Infarkt

Jak dojde k ucpání tepny?
Tepna se ucpe krevní sraženinou, která se vytvoří na cholesterolovém plátu zvaném aterom. Aterom nebo také aterosklerotický plát je nános cholesterolu, který se po léta ukládal na stěnu tepny. Kvůli plátu se poznenáhlu zužoval průtok (průsvit) tepny a pak se jednoho dne plát nalomil, udělaly se v něm trhliny. Krev se hned dostala do trhliny, zaplnila ji a srazila se.
Ke stejnému jevu srážení (koagulace) dochází, když se říznete. Krev teče, potom se rychle vytvoří sraženina a krev téct přestane. Rána se tak zaceluje. V koronární tepně to probíhá stejným způsobem. Trhliny v plátu jsou vlastně rány v tepenné stěně a refl ex (přesněji mechanismus) je v tom případě stejný ? krev se sráží (koaguluje). Ale v tepně je velmi málo místa (její průměr je jen kolem dvou až tří milimetrů) a sraženina, která se vytvoří, rychle a úplně tepnu ucpe. Krev nemůže protékat. Řečeno odborně lékařsky, krev, která koaguluje v krevní cévě, vytváří trombus neboli krevní sraženinu.
Abychom to tedy shrnuli ? infarkt myokardu způsobuje trombóza koronární (věnčité) tepny = ucpání koronární tepny = vytvoření krevní sraženiny v koronární tepně.

Jaké má infarkt příznaky?
Většinou zničehonic ucítíte silnou bolest na hrudi. Jestliže se to stane ve spánku, bolest vás probudí. Cítíte se jako ve svěráku. Bolest je urputná, vnímáte ji jako tíhu na prsou.
Bolest nemizí, ať děláte co děláte. Neztiší se v žádné poloze. Bolest způsobuje, že jste úplně schvácení, vyděšení a pot se z vás řine. Bolest se mnohdy šíří do krku, do čelisti, do ramen a pokračuje až k zápěstí. Někdy proniká i do zad.

Co máme dělat při bolesti na hrudi?
Dvě věci jsou naprosto naléhavé (jde o každou minutu).

? Za prvé: okamžitě zavolat 155 nebo 112. Tedy zavolat rychlou záchrannou službu, která přijede co nejdřív a poskytne vám ošetření.

? Za druhé: po zavolání záchranné služby si vzít aspirin. Jakýkoli, který máte po ruce ? tabletku nebo šumivou tabletu. Jedna tabletka stačí, nepolykejte hned celou krabičku, mohlo by to být nebezpečné!
Aspirin patří mezi protisrážlivé léky, působí proti shlukování krevních destiček.
Zpomalením srážení (koagulace) se omezuje tvorba krevní sraženiny v koronární tepně, sraženina se nezvětšuje. Jinak řečeno, aspirin brání dalšímu ucpávání tepny.
Na závěr poučení: Mějte vždycky doma aspirin.

Co při bolesti na hrudi nemáme dělat
? Volat svému praktickému lékaři nebo kardiologovi. Je to ztráta času, protože pro tuto situaci nejsou dostatečně vybaveni. V případě infarktu myokardu jde o minuty. Je tedy nezbytné, abyste se dostali co nejrychleji do nemocnice na kardiologii. Každá minuta, kterou neztratíte, představuje bonus pro srdce. Zavolejte záchrannou službu a potom vám zbývá čas zavolat praktickému lékaři, sdělit mu, co se stalo, a zeptat se, co by ještě doporučil.

? Čekat do rána, pokud vás bolest probudila v noci. Bolest sama od sebe nepřejde ? o život jde ve dne stejně jako v noci!

? Vzít auto a jet na pohotovost nebo na nemocniční ambulanci. Nezvolili jste to nejlepší řešení. Na počátku infarktu hrozívá náhlá zástava srdce ? představte si, co by se dělo, kdybyste v té chvíli seděli za volantem na cestě do nemocnice. Potom (jestli se vám podaří do nemocnice dojet), musíte nejprve projít pohotovostí a bohužel riskujete, že tam strávíte i několik hodin, než se vám bude někdo věnovat. Pohotovost v nemocnicích bývá přetížená mnoha pacienty, kteří nemají onemocnění vyžadující okamžitý zákrok, a tak dvě hodiny čekání nebývají nic výjimečného. Jestliže vás bolí na hrudi a jste na pohotovosti, ohlaste to pěkně nahlas a naléhavě, třeba i rozrazte dveře a domáhejte se kardiologa. Čím déle se otálí, tím hůř. Zkrátka, jestli budete čekat na pohotovosti příliš dlouho, riskujete život.
Co udělá kardiolog, když se k němu konečně dostanete? Vyšetří vás a natočí vám elektrokardiogram. Jeho cíl je stejný jako cíl lékaře záchranné služby ? tepnu co nejrychleji zprůchodnit, jestliže máte infarkt.

Zdroj: Srdeční infarkt
autor: Danchin, Cuzin
nakladatel: PORTÁL