Reklama

Průmyslově zpracované potraviny přispívají k nadváze

Stejně jako zemědělská půda byla i naše dnešní průmyslově upravovaná komerční strava doslova rozebrána na kousky. Výroba potravin za pomoci "vyspělých" technologií vypadá asi takto. Aby mohla vzniknout celá škála stravitelných jídel, musí se nejprve základní suroviny (obilniny, semena, zelenina a luštěniny) zredukovat na dále zpracovatelné drti a granule, které umožní další manipulaci.

Vezměme si třeba sójové boby. Tahle drobná luštěnina obsahuje složité proteiny, stejně hodnotné jako v mase či vejcích, nebo mnohem cennější, přestože je tak levná. Potravinářský průmysl vezme celé sójové boby s 30% obsahem tohoto proteinu, který pak extrahuje za pomoci mechanických i chemických procesů, aby mohl přijmout různá barviva a aromata. Při dalším zpracování se mění původní struktura sóji až např. do podoby náhražkového masa. Konečný produkt nemá už s přírodními sójovými boby, ze kterých je vyroben, nic společného.

Během takového procesu se malý sójový bob - původně skvěle koordinovaná směs živin, složitých sacharidů, základních mastných kyselin a vlákniny - změnil na vysoce koncentrovaný umělý materiál. Taková manipulace rovněž zničila vitamíny a minerální látky. Sójové proteiny a přirozené mastné kyseliny byly denaturovány a chemicky přeměněny na nové formy, z nichž některé nejsou pro lidské tělo použitelné jinak, než jako tukové zásoby. Sója také přišla o většinu své vlákniny, která je nezbytně nutná pro zdravou vydatnost jídla a velmi podstatná v obraně proti obezitě a jiným chorobám. Množství proteinů se naopak ztrojnásobilo a nyní je téměř 90procentní. K této umělé potravině pak výrobci ještě přidávají spousty umělých barviv a příchutí. Kanadský odborník na životosprávu Ross Hume Hall to vyjádřil přesně: "Výrobek obsahuje stejné množství kalorií jako výchozí sójový protein, ale nyní se skládá z množství osamocených molekul, které nemají se základní přírodní surovinou žádnou spojitost.")

U jakékoli potraviny, masa, mléka nebo hrášku, se v průběhu zpracování ničí živiny. Podle oficiálních příruček se např. při zpracování masa ztrácí 50-70 % vitamínu B6. 50-90 % kyseliny listové, která má zvláštní význam pro nervovou a hormonální činnost zvláště v ženském těle, zmizí při mletí obilí. Stejný proces zničí více než 80 % minerálního hořčíku.

Mezinárodní potravinářský průmysl, který pokrývá obaly svých výrobků nekonečnými informacemi o výživné hodnotě, se nás snaží přesvědčit, že vše dobré, co při zpracování zmizí, lze znovu nahradit. Obohacování potravin je jen další podobný proces, při němž se pár vitaminů a minerálů v syntetické formě pumpuje zpět do rozmělněné potraviny. Je už z principu nemožné, aby se takto obnovila životodárná síla původně vydatné potravy.

Reklama

K obdobným ztrátám živin dochází také během předchozí manipulace s potravinami - během mechanizované sklizně, přepravy a skladování. Skladujete-li např. chřest po dobu jednoho týdne, ztrácí 90 % svého vitamínu C. Z hroznů zmizí za stejnou dobu až 30 % B vitamínů. V mraženém mase ubyde až 50 % dvou důležitých vitamínů B - riboflavinu a thiaminu. To je jen několik příkladů z mnoha podobných každodenních ztrát, jen špička ledovce.

Díky moderním způsobům zpracováni potravin a manipulace s nimi vznikají vysoce koncentrovaná kalorická jídla, která už nejsou zdraví prospěšná. Neochrání ani ty z nás, kdo máme genetické dispozice k nadváze. Nejsou to ale jen lidé, kdo se musí vyrovnávat s průmyslovými potravinami. Studie ukazují, že když se tímto jídlem - zvaným běžně bufetová strava - krmí krysy, většina z nich ztloustne také. Čím více upravovaná je vaše strava, tím větší hlad můžete pociťovat. Existuje pro to mnoho důvodů. Strava byla ochuzena o některé základní živiny a vaše tělo v touze je získat jí stále víc a víc.

A dále opakovaná konzumace jídel vyrobených ze stejných surovin, z mléka, mouky, oleje nebo cukru, zatěžuje ve vašem těle enzymy, které jsou na určitou potravinu specializované. Určitý enzym je nutný pro trávení určité potraviny, a proto se může rovnováha těchto enzymů porušit, vznikne přecitlivělost na určité jídlo. Běžně a nesprávně se jí říká alergie. Kdykoli pak jíte jídlo obsahující třeba mléko nebo mouku, tělo se dožaduje většího množství. Je to součást bizarního, ale velmi rozšířeného jevu zvanéhozávislost na jídle .

Další důležitá příčina zvýšené touhy po jídle je fakt, že průmyslové potraviny jsou plné zbytkového tuku a cukru. Čím více jíte jedno nebo druhé, tím víc to chcete. Po několika sušenkách, po hamburgeru z odpadového masa, nebo po některém z těch stylových a drahých kuřat balených v krabici a máčených ve víně zatoužíte po dalších a dalších. Některá jídla jsou dokonce pokropena tzv. chuťovými zlepšovadly, která vaši touhu ještě podpoří. Do stejné kategorie spadají i psí konzervy, proto psi vypadají tak nenajedeně, když se do nich pustí.

Mnoho lidí s nadváhou si vyčítá žravost a má strach z vlastní touhy po sacharidech, kterou způsobuje konzumace velkého množství jídla zbaveného vlákniny. Průmyslové čištění a zpracování ubírá našemu jídlu přírodní vlákniny a mění jeho původní formu, a proto je střeva snadno absorbují. Tohle zvláště platí pro obvyklé vločky k snídani, pro většinu našeho pečiva, sušenek, zákusků a sladkostí. Proto pociťujete každý den už kolem jedenácté hodiny náhlý pokles energie a hlad. Po takovém jídle máte pocit sytosti jen na krátkou chvíli. Velmi brzy si začne váš žaludek zase stěžovat, že je prázdný a že chce víc.

Dietní vláknina je nedílnou součástí každého druhu zeleniny, který se v přírodě vyskytuje. Vláknina přitom hraje podstatnou roli při ztrátě nadváhy i při úspěšném udržování normální hmotnosti. Přirozená prostá strava našich předků měla vysoký obsah vlákniny a nízkou kalorickou hustotu. Lidé, kteří jedí tímto způsobem, se nasytí mnohem dříve než ti, kteří se nadále prokousávají západní průmyslovou potravou s vysokou kalorickou hustotou, zbavenou vlákniny a přeplněnou tukem a skrytým cukrem.

Prosté jídlo je archetypální příjemné jídlo. Je to takový druh jídla, po kterém se cítíte rozkošnicky spokojení - zdravě sytý chléb, luštěniny, čerstvé zeleninové šťávy, křupavé obiloviny a lahodné přírodní sladkostí. Je to jídlo, v němž byla zachována rovnováha základních komponentů přírodních proteinů, mastných kyselin, vlákniny, minerálních látek a vitamínů. Zjistíte, že tahle strava zažene hlad jako žádná jiná, protože na ni bylo naše tělo geneticky adaptováno po statisíce let. Pokud ji seženete v přirozeně pěstované formě, bude to ze všeho nejlepší. Pokud ne, kupujte ji co nejčerstvější a začleňte do svého jídelníčku i speciální, nutričně bohaté složky, jako jsou naklíčená semena a zrní, mořské chaluhy, spirulina, chlorella nebo zelený ječmen.

Zdroj: Leslie Kenton - Štíhlá revoluce, nakladatelství Votobia

Reklama

Komentáře

Natálie (St, 10. 10. 2001 - 08:10)
Tak. Mě zajímá, jak jsou na tom s obsahem důležitých látek a jejich snížením během zpracování například reklamní müsli, která jsou křupavá i nekřupavá a rozhodně obsahují cukr a různá aromata přírodně identická a barviva. Nebo cornflaky, které obsahují lupínky, slad a sůl. Nebo takové ty "polystyrénové" chlebíčky z pufovaného zrna. Dokáže mi někdo říct, jak moc obilniny jsou znehodnoceny tímto zpracováním? Ono totiž je zřejmě nemožné koupit müsli bez cukru a dalších věcí. Myslím, že se uchýlím k obyčejným ovesným vločkám, ke kterým si sama přidám něco dobrého. Takže předem děkuji za radu.
Iveta (St, 10. 10. 2001 - 10:10)
Matka mého muže si připravuje své musli doma a já ji podezírala, že to dělá ze spořivosti.Teď ale vím, že je přece jen docela chytrá,neboť objevila "Ameriku".
doktorka (St, 10. 10. 2001 - 12:10)
Obiloviny i další přídavky (např. rozinky) musí být tepelně i chemicky zpracovány, aby se posléze mohly spojit do formy musli tyčinky. U cornflakes dochází též k opekání a pražení, aby se zajistila křupavost. Zničené vitamíny se pak nahrazují sysntetickými.
Pšeničné a žitné vločky, které jsou často obsahem musli tyčinek jsou hůře stravitelné než vločky ovesné. Obyčejné ovesné vločky (co nejčerstvější, ne zžluklé!), namočené a připravené doma s čerstvým ovocem, oříšky či kokosem jsou zdravější.
Kdo má širší zájem o způsoby zpracovávání potravin, tak v nakladatelství Fontána vyšla kniha od německých autorů "Šokující pravda o potravinách"
L.M. (St, 10. 10. 2001 - 14:10)
Natalie, cetl jsem Tvuj komentar na
http://www.doktorka.cz/run/redsys/r-komentar.asp?id=565
Mam stejny problem, jako Tvuj pritel.
Vubec nevim, co s tim mam delat. Da se to nejak
lecit nebo zmirnit?
Natálie (St, 10. 10. 2001 - 14:10)
No já právě nevím, co se s tím dá dělat. (moc to pod tento článek nepatří) Vím, jak začít, aby se tohle nestalo, ale nevím, jak z toho teď ven, když jsem k tomu přišla s mým přítelem naprosto nevinně. Tedy nikdo není úplně nevinný, ale jsou věci, které si člověk nezaslouží. V mém příteli je moc zla a zmatku. My to teď chceme zkusit u psychologa, protože se ukázalo, že čas rány nevyhojí. V tomto případě čím dýl se věci nechají, tím víc to pak bolí.
L.M. (St, 10. 10. 2001 - 14:10)
Ja prave taky nevim, kde by se to dalo resit.
Nechces si vyrobit anonymni e-mail (treba na www.post.cz)
a napsat, zda, kde a jak to budete resit?

Ja bych s tim asi taky mel jit k psychologovi, ale
mam strach. A nevim moc kam.
L.M. (St, 10. 10. 2001 - 14:10)
vsichni lide se na me zesypali
a ja nevim, jak dal.... :-(
Natálie (Po, 15. 10. 2001 - 15:10)
Nezlob se, ale nechci si vyrobit mail. Ostatně nevim, co bych ti poradila. A duchovní útěchu musíš hledat u lidí živých a hmotných. Ale k psychologovi jdi a neboj se, pokud máš problém. Nebudeš se přece užírat. Psychologové jsou od toho studovaní, aby ti poradili.
Ivana (Ne, 4. 5. 2008 - 12:05)
Mám pro Vás řešení jak zhubnout bez jojo efektu ,vlastní zkušenost.Objednejte si bezplatnou konzultaci kde Vám vše ráda povím. na www.snama.cz/ivana/index.htm
Návštěvník (Ne, 4. 5. 2008 - 22:05)
4. 5. 2008 12:18:56, Ivana
jdi si dělat reklamu jinde!
janny (Út, 29. 9. 2009 - 15:09)
Dobře napsaný a pravdivý článek! Je to tak, průmyslové zpracování potravin ničí to živé v původní potravině, tu podstatu. Například si vemte jídla z bílé mouky. Původní zrno je plné enzymů, vitamínů, minerálů. Dnešní mouka se mele mezi ocelovými válci, takže obilný klíček bohatý na živiny vypadne ven ještě před umletím, zrno je pak ještě zbaveno vrchní vrstvy, obalu a zbytek je jen vnitřní bílá část zrna, která obsahuje převážně lepek. Takže bílá mouka je vlastně z převážné většiny lepek a ten dělá v těle pěknou paseku. Koukněte jak si s nadváhou poradili na www.hubnouci.cz.
_ (Út, 29. 9. 2009 - 20:09)
Plky, plky, plky.
Reklama