Genové terapie při léčbě Alzheimerovy nemoci

Dobrovolníci s diagnostikovaným raným stadiem choroby dostali
do mozku injekce geneticky modifikované tkáně. Podpořil se tím
růst přirozeně se vyskytujícího proteinu, který zastavil
odumírání buněk a stimuloval buněčnou funkci. U šesti pacientů se
ukázalo, že implantáty zpomalily rozvoj nemoci, tedy zpomalil se
úbytek poznávacích schopností, uvádějí vědci ve zprávě uveřejněné
v časopise Nature Medicine.


U dvou pacientů se objevily problémy při přenosu tkáně, jeden
z nich za několik měsíců zemřel.


K pokusům na lidech přešli vědci poté, co získali slibné
výsledky u primátů. U zvířat genová terapie obnovila staré,
smršťující se mozkové buňky a vrátila je do téměř normální podoby
a množství, obnovilo se také hlavní spojení důležité pro
komunikaci mezi buňkami.


Vedoucí výzkumu neurolog Mark Tuszynski, řekl, že poslední
testy u těchto šesti pacientů ukazují, že léčba funguje. Paměťové
testy potvrdily, že po genové terapii bylo zhoršení poznávacích
schopností ročně v průměru pouze poloviční ve srovnání se stavem
před zákrokem. Vyšetření také ukázala, že mozek pacientů byl
mnohem aktivnější než před tím.


Při pitvě pacienta, který zemřel, bylo zjištěno, že část
mozkové tkáně, která odumírala při Alzheimerově chorobě, se
začala omlazovat. Bylo to kolem oblastí, kam byly vpíchnuty
injekce.


Profesor Tuszynski řekl, že je sice ještě příliš brzy na
hodnocení, ale pokud se výsledky potvrdí, bude to první léčebná
metoda, s jejíž pomocí by lékaři mohli předejít odumírání buněk u
lidí s neurologickými nemocemi.


"Pokud se to potvrdí i v dalších klinických pokusech, bude to
znamenat podstatně efektivnější terapii než současné formy léčení
Alzheimerovy choroby," řekl Tuszynski. Je však třeba ještě
prověřit, zda je tato technika bezpečná.


Harriet Millwardová, zástupkyně šéfa Alzheimer's Research
Trust, označila výsledky výzkumu za velmi povzbuzující, ale
upozornila, že nejde o kompletní léčbu Alzheimerovy nemoci.


Zdroj: ČTK