Borůvčí je velmi citlivé na imise, a proto borůvky v poslední době na vel­kých plochách odumírají nebo prosychají a zůstávají neplodné nebo plodí velmi málo. Na imisních plochách jsou ve velkém množství napadány červci, především štítenkami. Napadení se projevuje bělavým zabarvením listů od voskových vláken. Je to způsobeno tím, že imise vyhubily přiro­zené nepřátele těchto červců, a to drobounkého lumčíka - mšicovníka a černá lesní slunéčka. Druhotně se pak přidávají nákazy patogenními houbami, po kterých borůvky prosychají, až místy téměř uhynou. V hor­ských polohách, kde žili tetřívci, vymírání borůvek přinesl i jejich ústup, protože mláďata jsou v počátcích svého života odkázána pouze na borůvky. Značné škody způsobují také neukáznění sběrači s hřebeny.

Plody lesních borůvek obsahují přes 7 % tříslovin, 20 až 30 % cukru, antokyanová barviva, myrtillin A a B, dále organické kyseliny, citrónovou, jab­lečnou, jantarovou, mléčnou, šťavelovou a pektin, vitaminy A, B a C a látky snižující obsah cukru v krvi.

Listy obsahují fenolické látky a kyselinu oleanovou a ursolovou. Pozor však na obsah hydrochinonu, který při dlouhodobém užívání větších množství (především při cukrovce), může vést k chronické otravě. Obsah účinných látek v listech kolísá podle doby sběru a podmínek, kde borůvky rostou.

Odvar z listů nebo sušených plodů pijeme jako náhražku pravého čaje. Obě drogy mají svíravý účinek působící proti průjmům, ale odvar z listů by se neměl užívat dlouhodobě.

Mnohem hodnotnější a účinnější než listy jsou plody. Sušené se užívají proti průjmům buď přímo, nebo na­močené ve studené vodě. Šťáva z čerstvých borůvek byla i klinicky ově­řena jako vynikající prostředek k regeneraci sliznic při krčních onemoc­něních. Barvivo proniká do nemocné sliznice a s její výstelkou vytvoří pevnou černomodrou vrstvičku, pod kterou se vytvoří nová zdravá vý­stelka a vrchní vrstva se pozvolna odloupne a zmizí. Účinek byl zazna­menán při onemocnění toxoplazmózou, kterou způsobuje Toxoplasma gondii.

Stejně jako čerstvé borůvky působí i borůvky zmrazené. Je prokázáno příznivé působení borůvek i na žaludeční stěnu a další části zažívacího traktu, kde má význam především obsah pektinu, který omezuje nepříz­nivé působení nadměrného množství žaludečních šťáv. V dutině ústní má čerstvá borůvková šťáva, zředěná vodou, vynikající účinky jako kloktadlo. To je možné připravit i z borůvkového listí. Hrst vaříme asi 5 minut v půl litru vody a pak scedíme.

V plodech i listech byly zjištěny látky s účinky proti bakteriím, které jsou termostabilní, to znamená, že se neničí tepelným zpracováním. Jsou lépe rozpustné ve vodě než v alkoholu, proto jsou účinnější výluhy a odvary ve vodě než alkoholické extrakty. Antokyanové složky zvané myrtilliny mají vlastnosti vitaminů P s podobnými účinky jako vitamin A. Zpevňují cévní stěny a zlepšují vidění v temnu. U odvaru z plodů i čerstvého ovoce byl prokázán účinek proti škrkavkám a roupům. Účinek odvaru z listů byl ověřen u cukrovky, protože podporuje vylučování moči a má dezinfekční účinky při zánětech močových cest. Zde je doporučena dávka 20 až 30 g listů spařených půl litrem vody, pije se pak 2 až 3krát denně jeden decilitr. Při počátečních stadiích nebo pouze mírných formách cukrovky se dopo­ručuje směs borůvkového listí s natí jestřabiny, suchých slupek fazolových lusků, listů ořešáku a kořene lopuchu.

Pěstování lesních borůvek na zahradě není možně, protože rostlina je přísně vázána na symbiózu s mykorrhizními houbami, které se zatím ne­podařilo úspěšně uměle přenést, a ani soužití není dosud dobře prozkou­máno.

Bez mykorrhizy lze pěstovat pouze borůvky kanadské Vaccinum corymbosum, které tvoří keře s většími plody, světlou dužninou, která nebarví, ale také s vynikajícími léčivými účinky.

Pěstování těchto borůvek má proto svůj význam. Po úpravě kyselosti půdy je můžeme pěstovat v zahrádkách prakticky na celém našem území až do nadmořské výšky 800 m. Protože netrpí závažnými chorobami a škůdci, je možné pěstovat je eko­logicky a zdravotní účinky jsou porovnatelné s borůvkami lesními. Odrů­dy s různým stupněm zralosti prodlužují konzumaci čerstvých plodů.

Zdroj: Pěstujeme maliny, ostružiny a borůvky, nakladatelství Grada