíhá takto i nyní, a pouze doufám, že je větší tolerance i ve věcech jezení a nejezení masa.
Názory na přirozené vegetariánské děti jsou různé. Někteří tvrdí, že je to dáno karmou, ale současná společnost si s tím příliš hlavu neláme.
V těle máme 7 základních energetických rovin, které orientální filosofie nazývá čakrami a je pravdou, že až ve čtvrté energetické rovině, kde se velice intenzivně otevírá soucit, je nám jezení masa nepříjemné. V této rovině to již není otázkou víry, zdraví nebo přesvědčení, ale živého soucitu se všemi živými bytostmi. A jelikož většina lidí nemá problémy s pojídáním masa, je z toho hezky vidět, ve kterých rovinách bytí se většina lidí nachází.
Porovnával jsem obyvatele v různých evropských zemích (včetně Islandu, kde je přirozená vibrace vycházejíci ze země nejvyšší v Evropě) s lidmi v jiných zemích jako je Havaj, Indie, Kalifornie, Egypt, Kypr a další. Ale nejvíce lidí ve čtvrté energetické rovině bylo v indické vesnici. V Indii má vegetariánství tisíciletou tradici, která však zřejmě vychází z přirozené potřeby lidí.
Pokud si uvědomíme, že můžeme jako lidé rozvinout 7 energetických úrovní a většina lidí se pohybuje mezi 1. a 2. rovinou, tak to jasně naznačuje naše rezervy.
Jan Hlaváček
Chcete-li se dozvědět více na toto téma, autor článku uvede 5.-6. dubna Kurz vaření s úvodem do energetického systému člověka. Info na www.medina.cz/budhov
Reklama
Související články
Reklama
Komentáře
Suhlas - tiez som tuzila sa stal vegetariankou (uz asi ako dvanastrocna), ale nepodarilo sa mi to, tak teraz jem obcas kuracie a morcacie maso, obcas ryby, ale zvieratka mam napriek tomu velmi rada, a myslim, ze mozno sa mi to niekedy v buducnosti podari. To tvrdenie o sucite je trochu prehnane, predsa len si myslim ze pojimanie "kto neje maso, je dobry clovek" je "trochu" zjednodusene. Moze to byt pravda ale aj nemusi, treba na to posudit a vziat do uvahy viacej kriterii a tiez individualnu osobnost kazdeho cloveka.
Ahoj Dy-taky nejím maso a mám stejný náhled na věc jako ty.Nejezení masa nerozhoduje o postavení energie v čakrách. Myslím,že třebas Dalajlama je dostatečný důkaz,že nejíst maso není znak duchovní pokročilosti.
jako malá jsem začala odmítat maso(v batolecím věku jsem ho údajně jedla). Měla jsem s tím spoustu problémů-viz. učitelky ve školní jídelně. Seděla jsem tam uslzená jako poslední nad šlachovitym studenym flákem hovězího. Naučila jsem se jíst kuřecí, ale dodnes nesáhnu na syrový. Ale dřív to hold nepřicházelo v úvahu, aby měla 7miletá holčička právo "odnýst" maso. Doufám, že se tohle změní, já jsem si s jídlem jako malá oprasvdu "užila", dodnes těško vysvětluju, že společný oběd si nedám, pokud z něj nepůjde maso vypraparovat
Byl jsem vegetarián tak do sedmi. Pak to ze mně otec a babička vymlátili. Dodneška mě tvrdí, že JENOM DÍKY TOMU mám v hlavě mozek a ne seno. Věda jim dívá za pravdu, už mě napálili i v marketu, když jsem si koupil bramborovou kaši a na etiketě se chlubili mravenčím písmem, kolik Omega3 kyselin se jim do toho podařilo přidat. Kdo neví co je to, tak to přeložím českým názvem "rybí tuk"
Údajně tomu vděčí Da Vinci i Komenský a vůbec všichni filozofové, skladatelé a oběvitelé za svoji genialitu, Atilla, Čingischán i Spartakus , Alexandr a Schwarzenegr a podobní za svoje svaly a zdraví a přivede to civilizaci ke genialitě.Tak nevím, co se učí děti v dějepise, byli vegetariáni jenom padouši, jako Capone , Lenin, Hitler...
Nejsem já s tím odporem k masu náhodou blázen? Neměl bych se léčit? Abych nezplodil třeba děti bez mozku a bez ručiček. No, ručičky mají, ale možná budou slabé a do hlaviček jim nevidím:( Třeba ta pětka v žákajdě, každý měsíc aspoň jedna, opravdu pochází z toho, že nejedí odmala masíčko! A v tělocviku taky nejsou zrovna extra.
No nesmějte se, já opravdu nevím. Už Darwin připisoval zásluhu za lidskou evoluci hlavně darům moře a pak hovězímu.A každý dějepis, i ten nejnovější, s tím souhlasí.
Třeba je skutečně pravda, že Indie nikdy nevyhrála žádnou bitvu právě proto, že se tam donedávna neprodávaly hamburgry.
A moje děti skončí s křivicí a demencí někdy ve třiceti. Víte, že z toho mám někdy noční můry?
Údajně tomu vděčí Da Vinci i Komenský a vůbec všichni filozofové, skladatelé a oběvitelé za svoji genialitu, Atilla, Čingischán i Spartakus , Alexandr a Schwarzenegr a podobní za svoje svaly a zdraví a přivede to civilizaci ke genialitě.Tak nevím, co se učí děti v dějepise, byli vegetariáni jenom padouši, jako Capone , Lenin, Hitler...
Nejsem já s tím odporem k masu náhodou blázen? Neměl bych se léčit? Abych nezplodil třeba děti bez mozku a bez ručiček. No, ručičky mají, ale možná budou slabé a do hlaviček jim nevidím:( Třeba ta pětka v žákajdě, každý měsíc aspoň jedna, opravdu pochází z toho, že nejedí odmala masíčko! A v tělocviku taky nejsou zrovna extra.
No nesmějte se, já opravdu nevím. Už Darwin připisoval zásluhu za lidskou evoluci hlavně darům moře a pak hovězímu.A každý dějepis, i ten nejnovější, s tím souhlasí.
Třeba je skutečně pravda, že Indie nikdy nevyhrála žádnou bitvu právě proto, že se tam donedávna neprodávaly hamburgry.
A moje děti skončí s křivicí a demencí někdy ve třiceti. Víte, že z toho mám někdy noční můry?
Kačko, smůla je, že se to změní, až odejdou do důchodu bývalé soudružky. Nebo spíš ne, ty mladší jsou ještě větší kopyta s ještě tvrdší štábní kulturou:).
Když jsem nepapal masíčko, tak mě soudružky krmily Představte si dvanáctiletýho kluka co vypadá na patnáct, jak ho krmí dvě pekelný fúrie jako nesvéprávnýho debílka. A moje děti jsou na tom stejně.
A bude hůř, jak píše ten strašpytel přede mnou, ve vegetariánských jídlech je už dneska rybí tuk a někde už i proteiny z hovězího. Ale že by před tím varovali, to leda ve snu. Sociální darvinismus soudruha Julínka tomu ještě nasazuje korunu, vegetariáni budou mít o 30% zvednutý pojistný, jako rizikovější skupina jak kuřáci!
Když jsem nepapal masíčko, tak mě soudružky krmily Představte si dvanáctiletýho kluka co vypadá na patnáct, jak ho krmí dvě pekelný fúrie jako nesvéprávnýho debílka. A moje děti jsou na tom stejně.
A bude hůř, jak píše ten strašpytel přede mnou, ve vegetariánských jídlech je už dneska rybí tuk a někde už i proteiny z hovězího. Ale že by před tím varovali, to leda ve snu. Sociální darvinismus soudruha Julínka tomu ještě nasazuje korunu, vegetariáni budou mít o 30% zvednutý pojistný, jako rizikovější skupina jak kuřáci!
Bože vy jste ale idioti. Vegetariánství potlačuje lidskou přirozenost. Už jako opice jsme dříve jedli maso. To, že máme zuby a tělo "určené" ke konzumaci zeleniny není pravda. Máme je ploché a zaoblené pouze proto, že za tu dobu nám to pokrok umožnil. Už nepotřebujeme "tesáky" abychom maso lépe zkonzumovali. Technologie nám dovolila zmenšit nároky na poživatelnost stravy. Je to nemorální a hloupé ! A jestli je vám líto zvířátek přestěhujte se na jinou planetu a nežijte na Zemi, kde se odjakživa VŠE navzájem požírá... maucta
Právě si jdu dát půlkilovou porci masa, přesně přes půl kila, ale zas musím odečíst kosti a kůži, kterou z kuřete vyhazuji. Maso mi dělá dobře a kdo ho nejí, riskuje tím podvýživu.
Ne každá vegetariánská strava automaticky znamená podvýživu, tj. nedostatek kompletní bílkoviny v dostatečném množství, vitaminu řady B, zvl. B12. Ale většina toho, co lidi píšou, jak jedí, tak to podvýživa skutečně je.
Např. Gándí zařadil do své stravy mléko, aby měl živočišnou bílkovinu, zdravotně mu to prospělo. A on věděl o takové józe asi víc než evropští následovníci indických nábožensko-filozofických systémů a praktik, kam i jóga spadá.
Denní doporučenou dávku proteinů, aby nechyběla některá aminokyselina, tak to zajistí např. cca 250 g masa nebo 500 g čočky nebo stejné množství ovsa. Takové množství luštěnin či vloček lze sníst za den těžko, velká část vegetariánů, co nekonzumují mléko či vejce pak je podvyživená. Soja nebo fazole zas dávají tělu antinutriční látky. Ty neškodí při méně časté konzumaci. Kdo to jí častěji jak jednou týdně, tak jí něco, co organismu škodí.
Neobstojí vůbec argument ceny. Kdo chce nakupovat různé fazole, pseudoobiloviny jako proso nebo aramant, tak za ně dá bez potíží víc, než co stojí třeba kuřecí maso. Např. bílkovina luštěnin by se skvěle doplnila sezamem, aby nechyběl metionin. Doporučuji si vyhledat, kolik ta sezamová semínka stojí. Vegetariánství a tzv. zdravá strava ve smyslu škol těch východních duchovních nauk je totiž skvělý kšeft pro různé podvodníky. Není jiný důvod, aby např. proso či čirok stály tolik, co stojí. Ale kdo chce žít "zdravě", tak to musí tvrdě zaplatit. Přitom vypěstování pohanky je ještě méně náročné než vypěstování pšenice.
Ne každá vegetariánská strava automaticky znamená podvýživu, tj. nedostatek kompletní bílkoviny v dostatečném množství, vitaminu řady B, zvl. B12. Ale většina toho, co lidi píšou, jak jedí, tak to podvýživa skutečně je.
Např. Gándí zařadil do své stravy mléko, aby měl živočišnou bílkovinu, zdravotně mu to prospělo. A on věděl o takové józe asi víc než evropští následovníci indických nábožensko-filozofických systémů a praktik, kam i jóga spadá.
Denní doporučenou dávku proteinů, aby nechyběla některá aminokyselina, tak to zajistí např. cca 250 g masa nebo 500 g čočky nebo stejné množství ovsa. Takové množství luštěnin či vloček lze sníst za den těžko, velká část vegetariánů, co nekonzumují mléko či vejce pak je podvyživená. Soja nebo fazole zas dávají tělu antinutriční látky. Ty neškodí při méně časté konzumaci. Kdo to jí častěji jak jednou týdně, tak jí něco, co organismu škodí.
Neobstojí vůbec argument ceny. Kdo chce nakupovat různé fazole, pseudoobiloviny jako proso nebo aramant, tak za ně dá bez potíží víc, než co stojí třeba kuřecí maso. Např. bílkovina luštěnin by se skvěle doplnila sezamem, aby nechyběl metionin. Doporučuji si vyhledat, kolik ta sezamová semínka stojí. Vegetariánství a tzv. zdravá strava ve smyslu škol těch východních duchovních nauk je totiž skvělý kšeft pro různé podvodníky. Není jiný důvod, aby např. proso či čirok stály tolik, co stojí. Ale kdo chce žít "zdravě", tak to musí tvrdě zaplatit. Přitom vypěstování pohanky je ještě méně náročné než vypěstování pšenice.
Každý je svého štěstí/neštěstí strůjcem. V luštěninách a v ovsu sice nějaké aminokyseliny jsou, ale nejsou esenciální a tudíž pro člověka nezbytné. Vegetarián má dvě možnosti: 1. dodržovat ortodoxně svou víru a v raném věku umřít, 2. časem se vzpamatovat a začít se živit normálně.
Ač jsem zastánce jezení masa (není důvod ho nejít, žádný rozumný), tak nemám rád nepravdivé argumenty. V obilninách, luštěninách či pseudoobilninách (proso, rýže) jsou všechny aminokyseliny. Pokud by tam totiž některá chyběla, tak by tyto potraviny vůbec nefungovaly jako zdroj bílkovin. Pro jejich syntézu jsou totiž potřeba všechny. Pokud chybí jen jedna, nemůže se syntetizovat bílkovina v těle člověka. Znamenalo by to, že kdo nejí maso, mléko, ryby, vejce - po určitém čase musí nutně zemřít. K tomu nedochází, právě proto, že rostliny obsahují aminokyseliny všechny. Rostlinné bílkoviny mají ovšem ty aminokyseliny v méně vhodném poměru než maso. Tj. taková čočka poskytuje vyváženou bílkovinu z jedné třetiny, o dvou třetinách lze říci, že tam jedna aminokyselina chybí, konkrétně jde o metionin. Metioninu je v luštěninách méně, kdežto jiných aminokyselin je zas nadbytek. Pokud se k čočce přidá nějaká potravina, kde je více metioninu, tak využitelnost čočky pro stavbu bílkovin těla se ovšem zvyšuje. Fazole mají méně celkové bílkoviny, ovšem v lepším poměru. U soji je dokonce využitelnost bílkoviny na 50%, metioninu tam je více.
Z obilovin má nejkvalitnější bílkovinu oves, současně má i poměrně vysoký obsah (13%). Ani maso není stoprocentně využitelné, ale ta využitelnost je podstatně vyšší.
Vězni v nacistických koncentrácích dostávali 300 g chleba na den. Možná byl větší problém kalorická nedostatečnost než nedostatek bílkovin na den. Kilo mouky či mírně přes kilo chleba totiž poskytne dost všech aminokyselin, dokonce ve zcela bezpečném množství.
Kolik které aminokyselin člověk potřebuje, to je snadno dohledatelné na internetu, např. světová zdrav. organizace WHO to uvádí v jakési publikaci. Např. u methioninu se uvádí, že člověk potřebuje 10,4 mg/kg tělesné hmotnosti a cysteinu 4,1 mg/kg. Cystein není esenciální aminokyselina, tělo ho umí vyrobit z cysteinu. Pokud není dodán, pak je ovšem potřeba methioninu 14,5 mg/kg. Není problém si najít tabulku aminokyselin pro různé rostlinné či živočišné proteiny. A vypočítat, kolik dané potraviny by stačilo k potřebnému množství aminokyselin.
Většina vegetariánů ovšem žádné výpočty nedělá. Pochopitelně ta množství si stačí spočítat jednou a dál jen sledovat, aby v denním množství stravy byly určité potraviny v dostatečném množství. Docela se obávám, že k podvýživě může dojít i při jedení masa, pokud někdo spoléhá jen na malé porce závodní kuchyně nebo restaurace (vycházím z velikostí porcí v ČR, v Německu nebo USA jsou porce jiné, tam by počítat třeba nebylo). Mírná podvýživa se nijak zvlášť neprojeví. Bez masa (nebo dostatečného množství všech aminokyselin z rostlinné stravy) nebo s porcemi ze závodní kuchyně totiž většina lidí žádné potíže pozorovat nebude, ale klidně tu bude mírná podvýživa. Jen pak třeba snáze dojde ke zlomenině kostí.
Nejlepší složenin aminokyselin má mléko. Litr mléka denně by v podstatě stačil. Aminokyselin by nebylo doporučované množství, ale spíš minimální, které je zcela nezbytné. V kombinaci s trochou pečiva a nebo rýže se ale rychle dostáváme i k doporučovanému množství aminokyselin. A to uvažuji o mužích s váhou 70kg, u žen, co váží 55 kg je ta potřeba nižší.
To, že chybí esenciální aminokyseliny v rostlinné stravě, to se říkalo za bolševika. Nyní to už na lékařských fakultách neučí a připouští se, že vegetariánská strava může poskytnou všechny nezbytné aminokyseliny.
Já jím maso rád, rád se napiju mléka, jím sýry, tvaroh, omezeně i vejce (hlídám cholesterol). Připouštím, že veganská dieta může člověku poskytnout všechny aminokyseliny, nicméně většina výhradních vegetariánů (tj. ani mléko, vejce) si složení stravy nekontroluje dle vědeckých tabulek a dochází tu mnohdy k určitému stupni podvýživy.
Z obilovin má nejkvalitnější bílkovinu oves, současně má i poměrně vysoký obsah (13%). Ani maso není stoprocentně využitelné, ale ta využitelnost je podstatně vyšší.
Vězni v nacistických koncentrácích dostávali 300 g chleba na den. Možná byl větší problém kalorická nedostatečnost než nedostatek bílkovin na den. Kilo mouky či mírně přes kilo chleba totiž poskytne dost všech aminokyselin, dokonce ve zcela bezpečném množství.
Kolik které aminokyselin člověk potřebuje, to je snadno dohledatelné na internetu, např. světová zdrav. organizace WHO to uvádí v jakési publikaci. Např. u methioninu se uvádí, že člověk potřebuje 10,4 mg/kg tělesné hmotnosti a cysteinu 4,1 mg/kg. Cystein není esenciální aminokyselina, tělo ho umí vyrobit z cysteinu. Pokud není dodán, pak je ovšem potřeba methioninu 14,5 mg/kg. Není problém si najít tabulku aminokyselin pro různé rostlinné či živočišné proteiny. A vypočítat, kolik dané potraviny by stačilo k potřebnému množství aminokyselin.
Většina vegetariánů ovšem žádné výpočty nedělá. Pochopitelně ta množství si stačí spočítat jednou a dál jen sledovat, aby v denním množství stravy byly určité potraviny v dostatečném množství. Docela se obávám, že k podvýživě může dojít i při jedení masa, pokud někdo spoléhá jen na malé porce závodní kuchyně nebo restaurace (vycházím z velikostí porcí v ČR, v Německu nebo USA jsou porce jiné, tam by počítat třeba nebylo). Mírná podvýživa se nijak zvlášť neprojeví. Bez masa (nebo dostatečného množství všech aminokyselin z rostlinné stravy) nebo s porcemi ze závodní kuchyně totiž většina lidí žádné potíže pozorovat nebude, ale klidně tu bude mírná podvýživa. Jen pak třeba snáze dojde ke zlomenině kostí.
Nejlepší složenin aminokyselin má mléko. Litr mléka denně by v podstatě stačil. Aminokyselin by nebylo doporučované množství, ale spíš minimální, které je zcela nezbytné. V kombinaci s trochou pečiva a nebo rýže se ale rychle dostáváme i k doporučovanému množství aminokyselin. A to uvažuji o mužích s váhou 70kg, u žen, co váží 55 kg je ta potřeba nižší.
To, že chybí esenciální aminokyseliny v rostlinné stravě, to se říkalo za bolševika. Nyní to už na lékařských fakultách neučí a připouští se, že vegetariánská strava může poskytnou všechny nezbytné aminokyseliny.
Já jím maso rád, rád se napiju mléka, jím sýry, tvaroh, omezeně i vejce (hlídám cholesterol). Připouštím, že veganská dieta může člověku poskytnout všechny aminokyseliny, nicméně většina výhradních vegetariánů (tj. ani mléko, vejce) si složení stravy nekontroluje dle vědeckých tabulek a dochází tu mnohdy k určitému stupni podvýživy.
Reklama
- Odpovědět
Pošli odkaz