Reklama

Hygiena a čistota - za každou cenu?

Pokud tělo nebude mít příležitost naučit se s "nepřátelskými" bakteriemi, zárodky, viry a plísněmi zacházet, pak je vůči každému většímu útoku bezbranné.

Kromě vlastního užitku dlouhé trvanlivostí, t.j. aby výrobky vydržely co nejdéle, ospravedlňují průmysl a věda nadměrné množství konzervačních látek v potravinách a kosmetických přípravcích tím, že pečují o hygienu a preventivně chrání spotřebitele před bakteriemi, houbami a plísněmi.

 

Nelze pochybovat, že tato péče je opodstatněná. Ne nadarmo existuje řada hygienických předpisů, ne nadarmo je v permanentní pohotovosti armáda veterinářů a potravinářských techniků, kteří garantují čerstvost a nezávadnost potravin. Že tato námaha je smysluplná, dokazuje řada skandálů týkajících se hygienických podmínek v oblasti potravinářské výroby a chovu užitkových zvířat.

Ale ve snaze o čistotu a hygienu se často vylévá s vaničkou i dítě. Vezměme si třeba situaci v moderních nemocnicích. Ve sterilních prostorách nemocnic se často vyskytují ty nejagresivnéjší původci chorob a plísně. Některé z těžkých, jen obtížně léčitelných chorob můžeme dostat právě v nemocnicích. Díky dlouholetému "hubení a potírání" se právě tady vyvinuli původci chorob a plísní, kteří dosud přečkali všechny pokusy o vyhubení.

Proč? Protože věda se stala obětí vlastního způsobu myšlení. "Je původcem této nemoci bakterie? Musíme ji tedy zničit. Pak už se nemoc neobjeví." Tento způsob myšlení vedl k tomu, že:

 

  • matky se mohly novorozenců dotýkat dlouho pouze sterilníma rukama, nejraději by lékaři nechali sterilizovat před kojením i bradavky;
  • děti, příbuzní a přátelé často nemohli navštěvovat nemocné, což se děje i dnes (přitom jsou láska, modlitba a ruka podaná nemocnému často jediné ještě účinné léky!);
  • (představte si to!) vědci doporučili přestat se Líbat, protože lidské sliny obsahují spoustu choroboplodných zárodků. Díky bohu zase jiní vědci dokázali, že lidé, kteří se často líbají, žijí v průměru o pět let déle než lidé, kteří vůči líbání pociťují odpor...

    Věda se nepoučila ze skutečnosti, že lékaři téměř nikdy neonemocní epidemií, proti které bojují. Ze skutečnosti, že děti ulice jsou daleko méně často vážně nemocné než opečovávané děti, které se málokdy dostanou ven.

     

Co je penicilin - jeden z nejblahodárnějších vynálezů naší doby? Penicilin je buněčný jed, který vytvářejí určité druhy plísní. To neznamená, že byste nyní měli přestat s potíráním plísní, kdekoli se ukážou, ale že přehnaná hygiena se může obrátit proti vám. Místo potírání je daleko účinnější prevence.

K běžnému ošetření mléka patří, že přirozené bakterie se zabíjejí - kvůli "ochraně zákazníka". Nikdo z vědců neuvažoval, že tato bakteriální flóra má svůj smysl a že jejím vybíjením se mléko znehodnocuje.

Je to stejné jako na přelomu století. Vědci zjistili, že určité látky v potravě do těla vstupují a vylučují se v nezměněné podobě. Balastní látky jsou tedy zbytečné, zněl závěr a začaly se odstraňovat a vyrábět hotová strava.
Následky jsou známé.

Přemíra strachu z bakterií způsobuje přemíru dezinfekce a konzervačních látek. To škodlivé ale vzniká často teprve ze strachu před špínou. Neměli bychom se tohoto čistícího šílenství chemickými látkami účastnit, nýbrž si najít zdravou střední cestu. Čistota je důležitá, ale ne životu nepřátelská sterilita.

 

Reklama

Pokud tělo nebude mít příležitost naučit se s "nepřátelskými" bakteriemi, zárodky, viry a plísněmi zacházet, pak je vůči každému většímu útoku bezbranné. Je známo, že tělo v každém okamžiku přechovává téměř všechny druhy choroboplodných zárodků, většinou bez jakýchkoli projevů choroby. Teprve když je přirozená schopnost těla bránit se "nezvaným" hostům - imunitní systém - oslabena nebo se dokonce zhroutí, může se choroba rozvinout. Jako vždy je lepší klást důraz na posilování těla než na oslabování "nepřítele". A k posílení těla nejlépe přispějete, když je budete zdravě vyživovat a rozumně o ně pečovat.



Zdroj: Johanna Paunggerová, Thomas Poppe - Neznámá moc Luny 2

Reklama

Komentáře

Katka (Pá, 3. 3. 2006 - 12:03)
Co tak cisticky vzduchu???? Skodi ?? Ci neskodi?? Muze to pomoci zdravemu cloveku k vetsi nachylnosti na nezdrave okoli???
gabka (St, 24. 5. 2006 - 13:05)
SOUHLASÍM,ZLATÁ STŘEDNÍ CESTA.BÝVALÁ ŠÉFKA POŘÁD TAK GRUNTOVALA A GRUNTUJE POŘÁD,ŽE BY SI ANI V RESTAURACI NEDALA JÍDLO.DĚS.A U NÍ JSEM SE I BÁLA SEDNOUT ABYCH JÍ NĚCO NEZAMAZALA A NA VŠECHNO POUŽÍVALA SAVO.NO BLÁZEN.I HRAČKU KTERÁ SPADLA U NÍ NA ZEM BĚŽELA HNED DEZINFIKOVAT.TAK TAKOVÁ OPRAVDU NEJSEM A MĚLA JSEM Z NÍ HUSÍ KŮŽI.
linda (St, 4. 10. 2006 - 16:10)
Ovšem, souhlasím všemi deseti. První dvě děti jsem měla v poměrném blahobytu a přesně v tom popsaném desinfenčním šílenství, a byly pořád nemocné. Třetí, po letech, kdy žiji sama z dosahu těch cvoků a doslova v chudobě a s hygienou věčně na štíru, je tak zdravé, až to všechny pobuřuje... Nebýt povinných preventivních prohlídek, lékařka říká, že by nás jediné skoro neznala. Dceři je nyní 14 let a nebýt současné polonahé módy, nepoznala ani nachlazení. Můj otec, dědeček toho jediného zdravého dítěte v obci, dokud žil, říkával s blibou: čistota půl zdraví, špína celé. Fakt je, že imunita se musí podporovat, ne nechávat slábnout.
Michal (Ne, 3. 12. 2006 - 17:12)
Moje prababička se dožila vysokého věku a to přitom žila ne zrovna v pohodlí, ale do konce života se hýbala okolo domu a v domácnosti. Když přišla od doktora, tak léky hodila rovnou do pece a dál pila a jedla, co byla zvyklá.
Tehdy ale nebyly potraviny přechemizované, tehdy se jedla sezónní zelenina, zkrátka její zdraví bylo v pořádku také díky všeobecnému nakládání s přírodou.
Co byste ale poradili mým rodičům, když nenašli byt jinde než v Ústí nad Labem, městě zamořeném chemií, a když se jim narodil malý astmatik a ekzematik? Spolehli se na vědecky podložené postupy : totální odbourání peří, domácích mazlíčků, koberců, pobytu v přírodě.
Jak paradoxní : astmatik nechtěně dokončil to , co začala vědeckotechnická revoluce - zasahování do přírody s pocitem, že jí rozumíme a můžeme ovládat, a tak si zajistit trvalé pohodlí bez rizika, že nás postihnou nepředvídatelné nemoci. Astmatik byl "vyhozen" z přírody, musel žít v aseptickém prostředí.
Ten astmatik jsem byl já a až lety jsem pochopil, co tak stručně vyjádřil Andrej Tarkovskij ve své větě: "Všechna technologie, celý takzvaný technický pokrok provázející historii je ve své podstatě protézou."
A tak je to také potřeba brát - moderní, západní lékařská věda dokáže neuvěřitelné, když jde o akutní záchranu života nebo zdraví. Lékařskou pomoc beru jako akutní překlenutí stavu, kdy moje tělo není schopné se bránit. Ale zároveň se na léky nespoléhám, upravuji životosprávu (více sportu, pestrá strava).
K té hygieně domácností mám jednu poznámku - přepečlivé gruntování nikoli, ale ještě nemáme tak čistý vzduch a vodu, abychom si mohli dovolit žít jako beduíni. Většina měst trpí imisemi, a tak i dobře větraný byt z 19. století (cihelný, tudíž s dobrým vlhkostním režimem) může být problém.
Reklama