Plody lze konzumovat přímo po prvních mrazech ze stromu či z nich vyrobit chutnou zavařeninu, sirup, likér či pálenku. Při přímé konzumaci můžete vyzkoušet dužinu dochutit skořicí. Pokud mišpule otrháte ještě nezralé, tvrdé a trpké, můžete je nechat dojít v přepravce či nechat přemrznout v mrazáku - získají strukturu “na hniličku” a budou jedlé. Přepasírováním získaná dužina se může i nadále uchovávat v mrazáku jako ovocná, mražená dřeň pro děti.

Mišpule jsou ceněné pro obsah vlákniny, jenž snižuje riziko vzniku rakoviny tlustého střeva, žlučových kamenů a zvyšuje mikrobiální činnost ve střevě ve prospěch příznivých bakterií. Dále plody obsahují asi sedmdesát pět procent vody, deset procent cukru, pektin, vitamíny (C a B2), třísloviny, kyseliny (nejvíce kyseliny jablečné) a ve větším množství minerální látky jako vápník, hořčík, draslík a sodík.

Dříve se mišpule používaly jako lék a to nejen plody, ale i listy a semena. Využívaly se k zastavení produkce hlenů a výtoků různého původu, při léčbě nechutenství spojeného se zvracením, k zástavě průjmu, při zánětech dýchacích cest, k posilnění kardiovaskulárního systému a snížení cholesterolu. Zevně mišpule léčila a stahovala rány a zabraňovala krvácení.

Nevýhodou mišpulí je horší manipulace se zralými měkkými plody, jejichž slupka se snadno trhá. Též obsahují více malých pecek.

Mišpule na zahradě je zároveň okrasným keřem. V květnu kvete nápadně velkými květy s bílými korunními lístky. V zimě zdobí svými plody.

Mišpuli se daří v nižších a středních polohách, ale je možno ji pěstovat i ve vyšších polohách, pokud jí zajistíte osluněné stanoviště. Dobře zvládá i suché období. Mišpule je vhodná i na malé zahrádky.  A kdo by neocenil jít si v prosinci utrhnout něco čerstvého a zdravého k snědku.
Autor: mk