Reklama

Žízeň stupňuje bolest

Člověk, jehož sužuje nedostatečný příjem tekutin, pociťuje jakoukoli bolest daleko silněji, než osoba s neomezeným přístupem k pití. Naopak to ale neplatí. Bolestivé podráždění nemá na vyvolání žízně jakýkoli vliv.

K tomuto závěru dospěli na základě experimentu vědci z melbournské univerzity v čele s Michaelem Farrellem, kteří soudí, že mozková centra sama o sobě připisují větší důležitost zamezení bolesti, jež dostává prioritu před uhašením žízně. Při pokusu vyvolali u deseti dobrovolníků touhu po napití prostřednictvím injekční aplikace solného roztoku. Zároveň jim tlakem na palce působili mírnou bolest. I při zachování konstantního bolestivého podnětu, subjektivní vnímání jeho intenzity a nepříjemnosti stoupalo adekvátně s tím, jak se stupňovala chuť se napít.


V průběhu experimentu badatelé měřili za pomoci pozitronové tomografie mozkovou aktivitu jeho jednotlivých účastníků. Zjistili, že jak žízeň, tak bolest aktivují sice nezávislé, nicméně částečně se překrývající mozkové oblasti. Vytváří se tak jakési integrační centrum, jež rozhoduje, která z potřeb musí být ukojena přednostně. A protože bolest většinou signalizuje poškození lidského organismu, které může ohrozit i život, je potřeba ji utišit důležitější než uhasit žízeň.


Zdroj: Plus

Reklama
Reklama

Komentáře

Reklama