Zelí a jeho léčivé vlastnosti

Tato běžná zelenina má také léčivé vlastnosti. Málokterá rostlina, která roste na zemi, se s ním může srovnávat svou hodnotou. Už Hippokratés předepisoval svým pacientům najemno nastrouhané zelí se solí při onemocnění cystami, uretritidě a při bolestivém močení. Galén praktikoval zelné zábaly na rány, na nemocné klouby a předepisoval také obkládat zelnými listy nemocné s horečkou.

Listy zelí obsahují bílkoviny, organické kyseliny (jablečnou, citronovou, glukuronovou, jantarovou, tartronovou, mravenčí a jiné), cukry 0,9-5,3 %), vitaminy C, Bl' B6, H, E, beta-karoten, kyselinu nikotinovou, pantotenovou, listovou, dále tuky, aminokyseliny (tryptofan, lyzin, metionin, tyrozin, histidin a další), celulózu (0,6-1,6 %), makro i mikroprvky (draslík, hořčík, železo, stříbro, cín, olovo, titan, molybden, nikl, vanadium a další). Je třeba připomenout, že zelí obsahuje velké množství vitaminu C ve formě takzvaného askorbigenu, což je forma kyseliny askorbové, která se téměř neničí i při jeho dalším zpracování.

Klinické pokusy dokázaly vysokou účinnost čerstvé zelné šťávy při léčbě žaludečních vředů a dvanácterníku. Za základní účinnou látku je považován vitamin U, který má protialergické účinky a zlepšuje lipidní přeměnu thiaminu a cholinu. Působí také na metabolizmus žaludeční sliznice, při kterém podporuje proces zahojení vředů.

Pomocí experimentů bylo také zjištěno, že zelí působí proti bakteriím, a dokonce má vliv na zlatého stafylokoka i bakterie tuberkulózy. Navíc zelná šťáva působí proti kašli a napomáhá vykašlávání. Téměř úplná absence základu purinu umožňuje, že je zelí vhodné také při léčbě dny a žlučníkových kamenu. Zelné saláty, šťáva a další jídla jsou vhodné při onemocněních srdce a ledvin. Pusobí močopudně, neboť mají vysoký obsah draslíku, při arterioskleróze (zvýšený obsah pektinů umožňuje odvod toxických látek a cholesterolu) a při obezitě (kyselina tartronová provádí pře­měnu sacharidů na tuky a cholesterol).

Zelí se využívalo k léčebným účelům v lidové medicíně už v dávných dobách, protože bylo vždy považováno za účinný prostředek při léčení nejrůznějších nemocí a napomáhalo zvýšení odolnosti organizmu.

Lidová medicína doporučuje používat čerstvé zelí nebo šťávu z něho při nespavosti, bolestech hlavy a onemocnění sleziny. Čerstvé i kysané zelí se využívá ke zvýšení chuti k jídlu, sekreci žaludečních šťáv, prevenci avitaminózy (kurděje), při chronické poruše trávení a také jako močopudný a lehce projímací prostředek. Kysané zelí nebo nálev se doporučuje pro diabetiky, pacienty s nemocnými játry a žlučovými kameny. Zelná šťáva je zvláště účinná při snižování kyselosti žaludku, při sklonu k obezitě a hemoroidech.

Śťáva nebo odvar s medem se používá při léčbě zánětu hrtanu, průdušek a dalších onemocnění dýchacích cest.

Zubaři říkají, že kdybychom alespoň jedenkrát denně několik minut žvýkali kyselé zelí, posilnily by se nám dásně natolik, že by ubylo nemocných s paradentózou.

Současní naturopaté si cení vysokého obsahu síry, arzenu, vápníku a jódu a předpokládají, že díky těmto komponentům zelí může léčit i kožní onemocnění, jakým je alergie, lupénka a jiné.

Z pohledfu ezoterické medicíny je tato zelenina nositelem životní síly a působí jako povzbuzující prostředek.

Zelí díky vysokému obsahu chlorofylu podporuje produkování hemoglobinu a napomáhá tak při léčbě krevních onemocnění, jakým je leukémie, anémie a další.

Hodí se také jako výborný prostředek k léčbě onemocnění ledvin. Díky specifickým stopovým prvkům je zbavuje toxínů, ničí choroboplodné zárodky a má i močopudné účinky.

Zdroj: Jelena Svitko - Tajemství přírodní léčby, nakladatelství Eugenika

Příjde vám tento článek zajímavý? Pošlete ho dál!
Diskuze ke článku
Přidat komentář

Komentáře (11)

  • Obrázek uživatele Zdeněk 57
    Zdeněk 57 (anonym)

    Jaký pokus? Za chvíli to vypukne, tak když už je zde vlákno o zelí, tak se pochlubte jak ho nakládáte. Já jenom klasiku - sůl,kmín a trochu kopru.

    Zář 12, 2014
  • Obrázek uživatele já
    já (anonym)

    Jaký pokus? Za chvíli to...Já ho nastrouhám spolu s křenem, dám do flašek a zavíčkuju. Žádné vaření ani žádné konzervanty (ten křen to dostatečně konzervuje). A je to výborné.

    Zář 12, 2014
  • Obrázek uživatele Zdeněk 57
    Zdeněk 57 (anonym)

    Já ho nastrouhám spolu s...S křenem jsem to také zkusil a musel jsem celý sud vyhodit. Na patnáct kilo zelí jsem měl asi tři kila křenu, to je asi hodně co? Tak ten křen přidávám až když je zkvašeno. Sud je ve sklepu a doma v teple máme tak deset sklenic, ty jsou mnohem dřív.

    Zář 12, 2014
  • Obrázek uživatele Ich
    Ich (anonym)

    S křenem jsem to také...My dáváme zelí, sůl, kmín, cibuli a 1 celé jablko do sudu. Lepší zelí jsem nikdy nejedla.

    Zář 12, 2014
  • Obrázek uživatele já
    já (anonym)

    S křenem jsem to také...To je asi nedorozumnění. Nejedná se o kvašené zelí. To zelí se nastrouhá promíchá s tím strouhaným křenem a dá se do sklenic. Je to normální syrové zelí. Nekvasí to.

    Zář 12, 2014
  • Obrázek uživatele já
    já (anonym)

    To je asi nedorozumnění....To zelí se musí nastrouhat hodně nadrobno. A je to výborné. Akorát se nesmí dát moc křenu, to potom pálí. A málo také ne, to by se zas kazilo.

    Zář 12, 2014
  • Obrázek uživatele MILAN
    MILAN (anonym)

    V zeli jako salát

    Říj 31, 2014
  • Obrázek uživatele MILAN
    MILAN (anonym)

    V Řecku se jí zelí na jemno nakrouhané a dá se kombinovat s ledovým salátem půl na půl. Jako zálivku používají olivový olej, sůl a šťávu z citronu. Pro dochucení se dá se přidat také jemně nakrájený kopr a jarní cibulka případně i olivy. Při redukci je možné zálivku doředit vodou. Zálivku doporučuji promíchat zvlášť. Přeji dobrou chut :-)

    Říj 31, 2014
  • Obrázek uživatele Milan
    Milan (anonym)

    A co takhle místo křenu vodka?

    Srp 28, 2017
  • Obrázek uživatele a
    a (anonym)

    Zelím myslíte zelí a nebo zelí.

    Srp 28, 2017

Přidat komentář

Reklama

Reklama