Reklama

Ptačí chřipka přitahuje pozornost k dávným tradicím v Číně

Čína má jednu z nejstarších jídelních kultur na světě a stejně jako vrchol západní gastronomie - francouzská kuchyně - vyžaduje, aby jídlo bylo čerstvé. V jednom z odlehlých městeček západočínské provincie Kuang-tung stojí živá husa jen o málo víc než tři dolary za kus, napsal zpravodajský server CNN.

  “Jsou za 18 jüanů za kus,“ (asi 60 korun), říká trhovkyně a ukazuje na zuřivě kejhající husy v bambusové kleci. “Kupte si ji a támhle vám ji uvaří,“ dodává a ukazuje přes silnici na malý stánek, který servíruje jídla davu strávníků obědvajících na chodníku.

    V jižní Číně se říká, že lidé snědí všechno, co má nohy, s výjimkou stolu. Ať je to kuře, husa nebo dokonce žába, pokud tomu pořád ještě bije srdce, když to donesete domů, tím lépe. Může to chutnat skvěle, ale způsob, jakým je s ptáky zacházeno, jak se skladují a zabíjejí, v sobě nese riziko vážného onemocnění.

    Není to náhoda, že čínští zdravotní úředníci nyní aktivně prohledávají městečka a vesnice a odebírají výtěry z krku prodavačům i zákazníkům na tržištích s živými zvířaty. Právě tady místní potravinová kultura vytváří dokonalé prostředí pro rozkvět virů - jako je H7N9. A stejně jako u všech záležitostí v Číně, i rozsah této zdravotní operace je obrovský.

    Čínské ministerstvo zemědělství oznámilo, že jeho zdravotnické úderky už odebraly vzorky z drůbežích trhů, farem a jatek po celé zemi. Zatím bylo odebráno 84.444 vzorků, z nichž 47.801 už prošlo testy a u 39 z nich byla potvrzena nákaza H7N9. Z nich 38 pozitivních vzorků pocházelo z trhů s živou drůbeží v městském obvodu Šanghaje a provinciích An-chuej, Če-ťiang a Ťiang-su. Znepokojivou skutečností byl fakt, že jeden pozitivní vzorek se našel u volně žijícího holuba, což naznačuje schopnost viru šířit se bez povšimnutí i u zvířecích druhů v přírodě.

Reklama

    “V zásadě v tuto chvíli se drůbež zdá být zdrojem viru, a tudíž existuje riziko v případě přímého kontaktu s drůbeží nebo nepřímého kontaktu s výkaly nebo dalšími produkty. Pochopitelně pokud je jídlo správně uvařené, pak se riziko zmenšuje,“ řekl doktor Leo Poon Lit-man z Hongkongské univerzity.

    “Tohle je realita. To je to, co jsme se poučili z viru H5N1,“ dodal s odvoláním na epidemii viru ptačí chřipky, která si v roce 1997 jen v Hongkongu vyžádala šest mrtvých a 18 vážně nemocných. Jako ve většině Číny i obyvatelé Hongkongu tehdy rádi kupovali svá kuřata čerstvá. Drůbež v bambusových klecích byla na prodej na nárožích ulic a místní babičky byly k vidění, jak foukají kuřatům do řitního otvoru, což je běžná místní metoda, jak zjistit podle kloaky stáří kupovaného zboží.

    Všechny tyhle praktiky ale v Hongkongu už skončily. Po roce 1997 nechaly úřady vybít miliony kusů živé drůbeže a stovky pouličních prodavačů přišly o živobytí. V rámci snížení rizik podle Poona bylo třeba přijmout celý balíček opatření. “Nešlo jen o zlepšení hygieny či omezení přepravy, ale také zavedení 'volných dní a nocí',“ dodal. Ty platí jednou za měsíc, kdy celé tržiště projde důkladnou očistou.

    Na většině trhů v pevninské Číně se stále prodává 24 hodin denně sedm dní v týdnu, kvůli čemuž je velmi těžké přerušit životní cyklus viru, jakmile se tam vyskytne.

    Virologové se mezitím snaží odhalit způsob, jakým se virus přenáší nejen ze zvířat na člověka, ale také z člověka na zvířata a z nich pak zpět na člověka. Podle profesora Gabriela Leunga z Hongkongské univerzity nefunguje šíření nemoci jednosměrně. Epidemie takových nemocí, jako je SARS či ptačí chřipka, jsou podle něj budíčkem, který nás upozorňuje na to, jak nerozlučně spojený je osud lidí se zvířaty, která chová a jí.

    “Připomínají nám, že lidské zdraví a veterinární zdraví jsou jednou a tou samou věcí, a že musíme být neustále ve střehu,“ prohlásil. “Jsme spojeni se zvířaty nejen přímými kontakty, ale také potravním řetězcem.“

Zdroj: ČTK

Reklama

Komentáře

Reklama