Petice proti komunismu

SOUBĚŽNĚ na této diskusi ZAHAJUJI PETICI PROTI KAPITALISMU.

„Mnou vchází se do trýznivého města, mnou vchází se do věčné bolesti, mnou vchází se k těm, jež bůh věčně trestá. Mnou dal Pán průchod spravedlnosti, jsem z Boží moci, dílem lásky jdete, jsem sklenuta nejvyšší moudrostí. Všechno stvořené přede mnou v tom světě je od věků. Já navždy potrvám. Zanechte naděje, kdo vstupujete.“
— Dante Alighieri

Jsi se sem nastěhoval kopírovači? Dej si vodjezd !Tohle je diskuse a ne žádná tvoje osobní nástěnka!

"Stále se vám vtlouká do hlavy, že kapitalismus je přirozený stav lidstva.

Lidstvo je v kapitalismu jako ryba na vzduchu. "Gilles Perrault

Diskuse se opravdu neprotíná. Zase nic, pravicový lumpenproletariát kopíruje.

Petice proti sociálně přátelskémus systému v době růstu fašismu!?!
Jděte se s tím vycpat! Jste mdlého rozumu pod dohledem statného ošetřovatele?!
ČINY PRAVICE : útok na kapitol
útok na prezidentský palác v Brasílii: https://1url.cz/lu1Ef
Zabití a naporcování novináře přímo na ambasádě:"Erdoğan řekl, že Turecko „trpělivě čeká“, až princ Mohammed, faktický vůdce Saúdské Arábie, vnese více světla do okolností kolem Chášukdžího smrti."
A nebo útok na Kapitol bandami ozbrojených pravicových voličů Trumpa.

Cesta ven
Josef Šlerka pak dodává, že situace je ve společnosti dlouhodobě stabilní a toto křídlo silných příznivců konspirací neroste. Stejně tak ale stát stále nepřišel ani na to, jak těmto lidem důvěru v systém vrátit a odvést je od konspirativního myšlení – a tedy snížit či zcela eliminovat riziko radikalizace.

Matouš Pilnáček je výzkumník Centra pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR. Věnuje se výzkumu struktury postojů, volebního chování, dynamiky veřejného mínění a metodologie sociálněvědního výzkumu.

Josef Šlerka je vedoucí Studia nových médií na Univerzitě Karlově. Současně působí jako datový novinář serveru Investigace.

Paulína Tabery je vedoucí Centra pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR. Ve své práci se zabývá metodologií dotazníkových šetření, kvalitou sběru dat, testováním dotazovacích nástrojů, veřejným míněním, komunikací a důvěrou.

Jan Charvát je politologem na Univerzitě Karlově. Ve své doktorské práci se zabýval podobami politického extremismu v České republice po roce 1989. Mezi hlavní oblasti jeho odborného zájmu patří politický extremismus, zejména současná krajní pravice, sociální patologie a politické subkultury.

Podle Charváta by mohl fungovat stejný přístup jako v případě lidí, kteří byli dlouhodobě členy extrémních pravicových uskupení. Ti často hovoří o tom, že se dostali z těchto komunit stejně, jako se dostali dovnitř – narazili na něco, co si už nedokázali vysvětlit a obhájit. A pak nalezli lidi, kteří jim podali pomocnou ruku.

„U neonacistů to býval třeba moment, kdy zjistili, že řada členů jejich neonacistické komunity jsou ve skutečnosti alkoholici s finančními problémy. Že jeden druhého neváhá podrazit a že nevíte, kdy podrazí vás. Najednou tam stojíte a říkáte si, kde to vlastně jste,“ popisuje zkušenosti z výzkumu extremismu Charvát.

Toto srovnání se silnými příznivci konspirací má ale jeden háček. Zatímco vyvracení konspiračního narativu neonacismu je relativně snadné, protože jde často jen o jeden příběh, v případě silných příznivců konspirací je situace složitější, jelikož věří celé škále příběhů. V případě vyvrácení jednoho ho mohou volně nahradit jiným.

„V těchto šesti procentech to prostě bude velmi těžké. Museli bychom znát přesný důvod, co člověka vtáhlo do této komunity. Protože to by mohla být zároveň i cesta ven,“ vysvětluje.

Aby ale byl obraz šestiprocentní skupiny silných zastánců konspirací kompletní, je třeba zmínit ještě jeden pohled. Podle antropoložky Marie Heřmanové z Akademie věd, která se také na výzkumu podílela, tvoří alternativní hlas, který by měl v demokracii zaznívat. „Skupina silných příznivců konspirací tady bude vždy. Nic s ním neuděláme. A podle mě je to ve zdravé demokratické společnosti v pořádku,“ dodává.

V Brazílii je to nádherná bezprecedentní výhra a fašisti si mohou lízat kulky a leštit pušky v soukromí až do Duce Bolsonara 75 let.

Vládu camerat ve Strakovce bych nazval Ligou Severu nebo „Akty vandalů a fašistů“ tedy asi jako, když se rozdá chlapcům prak a vzduchovky a pak se někdo snad diví, že jsou bezocí a jsou vystřílení ptáci a rozbitá okna.Na mladickou nerozvážnost voličů pravice a nemoci z mládí se to svádět dá,ale to neomlouvá.

Už se nám to tu rozdvojilo. Zase se tu neprotl dialog.

Jak se exprezident, který byl uvězněn, dostal zpět k moci nad brazilskou krajní pravicí.
Příběh sociálně demokratického vůdce Brazílie jménem Luiz Inácio Lula da Silva !
Bolsonaro nepude bručet, ale bude mu zakázáno kandidovat do jeho 75 let a to bude notně opelichaný pravicový ptátk a těžko bude svým šarmem bojovníka s povadlými pírky vzuzovat výšně u pravicových voličů.

Silní příznivci konspirací mají problém s kroky vlády, která jejich názory většinou nebere v potaz. A tak veškeré postoje a rozhodnutí kabinetu související třeba s rozhodnutím poskytovat pomoc ukrajinským válečným uprchlíkům chápou jako součást rozsáhlejšího plánu, který má za cíl jim uškodit.

„A toto se stává stabilním prvkem komentářů na sociálních sítích, ale i různých článků a vytváří to pocit, že vláda vede válku s lidmi. To je velmi nebezpečná rétorika, která může vést k radikalizaci společnosti,“ upozorňuje Šlerka s odkazem na migrační krizi a případ Jaromíra Baldy, který v roce 2017 záměrně pokácel dva stromy přes železniční trať, aby vzbudil dojem, že jde o čin islámských teroristů.

Přitom už jen tato rétorika, ve spojení se zhoršující se ekonomickou situací, může vést k sebenaplňujícímu proroctví. „Lidé se budou tak dlouho přesvědčovat, že jde o válku s vládou, až si z toho tu skutečnou válku udělají,“ varuje Šlerka.

Proto je podle odborníka na extremismus Charváta klíčové navázat na závěry výzkumu a zjistit, co vede u lidí ke ztrátě důvěry ve společenský systém. A přemýšlet, jak zabránit rozrůstání této skupiny, jejímu případnému příklonu k hlubšímu konspirativnímu myšlení a následné radikalizaci.

Právě téma spiknutí a světovlády často provazuje silné příznivce konspirací s extremisty. Jak totiž upozorňuje politolog Jan Charvát, který se tématem extremismu dlouhodobě zabývá, tyto příběhy mají často antisemitské kořeny.

„Pokud začnete věřit těmto věcem, tak dříve či později narazíte i na antisemitské konspirace, protože jsou zkrátka nejstarší a nejrozšířenější,“ vysvětluje. Důvěra v konspirační a dezinformační příběhy ale podle Šlerky zdaleka nevede u silných příznivců konspirací k apatii. „Nepřistupují k tomu tak, že protože jim všichni údajně lžou, tak se nemá smysl snažit. Ale spíše tak, že protože jim všichni lžou, tak proto se musejí o věci více zajímat,“ upozorňuje.

Když ale přijde na otázku, zda je pro ně demokracie nejlepším státním zřízením, odpovídají, že jim je v zásadě jedno, v jakém státním zřízení vlastně žijí. Od čehož se pak odvíjí i jejich voličské chování. „Je to skupina, která – pokud jde k volbám – volí častěji extremistické strany,“ komentuje závěry výzkumu Šlerka.

Když řekl,že by mohl dělat v gastronomii, tak ať tam toho číšníka dělá a nechová se jako když pitbula odstavili od výběhu s králíčky..

Život ve světě vytvořeném konspiračními teoriemi. Silní příznivci konspirací nevěří systému ani médiím
Důvěřují konspiračním a dezinformačním příběhům, hledají alternativy v informačních zdrojích a nevěří prakticky ničemu, co je spojováno se státem. Takoví jsou silní příznivci konspirací. Takových lidí je v české společnosti asi šest procent, a to poměrně stabilně. Státu se ale stále nedaří tuto skupinu oslovovat. Co to znamená? K čemu to může vést? A máme se vůbec o tuto skupinu zajímat? Vysvětlují odborníci v rámci seriálu Společnost nedůvěry. Na většinu z dvaceti konspiračních a dezinformačních narativů odpovídají rozhodným souhlasem. A mají jen nízkou nebo dokonce žádnou důvěru v cokoliv spojeného se společenským systémem a státem. Tak se dá popsat skupina takzvaných silných příznivců konspirací. „V zásadě jsou to lidé, u kterých je konspirační pohled základní inspirací, jak číst svět. Často to obsahuje představu, že s nimi někdo manipuluje a něco jim záměrně neříká,“ popisuje jeden z autorů výzkumu a vedoucí Studií nových médií na Univerzitě Karlově Josef Šlerka.

Každý dóže měl také limit max. 4 roky a konec, civilní obchodní profese, žádný Lord Voldemort, nebudeme jmenovat, ale je to psychiatrické..

Jak to tady vypadá, zas tu bude nablito. Kdo asi neuhodl, tak se nepodívá na osazenstvo Cinkali by jste klíči a pak si to dá do souvislosti, že se přesunuli sem z jediného zrušeného politického fóra.

Hlavně sem nepiště slabé příspěvky anonymové!